Radek John:
   "Už se málem zdálo, že případ Kajínek usne na věky, minulý týden ožil ovšem hned dvakrát, poprvé veřejně, když se u ústavního soudu ocitla nová žádost o dořešení celé kauzy, podruhé neveřejně. Našim reportérům Josefu Klímovi a Janu Kroupovi se podařilo konečně získat klíčové svědectví, které na celý případ vrhá úplně nové světlo, bohužel vrhá naopak stín i na jednoho z nejvyšších činitelů v této zemi. Ukazuje se , že v kauze Kajínek ryba sice smrdí celá, ale nejvíc od hlavy. Jak jinak komentovat skutečnost, že tehdejší šéf kriminální služby celé týdny věděl, kde se Kajínek na útěku skrývá a nikdy to nikomu neřekl". Klíma :
    …..a jak to, že se mu podařilo jako zatím jedinému vězni v dějinách této Mírovské věznice, z této nedobytné pevnosti uniknout?

Kroupa:
   Byla sobota 28. října 2000 krátce po osmnácté hodině, v této cele Mírovské věznice se chystal Jiří Kajínek k nejslavnějšímu útěku českého vězeňství.

Klíma:
   Tohle je originální Kajínkova cela ze které zhruba před rokem utekl - postel, toaleta, umyvadlo, mříže v oknech, v té době tu ještě nebylo pletivo. Část téhle postele použil jako kotvu při svém útěku , připevnil ji na provizorní provaz smotaný z vlasců a prostěradla. Ten provaz po přepilování mříže vyhodil z okna a zaklesl touto kotvou za ochoz.


Kajínek:
   Pak jsem to tam zaháknul, přivázal a tam od taď jsem jel z toho okna na to zábradlí, skočil jsem na to cimbuří a pak jsem skočil na ten ostnatý drát. Tam jsem zavěsil další hák s provazem a spustil jsem se dolů a kousek jsem musel skočit.


Kroupa:
   Po celou tu dobu nám chybělo jedno důležité svědectví, výpověď jiného doživotně odsouzeného, který s ním strávil poslední chvíle před útěkem v cele a kterému Kajínek důvěřoval natolik, že se mu s ledasčím svěřil.

Klíma:
   Ten člověk se konečně rozhodl předminulý týden promluvit, exklusivně na naši kameru. Dvojnásobný vrah Martin Vlasák. Jak zjistíte v zápětí jeho svědectví může být klíčové, nejen pro osvětlení útěku, ale kupodivu i pro celý Kajínkův případ.


Vlasák:
   Ten útěk byl naplánovaný tak, že se měl uskutečnit, aniž by ten dozorce si toho všiml, na té věži. On vlastně zacházel za tu věž a tak to vlastně bylo naplánovaný, to bylo vypozorovaný. A vlastně, kdyby se ten útěk udělal tak jak byl naplánovanej, tak ten dozorce ani nepostřehl, že odsud z té věznice někdo utekl. Ale tam šlo o to, že při spouštění té kotvy, se ta kotva utrhla a spadla vlastně k té zdi, takže se to muselo navazovat znova a ten útěk se konal až po dvaceti minutách. To znamená, ne už v tom plánovaném termínu, že ten dozorce tam nebyl na té věži, byl skovanej a přesto se to povedlo. Takže, kdyby se to povedlo, tak jak to bylo naplánovaný, tak tady ani nepostřehli, že jim někdo utekl, že jo.


Kroupa:
   Doposud se mnoho nevědělo ani o samotných přípravách útěku. Víme, že se našel mobil. Víme, že před útěkem někdo přeložil Kajínka z cely naproti strážní věži o 160 m dál do cely, odkud se dalo utéct snáz. Jenže samotnému útěku předcházelo více věcí. Jak se na cely dostaly pilky na mříže a vlasce na lana?


Vlasák:
   Tam šlo vlastně o to, že do toho papíru se vlastně ty pilky zapustily. Ten papír se přehnul a takhle se to strčilo do obálky a poslalo se to sem v advokátní poště. A tu advokátní poštu dozorci nemají možnost otvírat, to znamená že pilky panu Kajínkovi na celu donesli dozorci. Dozorce nám vlastně předal pilky. A takhle to bylo vlastně i s těma vlascema, že jo. A to vlastně potom se vyzradilo, protože přitom posledním předávání těch vlasců, ten vlasec vypadl z toho dopisu a ten byl zadržený jedinej. A přesto, že měli takové indicie se nic nedělo.

