Zde si můžete stáhnout:
články za rok 2002 - textový dokument Word     textový dokument
kompletní složku se články od roku 1993 - 2002 textové dokumenty, zabalené ve Winzip


Rok 2002

04. 01. 2002

Kajínek půjde do nového

To není hotel, TO JE VĚZNICE
   Valdická věznice má nový pavilón pro doživotně odsouzené
   /JIČÍN/ Jiřího Kajínka, umístěného po útěku z Mírova ve Valdicích u Jičína, čeká v polovině ledna stěhování do nového. Kajínek se společně s dalšími doživotně odsouzenými a vězni vyžadujícími zpřísněný režim stane prvním obyvatelem zrekonstruovaného pavilónu valdické věznice. "Zřejmě mu dovolím, aby si vybral celu. Vůbec o nic nejde. Bude spolu s ostatními vůbec prvním vězněm v novém speciálním oddělení. Cely jsou navíc všechny stejné," prozradil jeden z pracovníků v Česku doposud ojedinělého objektu pro výkon mimořádně tvrdých trestů. Legendární vězeň má obývat celu v prvním patře s okny buď do vězeňského dvora, nebo výhledem na sedlovou střechu protější budovy. "Nerad bych, kdyby za impuls k vybudování této záležitosti byl považován poslední Kajínkův útěk. Toto zařízení západoevropské úrovně u nás chybělo," konstatoval náměstek šéfky Vězeňské služby Bohuslav Burkiewicz na adresu speciální, elektronikou prošpikované, budovy s celkem čtyřiceti celami a místnostmi pro psychoterapii, pracovní terapii a modlitebnou. "Práci pro vězně vždy najdeme. Třeba lepení pytlíků," podotkl ředitel věznice ve Valdicích Karel Kocourek s žertovným dovětkem, že kromě církví nepožádala o agitační azyl ve Valdicích žádná z politických stran, byť je před volbami a vězni mají volební právo.

17. 01. 2002   Blesk

Vrah Kajínek: Mě se bát nemusíš!

PLZEŇ - Jako pára nad hrncem zmizel v září ze své rodné Plzně i s manželkou a dvěma malými dětmi recidivista Vojtěch Pokoš (30) - korunní svědek, který v případu dvou vražd »zařídil« Kajínkovi doživotí. To on ho označil za muže, který v květnu 1993 v borských serpentinách zastřelil jeho bratra Juliána, podnikatele Štefana Jandu a jeho samotného těžce zranil. Teď má znovu strach. Kajínek mu ovšem vzkazuje: "Mě se bát nemusíš!"

Jak se Blesku podařilo zjistit, Vojtěch Pokoš i s rodinou je už několik měsíců v německém utečeneckém táboře, kde se snaží získat azyl.

"Před domem, kde bydlel, vždycky parkovalo jeho staré červené mitsubishi. V září i s Pokošovou rodinou zmizelo," řekla Blesku bývalá Pokošova sousedka. Ona i další obyvatelé plzeňského domu v Bezovce mají v živé paměti okamžiky z konce října 2000, kdy policie pátrala po Kajínkovi, který uprchl z mírovské pevnosti. V té době byl dům, kde Pokošovi bydleli, hlídán dnem i nocí. "S Pokošovou chodili tři čtyři policajti i nakupovat," vzpomínají. Dnes ale byt obývá někdo úplně jiný.

Rodina už nebydlí ani na Korunní svědek Vojtěch Pokoš se skrývá v Německu druhé adrese v Papírenské ulici. Na dveřích jejich bytu zůstala přeškrtnutá jmenovka Jana a Vojtěch Pokošovi. Na zazvonění otevřel mladík, který prohlásil, že neví, kam se Pokošovi odstěhovali, a dodal, že si byt pronajal.

"V žádném případě vám neřeknu, kde Vojtěch je. Všechno se vždy obrátilo proti nám. Z Kajínka se udělal hrdina, kterému chtějí stavět pomníky. Naše rodina z toho měla jen problémy. Nepovím nikomu, zda je v Plzni nebo jinde," řekl ke zmizení syna Pokoš starší. Sdílnější byla Jaroslava Tichá, tchyně Vojtěcha Pokoše.

"Mladej měl nějaké dluhy, a tak odjel s rodinou asi před měsícem na dovolenou do Německa. Měl slíbeno, že si tam u příbuzného něco vydělá. Já se teď o ně vůbec nestarám, protože mě naštvali. Určitě se ale vrátí," tvrdila Tichá. Vojtěch Pokoš ale třeba nemá nejmenší chuť se vrátit. "O sebe strach nemám, ale bojím se o rodinu," prohlašoval prý před svým zmizením. Měl patrně na mysli pomstu ze strany Kajínkových kamarádů.

"Ode mne Pokošovi žádné nebezpečí nehrozí. Pro mě je štěstí, že žije. Mám tak stále naději, že řekne pravdu," řekl ale včera Blesku Jiří Kajínek. "Vypadá to, že utekl, protože se bál, že ho zlikvidují, aby nemohl v případném procesu říci o své spolupráci s policií. On prý řekl před svými známými, že tím, že mě na popud policie označil za pachatele plzeňských vražd, si pouze vyřešil své stíhání za loupež," dodal legendární uprchlík Kajínek. Pokoš Kajínkovi: Zabil jsi mi bráchu a mě jsi postřelil. Teď se bojím o rodinu. Kajínek Pokošovi: Neboj se, pro mě je štěstí, že žiješ. Jen ty mě můžeš dostat ven.

24. 01. 2002   Nova

Ministr Stanislav Gross v Kotli

dotaz:
   Dobrý večer pane ministře, mám k vám dvě otázky:
Pane ministře, jak se vypořádáte s obviněními vznesenými exministrem spravedlnosti JUDr. Pavlem Rycheckým, při podání stížnosti ve prospěch Jiřího Kajínka Nejvyššímu soudu České republiky loni v únoru? Pan exministr mimo jiné prohlásil, že při čtení spisu mu stávaly vlasy hrůzou, kolik je tam pochybení. (naštěstí pan ministr zase tolik vlasů nemá) A jasně z tohoto spisu vyplývá manipulace s tímto dokumentem od policie. A teď bych uvedl takové věci, na které bych se vás chtěl zeptat : policie vyslýchala svědky bez přítomnosti obhajoby, neprovedla rekonstrukci činu, neprovedla rekognici in natura a konfrontaci svědka Pokoše s obviněným.
   Děkuji, to je první otázka.

Stanislav Gross:
   Zase, to je stejný případ jako tady u kolegy, prostě, tady je zase vyslechnuta jedna strana. Já jsem ten spis pana Kajínka viděl a měl jsem možnost se jím projít a je to zhruba takhle vysoký spis a to jsou jenom ty hlavní věci. V každém případě toto říkáte vy, nebudu teď říkat co říká policie, protože můžeme vycházet z toho, že to je zaujatý pohled. Ale rozhodl prvoinstanční soud, že pan Kajínek je vinen a je vrah. Rozhodl odvolací soud, který znovu posuzoval všechny důkazy, že pan Kajínek je vrah a že je vinen. Bylo rozhodováno v této věci přesně podle zákonů České republiky. Ale teď říkám to podstatné ale a to možná nová věc pro veřejnost, protože jsem to ještě nikde veřejně neventiloval . V této konkrétní věci , já nepochybuji o tom, že pan Kajínek je vinen, ale nedovedu dát hlavu na špalek za to, že v celém případě nesehráli špatnou roly někteří policisté. A to je věc které se v tuto chvíli věnujeme, protože máme jedno nové svědectví v této záležitosti, které možná některé věci v této souvislosti odkryjí. Čili není pochyb, že pan Kajínek je vrah. Je pochyb o tom, jestli nejsou nějaké věci, ve kterých příslušní konkrétní policisté úmyslně nepochybili. A to se v tuto chvíli prošetřuje.

dotaz:
    Pane ministře, vy se obvoláváte na různé stupně soudů včetně Nejvyššího soudu, který je v Brně, který vede paní JUDr. Wagnerová. Pani JUDr. Wagnerová se přiznala že osm měsíců dělali to, jestli navazují spisy, těch spisů je 10 000. To jsem jí i napsal, že jako inženýr jí to srovnám za týden. Na tom spise se neudělalo vůbec nic, vůbec nic. Takže v podstatě …..počkejte pane ministře…. právníci kopírují to co prostě ti ostatní říkají. Nemají nad sebou žádnou kontrolu. Není to jako ve spojených státech, že prostě, když je jakákoliv pochybnost, tak je tam instituce, která se jmenuje soud posledního odvolání, vy jako právník ho určitě znáte, který vede doktor Gardner a ten se tím zabývá. A zabývá se i námitkami které mají lidé, protože i námitka jakákoli pochybnost je prostě závažná. A jestli bych mohl, tak bych navázal……..

moderátorka Jílková:
   Ne, pojďme tedy ještě jednou k tomu, protože výhrady vyslovil jak bývalý exministr Rychetský, tak víte, že s tím rozhodnutím Nejvyššího soudu není spokojen ani ministr Bureš.

