Kajínek mého muže nezastřelil, nikdy jsem ho neviděla! říká vdova po zavražděném podnikateli

[Smajlík]
Jiřímu Kajínkovi, který si už šestnáct let odpykává doživotní trest za dvojnásobnou vraždu, svítá nová naděje. Eva Jandová, vdova po zastřeleném podnikateli Štefanu Jandovi, totiž nyní tvrdí: „Kajínek nevraždil!“

Od tragické přestřelky na okraji Plzně sice uplynulo 21 let, jenže pro Evu Jandovou je to jako před pár dny. Čas rány nezacelil, jako stín ji provázejí nezodpovězené otázky. Přestože soud za vraždu jejího manžela odsoudil Jiřího Kajínka, ona tomu nevěří. A trápí ji to.

Skutečný vrah

„Konečně chci zjistit, jak to tenkrát doopravdy bylo. Jsem přesvědčená, že mého muže nezastřelil Jiří Kajínek,“ říká Eva Jandová, která v současnosti podniká. Z čeho pramení její jistota, že to byl někdo jiný? „Neustále jsem přemýšlela o tom, jestli je, či není Kajínek skutečným vrahem mého manžela. A marně jsem hledala odpovědi na zdánlivě jednoduché otázky: Kde se tu najednou vzal? Jak to, že jsem jeho jméno nikdy od nikoho neslyšela? Proč by je tak brutálně popravil? O Kajínkovi jsem slyšela až z novin a od policistů, když mi ukázali první identikit, který sami sestavili. Přestože ho předělávali dokonce několikrát, nikdy na žádném z portrétů nebyl Kajínkovi podobný,“ svěřuje se Eva Jandová.

Motiv

Kdo tedy podle ní vraždil, když ne ten, který za to byl odsouzen? Ví to? Nebo tuší? Na takto přímo položenou otázku se zdráhá jasně odpovědět. „Nejde o to, abych já na někoho ukázala. Už proto, že na místě činu jsem v době vraždy nebyla. Pro mě je podstatné, aby ta tragédie byla úplně, poctivě a nezaujatě objasněna,“ vysvětluje Jandová.

Právě to byl podle ní motiv, proč se o sobě a svém zastřeleném muži rozhodla napsat knihu. „Vyprávím v ní o svém muži, o všem, co předcházelo vraždě, i o tom, co následovalo po ní. Pokud všechny nejasnosti a okolnosti kolem Štefana, jeho podnikání, vazbách na policii a podobně pomohou k tomu, že se konečně po více než dvaceti letech od tragédie zahalené mnoha otazníky pohnou ledy, budu mít konečně pocit, že jsem udělala vše, co jsem mohla,“ vysvětluje Jandová.

Doživotí

Podnikatel Štefan Janda odjíždí před 20. hodinou ze svého domu na schůzku, doprovázejí ho jeho dva osobní strážci – bratři Julian a Vojtěch Pokošovi. Kolem 20. hodiny se však dostanou v serpentinách nedaleko plzeňské věznice Bory pod palbu. Janda a Julian Pokoš umírají. Podle soudu vraždil Jiří Kajínek, kterého si měl najmout podnikatel Antonín Vlasák, kterého Janda vydíral.

Po čtyřletém procesu byl Kajínek odsouzen k doživotnímu vězení. Nejznámější český vězeň, kterému se posléze podařilo uprchnout z přísně střežené věznice Mírov, kategoricky popírá, že by střílel právě on. Kajínek byl odsouzen na základě svědectví přeživšího Vojtěcha Pokoše. Ten měl velké problémy s policií, jako zázrakem se o něj ale po tomto svědectví muži zákona přestali zajímat.

Pochybnosti

Průběh vyšetřování i soudní líčení od počátku budily pochybnosti. O nový proces se postupně snažilo několik Kajínkových advokátů i ministrů spravedlnosti, nikdy ale neuspěli, což jen přiživuje otázky: Proč se někdo tak usilovně brání znovuotevření případu? Co všechno by vyplulo na povrch? Například zvláštní vztahy uvnitř plzeňské policie?

Zloděj, ne vrah!

Jiří Kajínek má za sebou pestrou kriminální minulost, sám v knižní zpovědi přiznal, že od mládí kradl – a mnohem víc, než co mu policie prokázala. Pochlubil se například, že vykradl sejf šéfa fabriky vyrábějící semtex. Přiznal také, že miloval zbraně, ale při žádné „akci“ je nepoužil.


Zdroj: Blesk
Autor: Bohumil Křeček