Klíma:
   Poprvé ale Martin Vlasák zmínil něco, co nás šokovalo ještě víc. Že totiž s Jiřím Kajínkem chystali útěk už daleko dřív a že se při něm mnělo vraždit.


Vlasák:
   Byly sem do věznice poslány brokové náboje a vlastně do trubek, který jsou pod umyvadlama, tak ty se měly použít jako hlavně a ten dozorce, tady na tý věži se měl zastřelit. Slézt dolu, sebrat ten samopal a dál pokračovat. Což tam už jsem jasně věděl, že do takových věcí absolutně nemůžu jít.


Kroupa:
   Jestli chtěl Jiří Kajínek na útěku vraždit, nebo ne, to už se asi dneska nedozvíme, protože nevraždil. To, že Martin Vlasák neutekl s ním, si Kajínek vysvětluje tím, že ztratil odvahu. Ale Vlasák sám má na to jinou verzi.


Vlasák:
   Jako říkám, že kdyby mi pan Kajínek řekl, že je nevinej a že uteče na Bahamy, tak bez problémů. Ten člověk se chystal prostě zabíjet lidi a to …… pro mě to byl hlavně šok, já jsem přišel na celu v den toho útěku a on vlastně, dneska si přesně pamatuju co mi řek. On řekl, máš? A já říkám, co? A on říká no seznam a teď mi ho ukázal. A já říkám : co to je? On říká: budem zabíjet, až odsud utečem. Já jsem jen koukal, on byl úplně mimo, on jak cejtil, že se blíží ten útěk, tak už říkal i neuvěřitelný věci.


Kajínek:
   A najednou měli všichni ochranky, že jo, všichni měli strach. A proč měli strach? Jestli že dělali správně svoji práci. Ten, kdo mě zná, tak ví, že já nejsem mstivej člověk, já se nikomu nemstím, já jsem se nikdy nikomu nemstil.


Klíma:
   Měl na to 40 dní, proč myslíte, že to neudělal v těch 40 dnech?


Vlasák:
   Protože to asi nebylo tak jednoduchý, jak si to on představoval. On musel sehnat nějaké peníze, musel sehnat nějaký zbraně, a co já mám informace, tak byl hodně zraněnej, že jo. Měl snad ruku zraněnou, takže se léčil. Ale jako nepochybuju o tom, že kdyby se z toho dostal, sehnal zbraně, že….. Ale tam šlo hlavně o to, že on plánoval to, že si nejdřív sežene peníze, jo, takže on by nešel bezhlavě nejdřív vraždit, on si nejdřív obstaral určitý finanční obnos.


Klíma:
   Zda Martina Vlasáka vedl útlocit, nebo ne, těžko říct. Sám dostal doživotí za dvojnásobnou vraždu. Faktem ale je, že na Kajínkův útěk předem upozorňoval. A nic se nedělo. Kajínek opravdu utekl a začal ho hledat celý stát.


Kroupa:
   Stovky policistů pročesávají okolí Mírova, vrtulníky krouží nad Moravou. Vzniká speciální policejní tým složený z nejschopnějších mužů, který zakládá sám nejvyšší ředitel kriminální služby Ladislav Kadeřábek. Zapamatujte si to jméno!

Policejní mluvčí:
   On byl člověk, který navrhoval sestavení toho týmu,a tudíž také za jeho práci nesl odpovědnost. A podílel se na práci tohoto týmu.

Ukázka:
zatýkání Kajínka.

Klíma.
   8. prosince, 40 dní po útěku je Jiří Kajínek dopaden. Tým Ladislava Kadeřábka, šéfa kriminálky České republiky, je ten, kdo ho dopadl.


Vlasák:
   Když utekl pan Kajínek, tak vlastně druhý den za mnou přijeli detektivové dva, který tady za mnou byli předtím, vlastně, absolutně to nechtěli pochopit, že pan Kajínek je venku. Když vězni to říkali, že se připravuje útěk. A já jsem vlastně v tý době byl ve spojení s panen Kajínkem z venku přes pana Černého. Tam jsme věděli, kde se nachází, přímo v jaký místnosti se nachází v tom bytě. Takže já jsem vlastně věděl, a ti detektivové to vlastně také věděli, tak jsem jim to všechno řekl. A řekl jsem….a oni řekli, že to je jako hodně velké sousto, že to je hodně velká, jako…….. A že to musí slyšet někdo z vysoce postavenejch policejních důstojníků. Já jsem jako na tom trval, že jako aby byla moje ochrana zabezpečená. Na to , to bylo asi v pátek a v pondělí přijel ředitel kriminální policie policejního prezídia Ladislav Kadeřábek. A tomu jsem vlastně sdělil všechny informace, počínaje jak je pan Kajínek ozbrojenej, co chystá, jak si chce opatřit peníze , řek jsem mu, jak ten byt bude zabezpečenej , kde se přímo nachází v tom bytě pan Kajínek. Všechny informace potřebný pro zásahovou jednotku.