Stanislav Gross:
   Ano, ale znovu opakuji odvolací soud přezkoumává ty věci v plné jurisdikci, ten se věnuje všem těm záležitostem, čili to není tak že by nepřezkoumával námitky pochybnosti, to prostě tak není. Ale já znovu opakuji, možná že o tom víte víc než já, možná o tom případů víte víc než policie, z toho co tady tak nějak zaznívá. Já nevím kde jste se s tím seznámil takto dopodrobna. Já vám říkám, že v tuto chvíli je nové svědectví, které nezpochybňuje ani minimálně to, že pan Kajínek je vinen, ale je možné, že v té kauze nejel jenom pan Kajínek, ale i některé jiné osoby, možná vysoce postavené osoby. A tomu se v tuto chvíli věnujeme.

Druhý tázající

dotaz:

    Dobrý den, já se ještě vracím ke svému předřečníkovi, bohužel nezlobte se, ta otázka nás opravdu velmi zajímá.
Vy jste v roce 93 nebyl ministrem vnitra, ale v té době pan Přemysl Vachalovský říkal, že v Plzni bylo až 70 % policistů spojeno s mafií. Pravda je že v případě Jiřího Kajínka ta rekonstrukce nikdy nebyla provedena. A pravda je ta, že se v Praze na policejním prezidiu ztratily všechny spisy, které měly být archivovány do roku 2003. Jestli to nevíte, tak si to určitě můžete prověřit. A teď v Anglii justice připustila po 27 letech, že tam byl člověk odsouzen na doživotí a byl to omyl. Možná že víte o nějakých důkazech, které prokazují vinu pana Kajínka, ale zatím nikde nebyly publikovány. Byli prostě jenom tři svědci, z čehož dva už odvolali před kamerami a písemně a třetí je údajně v Německu. Já bych ráda znala vaši odpověď na to podezření, že v té době to byla velká chyba to vyšetřování vrátit do Plzně, děkuji.

Stanislav Gross:

    Zase, kompletní spis je k dispozici, není pravda že některé důležité věci by se ztratili. Já jsem ten spis viděl, měl ho k dispozici ministr spravedlnosti, není problém se spisem, to je konstatování číslo jedna. A říkejme taky věci tak jak jsou. Konstatování číslo dvě. Vražda jako taková není zpochybňována nikým, kdo ten spis znovu prošel a kdo ten spis prostudoval. To že je prokázáno pachatelství toho člověka. Já jenom říkám, a víc vám neřeknu, protože nechci ohrozit to vyšetřování, že se objevil nový svědek, který prostě může být důležitý k tomu, že pan Kajínek nebyl osamocen a že negativní roli, možná i propojení do zločineckého prostředí mohli sehrát někteří policisté. Nebo jiné významné osoby ze Západočeského kraje a této věci se teď intenzívně věnujeme. Je to věc čerstvá těsně před koncem loňského roku.

25. 01. 2002   Nova        

Zneklidňující náznaky v případu Kajínek

moderátor Zuna:
   Překvapující slova v jednom z nejsledovanějších případů pronesl ministr vnitra Stanislav Gross. Ve včerejším pořadu   kotel   řekl, že do kauzy Kajínek, byly zapleteny i některé vysoce postavené osoby. Ministr Gross je už třetím členem vlády, který řekl že v Kajínkově případu není vše v pořádku. Zneklidňující náznaky ale nerozvedl a jeho úřad je dnes celý den odmítal komentovat.

ukázka:
   Stanislav Gros: "Já nepochybuji o tom, že pan Kajínek je vinen, ale nedovedu dát hlavu na špalek za to, že v celém případě nesehráli špatnou roly někteří policisté. Je možné, že v té kauze nejel jenom pan Kajínek, ale i některé jiné osoby, možná vysoce postavené osoby."

redaktor Tuna:
   O tom, co Stanislav Gross řekl před několika milióny diváků, se hovoří už dlouhou dobu. Ministr už ale nevysvětlil, jak může naznačovat tak závažné skutečnosti a přitom jedním dechem tvrdit, že to nemůže změnit verdikt i vině.
   Po Grossových slovech se hradbou mlčení opevnilo celé ministerstvo vnitra i policejní prezidium. Nikdo nechce říci, co měl ministr na mysli a v jaké fázi je vyšetřování.

tisková mluvčí Bártíková:
" Nelze sdělit žádné konkrétní informace, jediná specifikace, kterou vám v tuto chvíli k tomuto mohu sdělit je, že jde o oblast západočeského kraje."
"Žádné informace ,v tuto chvíli, určené ke zveřejnění nejsou k dispozici.

redaktor Tuna:
   To jak závažné skutečnosti mohou být ve hře, dokládají slova místopředsedy vlády Rychetského, ten před časem řekl, že pokud vrahem nebyl Kajínek tak asi někdo z policie.

exministr Rychetský:
   "Činnost Plzeňské policie byla naprosto neprofesionální a také tam za tím byla přinejmenším korupce."

redaktor Tuna:
   Kajínka postupně odsoudily na doživotí soudy všech stupňů, neustále se ale objevovaly stížnosti na postup policie. Soudce chtěl na příklad znát úlohu tehdejšího komisaře kriminální služby Ladislava Kadeřábka. Ten ,mezi tím povýšil a teď působí na policejním prezidiu, jako zástupce ředitele úřadu kriminální policie.

telefonát: "má dovolenou, bude až u úterý"

   Chtěl bych se konkrétně zeptat, hovoří se o jménu Ladislav Kadeřábek??

tisková mluvčí Bártíková:
"Nechceme samozřejmě nahrávat pachatelům a skutečně nelze sdělit žádné konkrétní informace."

redaktor Tuna:
    Pochybností v kauze Kajínek je celá řada, nedávno například údajně zmizel korunní svědek Vojtěch Pokoš. Stížností Jiřího Kajínka se teď zabývá Ústavní soud a je otázkou, jaký vliv budou na vše mít slova ministra vnitra.

26.01.2002, Lidové noviny
Gross: Inspekce prošetřuje úlohu policistů v Kajínkových vraždách