Klíma:
   Jak dlouho to bylo po tom útěku?


Vlasák:
   To mohlo být tak 5 dní.


Klíma:
   Policisté, kteří přivedli Ladislava Kadeřábka , splnili svůj úkol. Od této chvíle se už do vyšetřování nesměli plést, proč by se také pletli? Když jejich šéf už pátý den po útěku věděl, že Kajínek se nachází v bytě u Marie Černé, manželky dalšího Mírovského vězně.


Klíma:
   Co přesně jste mu řekl?


Vlasák:
   Tak pan Kadeřábek přijel a já jsem s ním chtěl hovořit, a byl u toho přítomen pouze jeden detektiv z toho útvaru a pan Kadeřábek, aby u toho byl svědek.
Já jsem mu řekl všechno, předal jsem mu plánek toho bytu Marie Černý, řek jsem mu, jak je ozbrojený pan Kajínek, řek jsem mu, že se bude bránit, že ten člověk se prostě nevzdá. Vlastně na tom, na čem tady pan Kajínek pracoval ve věznici, tak to, co tady vlastně probíhalo, tak to jsem mu řekl. A řekl jsem mu, že nad tím bytem bydlí žena která je spojena s vraždama, že tu by chtělo také zajistit tou zásahovou jednotkou, než se pude do toho bytu. A tyhlety všechny informace, který jsem mu řek, tak vlastně s těma odjel. A řek, že ten byt zajistěj , že se začne sledovat a pokud se potvrdí ta informace, tak pan Kajínek bude zadrženej.


Kroupa:
   Nad bytem Marie Černé opravdu bydlí žena, spjatá s orlickými vraždami, Marie Chodounská, žena orlického vraha. O její existenci ale zasahující policisté nevěděli. Jednoho z nich to málem stálo život. Marie Chodounská se mu totiž pokusila přeřezat lano na kterém slaňoval.


Vlasák:
   Uběhlo asi 7, 10 dní a dostala se sem zase informace, že pan Kajínek chodí nakupovat do supermarketu, že chodí běhat ven, což jsem říkal, to je absolutně šílený. Jestliže ten byt sleduje policie, jak ho může vlastně pustit mezi veřejnost?
Když věděli, co je to za člověka.Tak jsem znovu nechal zavolat pana Kadeřábka, přes toho detektiva z toho útvaru. Opět pan Kadeřábek přijel a já jsem mu jako říkal, že mám informace, že pan Kajínek chodí ven a chodí nakupovat, jak je to možné!?!
A on mi říká jako, že to mají všechno pod kontrolou, že to jako sledujou ten byt. Já říkám, to není možný, nemůžete ho přeci pustit Kajínka mezi veřejnost, když víte, co je to za člověka. A on říkal, že to jako není moje starost.


Klíma:
   Jiří Kajínek byl zatčen až po 40 dnech. Tak dlouhé pátrání po něm stálo víc, než celá ochrana Mezinárodního měnového fondu.


Telefonát:
   *Kadeřábek, dobrý den .
Janek Kroupa, dobrý den. Já jsem novinář, jsem z pořadu Na vlastní oči a já jsem se s váma chtěl domluvit, jestli byste nám nemohl dát rozhovor?
   *K čemu?
No, mi jsme se dozvěděli, že vy jste věděl o tom, kde se schovává pan Kajínek 5 dní po jeho útěku?
   *K tomu já se vyjadřovat nebudu.
Policejní prezident říkal, že ten byt pani Černý byl sledovaný systematicky 14 dní před zatčením Kajínka.
   *To já nevím, co říkal pan policejní prezident, to bych vám momentálně neřekl.
No ne, takhle je pravda, že jste si to prostě nechal pro sebe, vlastně, tři tejdny?
   *Ne, není to pravda.
Jo, a mohl bych se zeptat, komu jste to řekl, teda?
   *A to já vám říkat nebudu, kor do telefonu.

Kroupa:
   Jakým mechanizmem se policie dozvěděla, že Kajínek se schovává v Praze?


Policejní mluvčí:
   Obecně řečeno operativně pátrací činností, nebylo to, pokud já mám informace na základě toho, že ten údaj sdělila nějaká konkrétní osoba.

Kroupa:
   Pan Kadeřábek věděl o tom, kde se schovává pan Kajínek, 5 dní po tom co pan Kajínek utekl z věznice Mírov, a tři týdny to nikomu neřekl. Zabejváte se tím nějak, nebo šetříte tuhletu kauzu?


Mikuláš Tomin (ředitel inspekce min. vnitra ČR):
   Vzhledem k povaze tohoto případu, vám bohužel nebudu moci odpovědět. To znamená ani nepotvrdím to, co jste říkal, ani neřeknu ne.

Klíma:
   Nikdo nám nic potvrzovat nemusí, u Vlasákových rozhovorů s Kadeřábkem byl svědek policista. A ten Vlasákovu verzi potvrdil přímo do spisu a ten dnes leží na Státním zastupitelství.


JUDr. Jiří Kára (státní zástupce pro Prahu 1):
   Šetření do současné doby ukončeno není, to za prvé a za druhé, ta věc má charakter důvěrné. To znamená, že já vám maximálně až to bude hotové, tak vám budu moci říct, jako jakým způsobem je to šetření dokončený.

Kroupa:
   Proč by si nejvyšší policista v zemi, který má navíc enormní zájem chytit nejslavnějšího uprchlíka, nechával takto důležité informace pro sebe?

Klíma:
   Zapomněl snad tak důležitou věc? Nebo nevěřil člověku, který s Kajínkem útěk připravoval? Proč tedy neprověřil? Mohli mít Kajínka za 5 dní, ne za 40. Nebo měl nějaký jiný, velmi dobrý důvod, proč si nechal tyhle informace pro sebe? Vzpomínáte si ještě na Kajínkův seznam?


Vlasák:
   On zaprvé chtěl spoustu lidí zabít, o čemž jsme se tady bavili venku. A mezi těma lidma byl pan Kadeřábek, ten byl jako na prvním místě.


Klíma:
   On měl nějaký seznam?


Vlasák:
   On měl seznam 150 lidí, když odsud utíkal, který jako bude chtít si s nima vyřídit účty, že jo.
Což…..to jsou šílený věci.


Klíma:
   Zmiňoval se někdy proč je zrovna Kadeřábek na prvním místě?


Vlasák:
   Tak pan Kadeřábek, já když jsem tu mluvil s panem Kadeřábkem, tak pan Kadeřábek se mě ptal na kauzu pana Kajínka, to bylo při druhý návštěvě. A ptal se mě přímo na konkrétní jména a jestli mi pan Kajínek říkal něco o tý kauze. Já jsem mu akorát řekl, že pan Kajínek udělá všechno proto, aby pana Kadeřábka odstranil.


Klíma:
   Proč muž, který je na Kajínkově seznamu oběť číslo jedna, okamžitě nekoná? Leží snad ten důvod někde v minulosti? Vraťme se o devět let zpátky, do 30. května roku 1993, do Plzně. Schyluje se tu totiž k vraždě, za niž bude později Jiří Kajínek odsouzen na doživotí. A Ladislav Kadeřábek je nejvyšším policistou, ještě nikoliv státu, ale Plzně a okolí. Poprvé se tu jména Kajínek a Kadeřábek propojují.


ukázka:
Přemysl Vachalovský (bývalý pracovník pol. prezidia):
   Já jsem se dozvěděl od jednoho mého známého, že jeden podnikatel je vydíranej skupinou vyděračů, s tím teda, že zítra, jako v pátek si mají přijít pro tři miliony, že on je nemá, že neví co má jako dělat a tohlencto …..Tak jsem říkal dobře, tak já udělám takové opatření nemusíš se o nic starat, probral jsem s ním jestli bude s námi spolupracovat. Že ho vybavíme neprůstřelnou vestou a že se udělá ten zákrok tak, jak má být, podle zákona a že prostě může být bez obav.

Klíma.
   Jenže k zásahu naplánovanému na pátek nedošlo. Na poradě plzeňské policejní špičky rozhodly, že se odloží na pondělí. Mezitím ale v neděli vyděrače podnikatele Jandu a jeho bodyguardy bratry Pokoše někdo v plzeňské zatáčce na Borech postřílel. Přežil jen mladší z Pokošů, který později označil za vraha Kajínka.


ukázka:
Vojtěch Pokoš:
   Jednu jsem dostal do stehna , druhou jsem dostal do předloktí, třetí jsem dostal do lopatky, která šla přes tu lopatku až pod temeno a čtvrtou sem, do kyčle.

Kroupa:
   Už krátce po vraždách, vyslalo Pražské policejní prezidium do Plzně speciální tým, který zjistil, že v Plzni proti sobě stojí dvě znepřátelené skupiny policistů.