PRAHA - Inspekce ministra vnitra začala po více než osmi letech opět prošetřovat okolnosti dvojnásobné vraždy na plzeňských Borech, za kterou byl na doživotí odsouzen Jiří Kajínek. Nezabývá se ovšem tím, zda čin skutečně spáchal, či nespáchal nejznámější tuzemský vězeň, ale vyšetřuje podíl některých tehdejších plzeňských policejních špiček na vraždě. Podle ministra vnitra Stanislava Grosse se totiž krátce před koncem minulého roku objevil zcela nový svědek, který na propojení plzeňského podsvětí a tamních vysoce postavených policistů poukázal. "Nedovedu dát hlavu na špalek za to, že v celé kauze nesehráli špatnou úlohu někteří policisté. A to je věc, které se v tuto chvíli intenzivně věnujeme," řekl Gross ve čtvrtečním Kotli na TV Nova. "Objevil se nový svědek, který může hrát důležitou roli v prokázání toho, že pan Kajínek nebyl osamocen a že negativní roli, možná i v propojení do zločineckého prostředí, mohli sehrát někteří policisté, nebo jiné významné osoby ze Západočeského kraje," dodal ministr vnitra bez bližšího upřesnění. Podle Grosse ale nové svědectví "ani minimálně" nezpochybňuje, že Kajínek dvojnásobnou vraždu skutečně spáchal. "Není pochyb, že pan Kajínek je vrah... je ale možné, že v té kauze nejel jen on," prohlásil ve čtvrtek ministr. Šéf jeho inspekce Mikuláš Tomin včera LN potvrdil, že se případem skutečně zabývají. Nic víc než Gross však s ohledem na průběh vyšetřování říct nechtěl. Kajínkův obhájce Jaroslav Bárta, který na některé nekalé praktiky policie a úlohu jejích členů v případě již dlouho - a dosud marně - poukazoval, byl Grossovým vystoupením v Kotli překvapen. "Vůbec nevím, že se tím opět někdo zabývá. Dozvěděl jsem se to až z televize," prohlásil. "Každopádně pokud nový svědek skutečně existuje, byl by zákonný důvod podat v Kajínkově případě návrh na obnovu řízení a tím kauzu znovu otevřít," podotkl. Na "až kriminální úlohu policie" v případě vraždy plzeňského podnikatele Štefana Jandy a jeho bodyguarda Juliána Pokoše upozorňoval už tehdejší ministr spravedlnosti Pavel Rychetský. "Pokud tu vraždu nespáchal pan Kajínek, tak ji asi spáchal někdo z policie," řekl dokonce loni v červenci BBC. V jiných případech hovořil v této souvislosti minimálně o korupci. I proto Rychetský podal k Nejvyššímu soudu stížnost pro porušení zákona ve prospěch Jiřího Kajínka. Soud ovšem na návrh Nejvyššího státního zastupitelství opětovné otevření kauzy muže, kterého "proslavil" předloňský útěk z Mírova, odmítl.



26.01.2002, Právo
V kauze Kajínek stopy k policii


V kauze nájemného vraha Jiřího Kajínka se rozběhlo nové vyšetřování. Zakládá se na listopadovém svědectví policií přísně tajeného svědka, které vrhá nové světlo na možnou účast plzeňských policistů v případu dvojnásobné nájemné vraždy spáchané Kajínkem v roce 1993. Věcí se proto nyní opět začala zabývat Inspekce ministra vnitra, která má objasnit zda, nakolik a kteří plzeňští policisté se v případu angažovali na straně zločinu. "Mohu jen potvrdit slova pana ministra Grosse. Na případu skutečně pracujeme," řekl Právu šéf inspekce Mikuláš Tomin s tím, že žádné bližší a podrobnější informace není možné poskytnout. Reagoval tak na čtvrteční vyjádření ministra vnitra Stanislava Grosse, který v diskusním pořadu Kotel na TV Nova uvedl, že "se objevil nový svědek, který prostě může být důležitý k tomu, že pan Kajínek nebyl osamocen a že negativní roli možná iv propojení do zločineckého prostředí mohli sehrát někteří policisté, nebo jiné významné osoby ze Západočeského kraje". Kajínek byl v roce 1998 odsouzen na doživotí za dvě nájemné vraždy a pokus o třetí, když podle verdiktu soudu v květnu 1993 zastřelil známého plzeňského podnikatele Štefana Jandu a jeho osobního strážce Juliána Pokoše. Druhý Jandův ochránce Vojtěch Pokoš přežil Kajínkův útok, neboť se mu podařilo se čtyřmi kulkami v těle z místa vraždy uprchnout. Vraždy si u Kajínka podle rozsudku objednal podnikatel Antonín Vlasák, jehož měl Janda vydírat. Otazník se při vyšetřování vznášel nad skutečností, že policisté měli vyděrače Jandu v inkriminovaný pátek 30. května 1993 zatknout, ale akci nakonec odložili na pondělí, a de facto tak umožnili provedení vraždy. Zda to byl záměr, nebo náhoda by nyní zřejmě mělo objasnit obnovené vyšetřování.



28.01.2002, Haló noviny
Gross přesvědčen o vině Kajínka


PRAHA - Ministr vnitra Stanislav Gross uvedl, že se neobjevilo nic, co by způsobilo zvrat v kauze Jiřího Kajínka, který si odpykává doživotní trest za dvojnásobnou nájemní vraždu. Nově se prověřuje, zda se některý příslušník policie nedopustil profesionálního selhání, řekl ministr. Gross vysvětloval svá slova ze čtvrtečního pořadu televize Nova Kotel. »Já nepochybuji o tom, že pan Kajínek je vinen. Ale nedovedu dát hlavu na špalek za to, že v celé kauze nesehráli špatnou úlohu někteří policisté. Je možné, že v té kauze nejel jenom pan Kajínek, ale iněkteré jiné osoby a možná vysoce postavené osoby,« řekl ministr v tomto pořadu. O Kajínkově vině prý nemá právo pochybovat. Připomněl však, že už při procesu se diskutovalo o tom, zda bylo jednání policistů v pořádku. Proces s Kajínkem byl spojen s mnoha nejasnostmi. Jedna z obětí podezřelá z vydírání měla být policií zatčena právě v den dvojnásobné vraždy (sobota), z nikdy nevysvětlených důvodů však plzeňští policisté zatčení odložili až na pondělí. Spekuluje se proto o tom, že o chystané nájemní vraždě mohly některé osoby vědět a umlčení dotyčného bylo v jejich zájmu.

25. 02. 2002   MF          

Největší omyl justice

Komentář

Je Kajínek nevinný? Upřímná mužná tvář dvojnásobného vraha vzbudila pochybnosti nejen v romantických dívkách a paních, ale i v tak pragmatickém muži, jakým je Pavel Rychetský. Václav Havel zase omilostnil jiného vraha, jistého Růžičku, který dle soudu ubil dva lidi kvůli ojetému autu. Soudci volají: Ať se do toho amatéři nepletou. Proti milosti mohou jen horlit, Rychetského stížnost s posměškem přebili. Mají pravdu? Nedá se tvrdit, že justičních omylů či zvůle je zde více než jinde. Nemine půlrok, aby z cely smrti nebyl v Americe propuštěn neprávem odsouzený muž. V Kolumbii zase nevinný strávil, omylem, za mřížemi padesát let. Celé zmařené životy! Nic takového se zde nestalo. I kdyby se Růžička nedopustil vraždy, šest let si zasloužil za účast na loupeži. A Jiří Kajínek také není počestný domkář, kterého si prostě jen s někým spletli. Proč se však tolik vnucuje myšlenka, že jsou nevinní? Protože justice se možná nedopouští přemíry omylů. Pomýlená je však ona sama. V ostře sledovaných procesech s estébáky a komunistickými vůdci odsuzuje pěšáky a jejich velitele propouští. Na dlouhé měsíce zavírá podezřelé do vazby, kde jsou podmínky nelidštější než ve vězení. Posílá dopisy a výpisy, strká složitější případy na dno nejspodnější zásuvky. Alibisticky se opírá o literu a zapírá ducha. Nevidí člověka, vidí jen paragraf. A když se někdo pokusí o reformu, soudci se bouří a volají: Nechte nás, už takhle toho máme moc! Tato justice není možná příliš přátelská ani příliš nepřátelská ke zločincům (vyjma těch státně socialistických). Je nepřátelská k normálním občanům, kteří se k ní obracejí, aby rozsoudila jejich při. Dopouští se největšího omylu všech dob: "Nejsme tu proto, abychom hledali spravedlnost. Jsme tu proto, abychom to nějak doklepali do konce pracovní doby
."

02. 04. 2002   Super      

Kajínek má opět naději

   
/VALDICE/ Velikonoce trávil náš nejsledovanější doživotní vězeň Jiří Kajínek (40) v příjemnější náladě. Dozorci mu už nerozsvěcují každou noční hodinu světlo, takže se mu daří spát vcelku. O Velikonocích jej navštívila i starší sestra s rodinou a blízcí přátelé. Na vlastní přání rozmlouval i s vězeňským duchovním a surfoval na internetu. Navíc se objevila nová fakta, která by mohla vést k dalšímu soudu. S jarním počasím zavanula i nová naděje do vězení ve Valdicích, které "pečuje" o Jiřího Kajínka (40). Právní zástupce nejslavnějšího současného doživotního vězně JUDr. René Příhoda k tomu říká: "Jiří Kajínek je optimističtější, je v náramné fyzické i psychické kondici. Snad to způsobily zprávy, které přinášejí nová fakta." V podstatě jde o to, že se postupně potvrzují některé výpovědi, jež při výslechu Kajínek uváděl. Vyšetřování dokazuje, že se objevily i další pozitivní okolnosti. Zřejmě zajímavé zprávy do Valdic přivezli i reportéři televize Nova - Josef Klíma a Jan Kroupa, kteří byli v těchto dnech Kajínka navštívit. A jak trávil Jiří Kajínek Velikonoce? Podařilo se odstranit některé nelidské podmínky, které naše vězeňství dodržuje snad od dob Babinského, a tak už mu dozorci každou hodinu nerozsvěcují světlo a neřinčí zámky. Nová cela je sice stejně neútulná jako všechny ostatní, ale je v ní alespoň teplo. Během Velikonoc jej navštívil vězeňský duchovní, jehož návštěvu si přál. O čem spolu mluvili, to už je věc soukromá. Přišli za ním také nejbližší příbuzní a přátelé. Kromě toho měl možnost dívat se na televizi, poslouchat rádio nebo zabrousit na internet. Kajínek zatím stále čeká na rozhodnutí Ústavního soudu, který má vyřídit stížnost na rozhodnutí Nejvyššího soudu. Tu podal ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš ....

10.04.2002, Právo
Kajínek zřejmě u Ústavního soudu uspěje

PRAHA - Na doživotí odsouzený nájemný vrah Jiří Kajínek nejspíš uspěje se svou stížností u Ústavního soudu. Právu to řekl soudce Pavel Varvařovský, který dostal Kajínkův spis na starost. Nejvyšší soud by pak musel znovu projednat stížnost ministra spravedlnosti pro porušení zákona v Kajínkův neprospěch. "Výsledek může být takový, že Nejvyšší soud stížnost zamítne, nebo může dojít k závěru, že zákon byl v neprospěch toho člověka opravdu porušen. V takovém případě může Nejvyšší soud buď rozhodnout sám, nebo uloží soudu nižšího stupně, aby případ projednal znovu. Věc je možné případně dát i k došetření státnímu zástupci," vysvětlil Právu člen trestního kolegia Nejvyššího soudu Antonín Draštík.
(Pokračování na str. 3)
(Pokračování ze str. 1)
Kajínek se obrátil na Ústavní soud, protože se domnívá, že Nejvyšší soud porušil jeho ústavou daná práva tím, že loni v září v neveřejném zasedání a bez jeho osobní účasti zamítl stížnost bývalého ministra spravedlnosti Pavla Rychetského pro porušení zákona v Kajínkův neprospěch. "Již existuje jedno rozhodnutí ÚS ve stejné věci, kterým jsme vázáni. Já vlastně nemůžu navrhnout kolegům ze senátu nic jiného, než že by Nejvyšší soud měl tuto věc opět projednat za Kajínkovy přítomnosti," uvedl Varvařovský. Podle jeho slov by měl být případ rozhodnut do prázdnin. Od Kajínka přišly vloni v listopadu na Ústavní soud dokonce dvě stížnosti, které vypracovali dva různí advokáti. Soud se proto na něho obrátil s dotazem, která ze stížností je ta pravá. "Kajínek nám potvrdil, že pravá stížnost je ta, ve které ho zastupuje advokát Jaroslav Bárta," řekl Varvařovský. Druhou stížnost pak soudce Vojen Güttler odmítl.

13.04.2002, Právo
Jak je to s kauzou Kajínek u ÚS


Z redakční pošty

V Právu byl dne 10. dubna publikován článek, ze kterého vyplývá, že jsem jako soudce měl předem vyslovit svůj názor na výsledek řízení o ústavní stížnosti Jiřího Kajínka, přesněji řečeno, že se svojí stížností zřejmě uspěje. Vzhledem k tomu, že takové jednání soudce by bylo vážným porušením jeho povinností, a tady se Vaše informace dotýká mojí profesní cti, rád bych věc uvedl na pravou míru. S redaktorkou Cihlářovou jsem měl delší telefonický rozhovor o správním soudnictví a o perspektivách Nejvyššího správního soudu. Teprve na závěr jsem byl dotázán na stav řízení o ústavní stížnosti pana Kajínka, která mi byla přidělena jako soudci zpravodaji. Uvedl jsem, že věc by mohla být rozhodnuta do prázdnin, že o věc se zajímají různí příznivci stěžovatele, intervenují za něj, a dokonce nabízejí složení kauce. Z toho vyplynula i moje informace (nebo spíš poučení), že pokud si někdo myslí, že je v kompetenci Ústavního soudu, aby stěžovatele propustil na svobodu, tak se mýlí. Ústavní soud by pouze mohl případně nařídit Nejvyššímu soudu, aby projednal stížnost pro porušení zákona, kterou podal ve prospěch odsouzeného J. Kajínka ministr spravedlnosti, za účasti odsouzeného a za účasti ministra (který se toho ostatně rovněž domáhal). Uvedl jsem také, že Ústavní soud je vázán svými vlastními nálezy a že existuje jeden starší nález, kdy bylo rozhodnuto ve prospěch stěžovatele, ve věci, která se rovněž týkala zamítnutí stížnosti pro porušení zákona bez nařízení jednání. Konečně pak jsem uvedl, že pokud by náš senát dospěl k závěru, že nález je použitelný na tuto věc, ale měl jiný názor na řešení, předložil by věc k posouzení plénu Ústavního soudu. Z výše uvedených skutečností je zřejmé, že o věci přísluší rozhodnout senátu, případně i plénu, a nikoliv mně samotnému. Dále pak z nich nelze po mém soudu učinit závěr, že stěžovatel zřejmě uspěje. Domnívám se, že zásada, že soudce nesmí k věci zaujmout názor před vynesením rozhodnutí, by měla být známa každému novináři, který se prací soudů zabývá. Neměl by proto své vlastní názory na možný výsledek řízení prezentovat jako prohlášení soudce.

20.04.2002, Super
Gross: Kajínkův případ opět prověřuje policie

/VLAŠIM/ Policie prověřuje nové souvislosti v případu Jiřího Kajínka , odsouzeného na doživotí. Výsledky by podle ministra Stanislava Grosse měly být známy v poměrně krátké době. "Pokud se ukáže, že je co prošetřovat i ve vztahu k jiným osobám, tak se to prošetřovat bude," řekl včera ministr. Kajínka odsoudil na doživotí plzeňský krajský soud v červnu 1998 a postupně pak soudy všech stupňů. Uznal ho vinným, že v roce 1993 u Plzně spáchal nájemnou vraždu podnikatele Štefana Jandy a jeho osobního strážce. Kajínek vinu popírá a dožaduje se obnovení procesu. Předloni utekl z věznice v Mírově a stal se tak nejznámějším vězněm v zemi. Policie ho zadržela po 40 dnech. Proces s Kajínkem byl spojen s nejasnostmi. Loni v únoru místopředseda vlády Pavel Rychetský , jenž tehdy zastával funkci ministra spravedlnosti, podal k Nejvyššímu soudu stížnost pro porušení zákona. Soud ji zamítl. Ministr Jaroslav Bureš proti tomu podal stížnost k Ústavnímu soudu. Stěžoval si i Kajínek
.

Rádio LIFE, 91,6 FM, 23.4.02                   
Rozhovor Milana Dernera s Johnem Bokem, šéfem skupiny Šalamoun

Případ Jiřího Kajínka, muže odsouzeného k doživotnímu vězení za údajnou dvojnásobnou nájemnou vraždu,je celostátně znám. V současné době se objevily informace, že uspěje se sou stížností u Ústavního soudu. Kajínek poukazuje na fakt, že Nejvyšší soud porušil jeho ústavou daná práva tím, že loni v září v neveřejném zasedání a bez jeho účasti zamítl stížnost exministra spravedlnosti pro porušení zákona v Kajínkův neprospěch. Kajínek neustále tvrdí, že se dvojnásobné vraždy nedopustil a byl tedy odsouzen neprávem. Dnes vám nabízím exkluzivní rozhovor s představitelem skupiny Šalamoun, jenž má významné slovo při projednávání žádostí o udělení milosti prezidentem republiky, panem Johnem Bokem.

Derner:
Pane Boku, jak se o celou Kajínkovu kauzu skupina Šalamoun zajímá?