Vachalovský:
   To vypadá, že všichni policajti z Plzně, jsou nějakým způsobem rozděleni na dva tábory, který se pohybovaly na těch dvou stranách. Tam tehdy byl jednoznačnej názor a závěry, že to museli udělat policajti, že tam došlo k nějakému střetu policajtů z těch dvou skupin proti sobě.

Klíma:
   Vyšetřování se vrátilo zpět do Plzně, samozřejmě, překvapivě šlo do ztracena, ale pojďme zpět na klíčovou poradu vedení plzeňské policie, která předcházela vraždám. Byl to právě Ladislav Kadeřábek, kdo tu vyslovil památnou větu : " pátek je malá sobota, policie nedělá". Tím rozhodl o odložení zásahu, ostatně poukazoval na to i Jiří Kajínek při našem rozhovoru v prosinci roku 2000, tehdy jsme to ovšem ještě moc vážně nebrali.


Kajínek:
   Nikdy nikdo nemůže vysvětlit, proč je v ten pátek tenkrát nezadrželi, rozumíte. To prostě je neuvěřitelný, tohleto nikdy nikdo nedokázal vysvětlit. A kdybyste viděli co dělali u soudu, tam mluvili….ten Polák přímo říkal, tomu Kadeřábkovi přímo říkal, pane doktore, vždyť vy jako právník, vy nemůžete pořád měnit výpověď. On změnil třikrát výpověď, rozumíte.


telefonát:
Kadeřábek:
   Ke Kajínkovi jako takovému se vyjadřovat nebudu, už i z hlediska toho, že není ukončeno soudní jednání.

Kroupa:
   Jak na vás působilo to, ten způsob jakým se Kadeřábek ptal na Kajínka?


Vlasák:
   Tak z hovoru pana Kadeřábka jasně vyplynulo, že určitě osoba pana Kajínka ho zajímá. Ale vytušil jsem z toho, že oni dva se nikdy podle mě nesešli, že oni dva se neznají. Ale že kdyby asi pan Kajínek začal mluvit, že by se k němu mohlo postupem času dojít a že by z toho měl…….vlastně, že by se zjistilo, co v tý Plzni skutečně vlastně se dělo. To co já jsem o tom věděl, ať už od pana Kajínka, tam to všechno směřovalo k panu Kadeřábkovi. Že pan Kadeřábek stál vlastně za tím vším, tam se mělo jednat o nějaké kamiony, bylo to propojený s těma Pokošovejma, oni ty kamiony nějak převáželi přes hranice. Tu vraždu si vlastně potřebovali, ne potřebovali, ale …..ten impuls šel od té policie, protože ty Pokošové byli pro tu policii nebezpečný, kdyby promluvili, tak….


Kroupa:
   Do dnes nepromluvili. Faktem ale je, že v té době v Plzni běžely podivné obchody s diamanty. Mezi plzeňskými policisty se často mluví o pašování kamionů s alkoholem a anaboliky, ve kterých měl zavražděný Janda údajně podíl. On sám často a rád, mluvil o svých vynikajících kontaktech do vedení plzeňské policie. Jestli tyto věci nějak souvisí s Ladislavem Kadeřábkem nevíme, zatím. Jisté ale je, že jeho role v Kajínkově případě je více než podivná.


Kroupa:
   Myslíte si, že ten člověk z hlediska nějaký cti policejní a morálky, tak může dál vykonávat takhle vysokou policejní funkci, kterou vykonává?


Stanislav Gross (ministr vnitra):
   Já myslím, že v tuhle chvíli je jedno nutné říci, prostě žádný problém v souvislosti s Kajínkem, nebo s kýmkoli jiným se nezametá a nebude zametat pod koberec. Probíhá příslušné prověřování, příslušné šetření, ta věc bude ukončena poměrně brzy , pokud mám správnou informaci. A samozřejmě závěr nemusí být jenom z hlediska toho zda byl, nebo nebyl spáchán trestný čin, ale je možno řešit některé věci i jiným způsobem, kor u příslušníka policie České republiky.

Klíma:
   Kdo ví, jak to skončí. když Ladislav Kadeřábek selhal v Plzni, byl povýšen. To co se děje teď je daleko průkaznější a závažnější, třeba ho za to čeká slibná funkce policejního prezidenta.


Kroupa:
   Mimochodem, když jsme se Jiřího Kajínka před několika týdny zeptali, co proti vám pan Kadeřábek má?
Kajínek se jen usmál a řekl: přiveďte mi ho sem, rád bych si s ním promluvil.







hlavní strana, pokud jste se ztratili..