Bok:
Já jsem s ním korespondoval, pak už od určitého okamžiku nějak nereflektoval, ještě nás kontaktovalo nějaké občanské sdružení, ale pak už nic. Takže my nezasahujeme do případu, pokud nás lidi nevyzvou. Nebo se na nás někdo neobrátí z blízkých, příbuzných, nebo osobně ti lidé.

Derner.
Jste přesvědčen o Kajínkově vině ?

Bok:
Jsme pořád přesvědčeni o tom, že pan Kajínek byl odsouzen za něco co nespáchal, to si myslíme, to jsem prostudoval. A co on spáchal skutečně, za to souzen nikdy nebyl. A za to co podle nás nespáchal, byl odsouzen k doživotí.

Derner:
A nemůže vás někdo podezírat ze zaujatosti ?

Bok:
Spis který se týkal té kauzy, ale nebyl to jeho spis, byl to spis toho policisty, takže jsme to viděli z jiné strany, chválabohu, takže nás nemohl nikdo ani podezírat, že straníme panu Kajínkovi. Ale z těch materiálů toho policisty který byl nakonec suspendován, ale nikdy ne odsouzen, to byla jenom finta, to byl tenhle ten policajt co měl zatýkat toho Jandu s těma dvěma Pokošema, v pátek večer. A protože tehdejší šéf plzeňský Kadeřábek řekl, že to dělat nebude, že pátek je malá sobota, tak se potom vraždilo v neděli večír. A to byl ten policista, který měl už akci připravenou a chtěl zatýkat jak Jandu, tak Pokoše, ale nebylo mu to umožněno, a následně byl sám kriminalizován, že je napojen na pana Vlasáka. A pak se ukázalo, že je to účelové. A my z těch materiálů jsme přesvědčeni o tom, že přinejmenším policie plzeňská jak místní, tak i krajská měla velký zájem na likvidaci těchto tří pánů, protože jak si všiml advokát, že je měli zkorumpované.

Derner:
Myslíte si, že se bude Ústavní soud Kajínkovou žádostí zabývat ?

Bok:
My totiž spíš by jsme chtěli usilovat o to, aby opravu se buď to Nejvyšší soud, nebo Ústavní soud případem zabýval, i když je to skoro jakoby nemožné. Tak měla by vzniknou nějaká možnost, protože pan Kajínek vedle toho spáchal trestné činy, to on spáchal prokazatelně a odcizil věci a měl věci cizího majetku. Takže tam má prokázané trestné činy, to on zas neviňátko není, ale nevraždil. Takže nevidíme, proč by měl mít doživotí, měl by si odsedět jenom to co spáchal a za by měl být odsouzen, jako že do dneška nebyl, to je to paradoxní, ano.

Derner:
Co vás na Kajínkově případu nejvíce zaráží?

Bok:
Tam jsou totiž takové totální rozpory a jako my tvrdíme, že člověk má být souzen na základě důkazů a to jako nezvratných důkazů, a ne na základě hlavní výpovědi toho přeživšího lumpa, který sám už v té době měl na krku trestní stíhání za vydírání a vyhrožování a dokonce snad předtím unesl tu nějakou eirobičku, mistryni světa nebo co, a oni ji unesli do lesa a tam ji přivázali, protože konkurovala tomu Jandovi v jeho činnosti, protože měla taky nějaký fitcentrum.

Derner:
A jak pohlížíte na údajnou střelbu ?

Bok:
Tvrdili, že pan Kajínek střílel ze dvou zbraní, tak jako, když se mu zasekla, jak tvrdili jedna, tak jak to, že to nedodělal tou druhou, prosím vás ? A pak se mi nechce věřit tomu, že Kajínek který umí tak dobře střílet, že z několika desítek centimetrů se nestrefí do člověka vzdáleného od něj 30, nebo 40 centimetrů. To mi připadá trochu nepravděpodobné.

Derner:
Děkuji za rozhovor

S Johnem Bokem hovořil pro radio Life Milan Derner.

24.04.2002, Mladá fronta DNES
Policista asi znal Kajínkův úkryt

Inspekce vyšetřuje, jak to bylo s pátráním po vrahovi
Praha - Důstojníka policejního prezidia Ladislava Kadeřábka vyšetřuje Inspekce ministra vnitra kvůli podezření, že už pět dní po útěku dvojnásobného vraha Jiřího Kajínka z mírovské věznice věděl, kde se uprchlík skrývá, a informaci zatajil. MF DNES to potvrdil policejní prezident Jiří Kolář. Kajínek utekl 29. října 2000. Elitní protiteroristická jednotka jej zatkla až o 40 dní později v Praze v bytě Marie Černé. Kadeřábkův případ odhalili ve včerejším pořadu Na vlastní oči reportéři televize Nova, kteří získali svědectví dalšího doživotně odsouzeného vraha a policejního informátora Martina Vlasáka. Ten seděl na Mírově s Kajínkem a pomáhal mu s útěkem. "Už pátý den poté, co Kajínek utekl, nechal jsem si zavolat do věznice policisty. Přišel pan Kadeřábek, kterému jsem řekl, že Kajínek je v bytě u Černé. Dal jsem mu plánek bytu a řekl jsem mu, že je ozbrojený," řekl Vlasák reportérům. Kadeřábek, který vedl policejní tým pátrající po Kajínkovi, však podle Vlasáka s jeho informacemi nic neudělal. Vlasák tvrdí, že za ním Kadeřábek o pár dní později přišel znovu a vězeň mu své údaje zopakoval.
Pokračování na str. A2
Pokračování ze str. 1
Opět bez jakéhokoli efektu. "Když jsem se ho ptal, proč s tím nic nedělá, řekl, že to není moje starost," prohlásil Vlasák. Vyšetřování Inspekce ministra vnitra však podle neoficiálních informací nestojí jen na Vlasákově výpovědi. Stejné informace inspektorům podle televize Nova poskytl policista, který byl u rozhovoru Kadeřábka s Vlasákem. Inspekce proto hodlá v nejbližší době podat návrh, aby byl Kadeřábek obviněn. Policejní prezident Jiří Kolář včera odmítl případ jakkoli komentovat: "Bylo by to velmi nešťastné, nemohu zasahovat do vyšetřování. Mohu říct jen to, že jsem rád, že se to vyšetřuje, protože se jednou provždy nejasnosti případu vysvětlí." Ladislav Kadeřábek včera nebyl k zastižení. V pořadu Na vlastní oči popřel, že by tajil jakékoli informace o pobytu uprchlého Kajínka, o detailech se však s reportéry odmítl bavit. Dne 8. prosince 2000, kdy policie Kajínka dopadla, Kadeřábek vystoupil v České televizi a na přímou otázku moderátorky "Oznámil pobyt uprchlíka konkrétní člověk?" šéf pátracího týmu odpověděl: "Ne. Neoznámil to nikdo, k tomu se policie dopracovala na základě svých získaných poznatků." Rovněž příslušníci protiteroristického komanda, kteří Kajínka zatýkali, uvedli, že o bytě Marie Černé jako o pravděpodobném Kajínkově úkrytu je Kadeřábkův tým informoval až tři dny před zásahem. "S definitivní jistotou nám to řekli až ten pátek ráno. Akce začala týž den v šest večer," uvedl jeden z členů jednotky. Vyšetřování inspekce a státního zastupitelství by mělo o Kadeřábkově osudu rozhodnout v dohledné době. Do té doby však oba úřady s odvoláním na to, že spis je veden jako "důvěrný", odmítají cokoli zveřejňovat. "Neřeknu o tom případu lautr nic," prohlásil šéf inspekce Mikuláš Tomin. Jaký by měl Ladislav Kadeřábek důvod krýt Kajínka a ohrožovat svou kariéru na policejním prezidiu, zatím není jasné. Jisté však je, že Kadeřábek v první polovině devadesátých let pracoval na plzeňské kriminálce, která chystala zátah proti vyděračům Štefanu Jandovi a jeho osobním strážcům, bratrům Pokošovým. Akce byla naplánovaná na pátek. Televize Nova uvedla, že to byl právě Kadeřábek, kdo rozhodl o jejím přesunutí na následující pondělí. V neděli nájemný vrah zastřelil Štefana Jandu, jednoho z Pokošových a druhého zranil. Za tento útok byl v roce 1998 odsouzen k doživotí právě Jiří Kajínek. Ladislav Kadeřábek zatím zůstává na své funkci zástupce ředitele Úřadu služby kriminální policie. "Případ je v rovině trestního řízení, pan Kadeřábek zatím nebyl obviněn. Pokud se to stane, budu samozřejmě zvažovat personální opatření," podotkl policejní prezident Kolář.
Pátrání po vězni
1. den (29.10. 2000) - utekl z věznice v Mírově
5. den (3.11. 2000) - policie už ví, kde se skrývá
41. den (8.12. 2000) - Kajínek zatčen v Praze
Co říkal Kadeřábek po zatčení Kajínka
Tři hodiny poté, co policie 8. prosince 2000 zatkla Jiřího Kajínka v bytě Marie Černé, vystoupil šéf pátracího týmu Ladislav Kadeřábek v pořadu "21" České televize.
Jak se policie dozvěděla, že je právě v tomto bytě?
Policie v podstatě analytickou činností shání poznatky a dospěla k závěru, že by mohl mimo jiné býti v tomto bytě. Probíhalo určité analyzování, monitorování, až jsme nabyli přesvědčení, že v tomto bytě je.
Oznámil to nějaký konkrétní člověk?
Ne.
Takže někdo jiný?
To neoznámil nikdo, k tomu se policie dopracovala na základě svých získaných poznatků.
Jak dlouho jste to věděli?
Já se nebudu vyjadřovat, jak dlouho jsme to věděli. V každém případě tam určitý čas na monitorování byl.
Byl těch 40 dnů v Praze po celou dobu?
Jestli ne 40, tak 39 bych tipoval.
Foto: archiv České televize



24.04.2002, Lidové noviny
Policista zatajil informace o tom, kde se Kajínek na útěku skrýval

PRAHA - Dvojnásobný vrah Jiří Kajínek mohl být na svém útěku před věma lety dopaden daleko dřív. Jeden z nejvyšších policejních činitelů, nynější zástupce šéfa Kriminální služby ČR Ladislav Kadeřábek, zatajil podstatné informace, které by vedly k jeho dopadení. Uvedla to včera TV Nova. Odvolala se na výpověď bývalého Kajínkova spoluvězně Martina Vlasáka. Ten měl Kadeřábkovi už pět dní po Kajínkově útěku přesně popsat, kde se uprchlík skrývá. "Já jsem mu (Kadeřábkovi) řekl všechno, předal jsem mu plánek bytu Marie Černé, řekl jsem mu, jak je ozbrojený...," uvedl Vlasák pro TV Nova. Právě v bytě Marie Černé na pražském sídlišti policie Kajínka objevila. Trvalo jí to však 40 dní. Velitelem pátrací akce byl Kadeřábek. V době, kdy Kajínek uprchl z mírovské věznice, byl Kadeřábek ředitelem kriminální policie. Podle Novy jej už začala vyšetřovat Inspekce ministra vnitra. "Šetření ukončeno není a ta věc má charakter důvěrné," řekl Nově státní zástupce Jiří Kára. Kajínka odsoudil na doživotí plzeňský krajský soud v červnu 1998 a postupně pak soudy všech stupňů. Uznaly ho vinným, že v roce 1993 u Plzně spáchal nájemnou vraždu podnikatele Štefana Jandy a jeho osobního strážce. Kajínek vinu popírá a dožaduje se obnovení procesu. V únoru loňského roku místopředseda vlády Pavel Rychetský, jenž tehdy zastával funkci ministra spravedlnosti, podal k Nejvyššímu soudu stížnost pro porušení zákona. Soud ji zamítl. Ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš proti tomu podal stížnost k Ústavnímu soudu.



24.04.2002, Blesk
Šéf kriminálky tajil, kde se Kajínek skrývá

Proč tisíce policistů týdny pátraly po uprchlém vězni?
Svědectví:
PRAHA - Už pět dnů po Kajínkově útěku z mírovské pevnosti věděl šéf kriminální policie České republiky Ladislav Kadeřábek, kde se uprchlý vězeň skrývá! Prozradil mu to údajně odsouzenec na doživotí Martin Vlasák, který si útěk na poslední chvíli rozmyslel. Nyní to řekl i novinářům. Kadeřábka vyšetřuje Inspekce ministra vnitra a Stanislav Gross slíbil, že nic z toho, co se zjistí, se »nezamete pod koberec«.
Ministr vnitra Stanislav Gross zřejmě získal stejné svědectví jako novináři a věc nechal ve vší tajnosti prošetřit svou inspekcí. "Pan Kadeřábek přijel a já jsem řekl všechno. Předal jsem mu plánek bytu Marie Černé a řekl jsem mu, jak je Kajínek ozbrojen. Řekl jsem, že ten člověk se nevzdá a bude se bránit," vypověděl údajně před policejními svědky Martin Vlasák. Podle informací Blesku za dalších pět dnů řekl Kadeřábkovi o Kajínkově azylu znovu a podrobněji. Pokud je pravda to, co doživotní odsouzenec tvrdí, je nepochopitelné, proč šéf kriminálky nechal tisíce policistů několik týdnů dnem i nocí po Kajínkovi pátrat. Kolik to zbytečně stálo daňové poplatníky? Významná je i okolnost, že Ladislav Kadeřábek byl v době plzeňských vražd, za něž byl Kajínek odsouzen, ředitelem tamní policie. Byl to on, kdo památnými slovy: "Je pátek. To je taková malá sobota. Odpoledne se už nedělá," zrušil dobře připravenou akci svých podřízených proti vyděračům a přeložil ji až na osudné pondělí. Ten den pak byli vydírající podnikatel Janda a jeho bodyguard zavražděni a za jejich smrt dostal Kajínek doživotí. Proč tajil Kadeřábek, kde se Kajínek skrývá? Nabízí se několik vysvětlení. Inspekce ministra vnitra by měla vyšetřování ukončit už během několika dnů.



24.04.2002, Hospodářské noviny
Nova: Policista zatajil informace o Kajínkovi

Nynější zástupce šéfa Kriminální služby ČR Ladislav Kadeřábek, zatajil informace, na jejichž základě mohl být dvojnásobný vrah Jiří Kajínek při svém útěku z vězení v říjnu 2000 dopaden daleko dřív. V době útěku byl Kadeřábek ředitelem kriminální policie. Nova se odvolává na svědectví Kajínkova mírovského spoluvězně Martina Vlasáka, který tvrdí, že už pět dní po Kajínkově útěku řekl Kadeřábkovi, kde se uprchlík skrývá. Kadeřábek, jenž byl šéfem týmu, který po Kajínkovi pátral, prý tyto informace zatajil.

24.04.2002, Právo
Nova: policista tajil informaci o Kajínkovi

PRAHA - Vysoký policejní činitel, nynější zástupce šéfa Kriminální služby ČR Ladislav Kadeřábek, zatajil podstatné informace, na jejichž základě mohl být dvojnásobný vrah Jiří Kajínek při svém útěku z vězení v říjnu 2000 dopaden daleko dřív, uvedla včera TV Nova. V době, kdy Kajínek uprchl z mírovské věznice, byl Kadeřábek ředitelem kriminální policie. Podle Novy jej už začala vyšetřovat Inspekce ministra vnitra. "Šetření ukončeno není a ta věc má charakter důvěrné," řekl Nově státní zástupce Jiří Kára. Nova se odvolává na svědectví Kajínkova mírovského spoluvězně Martina Vlasáka, který mu s útěkem pomáhal. Vlasák tvrdí, že už pět dní po Kajínkově útěku řekl Kadeřábkovi, kde se Kajínek skrývá. Podle Vlasáka Kadeřábek, jenž byl dokonce šéfem týmu, který po Kajínkovi pátral, tyto informace před svými kolegy zatajil.



24.04.2002, Super
Policista prý "zatajil" Kajínka

ZPRÁVY
/PRAHA/ Nynější zástupce šéfa Kriminální služby ČR Ladislav Kadeřábek, zatajil informace, na jejichž základě mohl být dvojnásobný vrah Jiří Kajínek při svém útěku z vězení v říjnu 2000 dopaden daleko dřív. Včera to uvedla TV Nova. V době, kdy Kajínek uprchl z mírovské věznice, byl Kadeřábek ředitelem kriminální policie. Kajínkův spoluvězeň Martin Vlasák, který mu s útěkem pomáhal, tvrdí, že už pět dní po Kajínkově útěku řekl Kadeřábkovi, kde se Kajínek skrývá. Podle Novy jej už začala vyšetřovat Inspekce ministra vnitra.

25.04.2002, Právo
Inspekce navrhla obvinit důstojníka policie kvůli zatajení úkrytu Kajínka


Jednomu z nejvýše postavených důstojníků policejního prezidia, zástupci ředitele Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování (ÚSKPV) Ladislavu Kadeřábkovi, hrozí trestní stíhání pro zneužítí pravomoci veřejného činitele. Kadeřábek totiž před rokem a půl podle dosavadního šetření zatajil informace o tom, kde se ukrýval dvojnásobný vrah Jiří Kajínek poté, co utekl z mírovské věznice. Jeho případem se zabývala Inspekce ministra vnitra, která případ minulý pátek předala státnímu zástupci. Jak Právo zjistilo, s návrhem na obvinění. Návrh na Kadeřábkovo obvinění nestojí jen na výpovědi Kajínkova spoluvězně Martina Vlasáka, který inspekci přiznal, že mu tuto klíčovou informaci sdělil, ale též na svědectví policisty, který byl rozhovoru Kadeřábek-Vlasák přítomen. Na otázku, proč není stíhán také tento muž zákona, když o Kajínkově úkrytu věděl, odpověděl Právu zdroj obeznámený s případem: "Nakládat s touto informací bylo v kompetenci nadřízeného, takže podřízený policista nic neporušil." Jak Právu potvrdila Zdeňka Galková, náměstkyně státního zástupce pro Prahu 1, "věc jsme převzali, ale o žádném obvinění ještě nebylo rozhodnuto". Státní zástupce Jiří Kára, který případ dozoruje, je totiž od minulého týdne na školení a vracet se bude až po víkendu. Vzhledem k tomu, že Kára se případu od samého začátku šetření intenzívně věnuje a je s ním detailně obeznámen, lze předpokládat, že věc inspekci k došetření vracet nebude, ale naopak obvinění Kadeřábkovi sdělí. "Je to na devadesát devět procent. Ale nepředjímejme rozhodnutí státního zástupce," řekl Právu zdroj informovaný o případu. Jaké důvody vedly Kadeřábka k zatajení místa Kajínkova úkrytu, o němž se dozvěděl od jeho spoluvězně, dalšího doživotně odsouzeného vraha Martina Vlasáka, už pět dní po útěku z Mírova, není jasné. (Vraha nakonec dopadli policisté až po jednačtyřiceti dnech v bytě orlického vraha Černého, kde se ukrýval od samého počátku.)
(Pokračování na str. 6)
(Pokračování ze str. 1)
Podle informací Práva povede tato nejasnost k tomu, že se prověří i některé devět let staré okolnosti Kajínkova případu, zejména zda v této kauze nejednala nějakým způsobem nezákonně i plzeňská kriminálka, u níž tehdy Kadeřábek sloužil a na Kajínkově případu pracoval. Kajínek byl v roce 1998 odsouzen na doživotí za dvě nájemné vraždy a pokus o třetí, když podle verdiktu soudu v květnu 1993 zastřelil známého plzeňského podnikatele Štefana Jandu a jeho osobního strážce Juliána Pokoše. Druhý Jandův ochránce, Vojtěch Pokoš, přežil Kajínkův útok, neboť se mu podařilo se čtyřmi kulkami v těle z místa vraždy uprchnout. Vraždy si u Kajínka podle rozsudku objednal podnikatel Antonín Vlasák, jehož měl Janda vydírat. Otazník se při vyšetřování ale vznášel nad skutečností, že policisté měli vyděrače Jandu v inkriminovaný pátek 30. května 1993 zatknout, ale akci nakonec odložili na pondělí, a de facto tak umožnili provedení vraždy. Zda to byl záměr, nebo náhoda, není dodnes jasné.
Gross: věci budou řádně prošetřeny
"Nezlobte se, ale nebudu vám k tomu vůbec nic říkat," reagoval na všechny středeční otázky Práva Kadeřábek. Šéf ÚSKPV Petr Želásko, do jehož personální pravomoce Kadeřábek spadá, Právu ve středu sdělil, že s případem není blíže seznámen, takže se nemůže vyjádřit k tomu, zda svého náměstka postaví mimo službu či ne. "Pokud bude sděleno obvinění, pak je to jedna z možných variant, ale záleží na okolnostech, které zatím neznám," řekl Želásko. Připustil však, že v případě, kdy je jakémukoli policistovi sděleno obvinění, je "poměrně obvyklou a využívanou praxí, že bývá postaven mimo službu". V takovém případě pak nemůže vykonávat svoji funkci, kterou je pověřen někdo jiný, a dotyčný policista pobírá jen část platu, dokud se trestní řízení neukončí. V případě odsouzení je pak policista odvolán. Ministr vnitra Stanislav Gross se odmítl jakkoli k případu vyjádřit s argumentem, že šetření je utajované. Gross Právu pouze řekl: "Nemáme sebemenší zájem cokoli zametat pod koberec a věci budou řádně prošetřeny." Podle informací Práva ale byl případ utajen na stupeň "důvěrné" především kvůli Martinu Vlasákovi a případné obavě o jeho život. "Svou výpovědí si hodně odkryl záda, Kajínek je totiž dost oblíbený a má na Mírově silnou pozici, i když je umístěn jinde. Nyní, když věc vyšla najevo, není už k utajení zřejmě důvod," sdělil Právu zdroj informovaný o případu. Ministr připomněl, že od 1. ledna letošního roku vede vyšetřování trestných činů policistů státní zástupce, takže ministr vnitra k tomu ani nemá žádné bližší informace. "Státní zástupce povede šetření nepochybně tak, aby bylo co nejrychleji - pokud to bude možné - ukončeno," odpověděl Gross na otázku, kdy by mohly být známy výsledky.
Foto - Jiří Kajínek



25.04.2002, Super
Kadeřábek věděl o Kájínkovi


/PRAHA/ Inspekce ministra vnitra ukončila prošetřování případu vysokého policejního důstojníka Ladislava Kadeřábka, který čelí podezření, že zatajil informaci, kde se po útěku z vězení skrýval dvojnásobný vrah Jiří Kajínek. Spis s výsledky šetření inspekce koncem minulého týdne předala Obvodnímu státnímu zastupitelství pro Prahu 1. To však zatím trestní stíhání nezahájilo. Podle informací Kadeřábek už pět dní po Kajínkově útěku věděl, kde se skrývá. Řekl mu to Kajínkův mírovský spoluvězeň Martin Vlasák, který mu s útěkem pomáhal.



25.04.2002, Lidové noviny
Inspekce navrhla obvinit policistu, jenž údajně věděl o Kajínkovi


PRAHA - Inspekce ministra vnitra podala návrh na obvinění zástupce ředitele kriminálního úřadu Ladislava Kadeřábka, který je podezřelý, že zatajil informaci, kde se po útěku z vězení skrýval dvojnásobný vrah Jiří Kajínek. Uvedla to včera Česká televize. Podle ní nebude Kadeřábek postaven mimo službu. Náměstkyně státního zástupce pro Prahu 1 Zdeňka Galková řekla, že trestní stíhání zatím nebylo zahájeno.


25.04.2002, Hospodářské noviny
Inspekce navrhla obvinit policistu, který měl vědět o Kajínkovi


Inspekce ministra vnitra podala návrh na obvinění zástupce ředitele kriminálního úřadu Ladislava Kadeřábka, který je podezřelý, že zatajil informaci, kde se po útěku z vězení skrýval dvojnásobný vrah Jiří Kajínek. Uvedla to včera Česká televize. Podle ní nebude Kadeřábek postaven mimo službu. Policista se chce k případu vyjádřit dnes. Inspekce předala koncem minulého týdne Obvodnímu státnímu zastupitelství pro Prahu 1 výsledky několikaměsíčního vyšetřování. Náměstkyně obvodního státního zástupce Zdeňka Galková včera řekla, že trestní stíhání zatím nebylo zahájeno. Podle mediálních informací Kadeřábek už pět dní po Kajínkově útěku věděl, kde se skrývá. Kajínkův spoluvězeň Martin Vlasák, jenž mu s útěkem pomáhal, tvrdí, že Kadeřábkovi řekl, kde se uprchlík skrývá.



25.04.2002, Blesk
Kadeřábka zřejmě obviní


PRAHA - Inspekce ministra vnitra podala návrh na obvinění zástupce šéfa kriminální služby České republiky Ladislava Kadeřábka. Ten čelí podezření, že zatajil informace, kde se po útěku z mírovské pevnosti skrýval odsouzenec na doživotí Jiří Kajínek. Spis se závěry šetření má už od konce minulého týdne Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1. "Žádné trestní stíhání zatím nebylo zahájeno," řekla náměstkyně obvodního státního zástupce Zdeňka Galková.

V Praze dne 25. dubna 2002
Pravdivé a podrobné informace plk. Ladislava Kadeřábka

   Dne 23. dubna 2002 proběhla v rámci pořadu "Na vlastní oči" na TV NOVA relace, která se týkala zadržení osoby Jiřího Kajínka (dále jen J.K.). V této relaci jsem byl napaden v tom směru, že jsem již po pěti dnech věděl o úkrytu J.K. a tuto informaci jsem nepředal k dalšímu opatření. Rovněž se v této relaci opakovaně objevilo napadání mé osoby v souvislosti s vyšetřováním případu vražd Jandy a Pokoše z 30.5.1993 v Plzni.

K tomuto bych chtěl uvést následující. Ačkoliv byl Vlasák v prvním týdnu po útěku J.K. několikrát vyslýchán pracovníky PČR, nepodal žádnou informaci k úkrytu J.K.. Podezřelé bylo rovněž to, že tato informace byla podaná až v době, kdy se p. Černá vrátila z týdenního pobytu ve Francii. Dne 6.11.2000, tzn. po osmi dnech od útěku J.K., jsem na přání Vlasáka, navštívil věznici v Mírově. Při této návštěvě Vlasák kladl podmínky, že chce mluvit s JUDr. Antlem a že chce, aby mu byl zapůjčen jeho spis. Při splnění těchto podmínek je ochoten sdělit možné místo pobytu J.K.. Jako další podmínku si stanovil, že se nikde a nikdy neobjeví jeho jméno v této souvislosti, protože se bojí o svůj život, který by mohl být spoluvězni ohrožen. Je tedy zarážející, že Vlasák, člověk odsouzený za dvě vraždy, se z ničeho nic dobrovolně hlásí jako informátor PČR, který se podílel na zadržení J.K. a veřejně vystoupí v televizním pořadu. Jistě budoucnost ukáže, co tím Vlasák sleduje, např. zpochybnění jeho procesu? Ze strany policie pak není zvykem prozrazovat své informátory. Podmínky mu byly přislíbeny s tím, že ohledně JUDr. Antla a spisu bude toto oficiálně vyžádáno a záleží na rozhodnutí soudu. Poté Vlasák sdělil, že za organizací útěku je osoba Černé a rovněž, že zpočátku bude její byt využit jako úkryt, tedy v době, kdy Černá bude i s dítětem ve Francii. Poté upřesnil adresu bytu. Na závěr návštěvy jsem Vlasákovi položil otázku zda ví, nebo si myslí, že J.K. je stále v bytě Černé, na což odpověděl, že neví a že J.K. měl údajně připraveny další místa úkrytů. Poté bylo dohodnuto, že se pokusí od Černého, který byl spoluvězeň, zjistit současnou situaci a bude uskutečněna další návštěva. Na druhé návštěvě již Vlasák nové informace nedal. Po první návštěvě jsem okamžitě vydal pokyny k provádění operativně-pátracích úkonů, které umožňoval v té době platný trestní řád a zákon o Policii České republiky a které jsou PČR dostupné. Výsledky těchto opatření potom vedly k zadržení J.K., což bylo hlavní objednávkou společnosti. Všechny opatření byly směřovány k osobě Černé, jejímu bydlišti a měly za cíl ověření podaných informací. Je nutno ještě dodat, že v té době bylo prověřováno několik dalších poznatků, které se jevily daleko věrohodnější.

   Možná se zdá, že trvalo dlouhou dobu od získání prvotní informace k zadržení, avšak není možné použít URNU, pokud není jistota, že zákrok bude úspěšný, že nedojde k ohrožení života jiných osob nebo majetkové škodě. Pokud se týká samotného zákroku, ten již je v režii samotné URNY.

   Není tedy pravdou tvrzení, že jsem věděl o pobytu či úkrytu J.K. a toto jsem nikomu nesdělil. To, že IMV navrhla mé trestné stíhání je otázka toho zda má větší důvěru dvojnásobný vrah nebo policista sloužící celý život a zda bylo špatným výsledkem zadržení nebezpečného pachatele J.K.. Dále je nutno poukázat na náhodnou? časovou posloupnost pořadu v televizi a zaslání výsledku šetření IMV státnímu zástupci.

   Dále mě napadá několik dalších otázek. Bude pokračovat mediální kampaň proti mé osobě? Je má osoba na současné funkci pro někoho nepřijatelná? Kde je presumpce neviny?

Proč jsem se k případu plzeňských vražd dosud nevyjadřoval:

   Přestože jsem byl v několika případech v dřívější době medií žádán o rozhovor k případu vražd Jandy a Pokeše z 30.5.1993 v Plzni, vždy jsem toto odmítl s odůvodněním, že se k případu budu vyjadřovat až po ukončení odvolacích řízení (v současné době projednáváno u Ústavního soudu). K tomu bych chtěl poznamenat, že případ plzeňských vražd byl již třemi instancemi nezávislého soudu potvrzen.

   Nechtěl jsem se ani vyjadřovat k neoprávněnému napadání ze strany medií, kde bylo čerpáno z jednostranných informací, a to zejména z důvodu, že jsem nechtěl rozpory, zčásti vymyšlené, zčásti vytržené z kontextu řešit cestou medií. K případu jsem byl vždy ochoten podat a i podal objektivní informace vedení policie a MV ČR a navíc lze rovněž vycházet ze zjištění kontrolních orgánů, včetně IMV. V tomto směru, podle mého názoru, měla být veřejnost informována, aby nebyl dán prostor k záměrnému zpochybňování práce policie.

   K samotnému případu vražd Jandy a Pokoše ze dne 30.5.1993 v Plzni uvádím:

   Dne 28.5. 1993 mi kolem poledne volal vrchní komisař Správy Západočeského. kraje, že je problém ohledně nějakého vydírání na území Městského ředitelství Plzeň. V odpoledních hodinách se do mé kanceláře /komisař MŘ Plzeň/ dostavil vedoucí odd.násilné tr.činnosti, I. odboru SKP SZpč. kraje a pracovník zásahové jednotky SZpč. kraje. Po základní informaci jsem jednání přerušil s tím, že zavolám ještě vyšetřovatele, aby posoudil celý případ z hlediska důkazů. Na základě mého telefonátu se dostavil vedoucí odd. násilné tr.činnosti Úřadu vyšetřování Městského ředitelství Plzeň.

   Kreuzrem byla vysvětlena situace následujícím způsobem. Z osobní známosti se na něho obrátil Vlasák (shoda jmen / byli přátelé, Kreuzer k němu chodil do restaurace pravidelně na obědy, při uvalení vazby na Vlasáka mu zpravoval majetek/ s tím, že na něho naléhá Janda, se kterým má společně zprivatizovanou restauraci v obci Kozolupy, aby mu vrátil peníze, které Jandovi dluží, protože tento nesouhlasil s postupem v realizaci restaurace a od původní smlouvy odstoupil. K tomuto tématu byl Vlasák Kreuzrem v dřívější době vyslechnut a výslech byl předán při tomto jednání / není jasné z jakého titulu funkce byl výslech proveden a za jakým účelem, když Kreuzer byl pracovník zásahové jednotky S Zpč.kraje, a není jasné proč toto oznámení nepředal součásti, která by byla oprávněna toto vyšetřovat/. Dále Kreuzer informoval, že Janda používá osobní automobil Vlasáka, který mu Vlasák dobrovolně vydal. Rovněž tak uvedl, že údajně byl Jandou a jeho osobními strážci, bratry Pokoši napaden syn Vlasáka a toto mělo být údajně oznámeno na OOP v okrese Tachov a rovněž tak jednou údajně řešila spor mezi Jandou a Vlasákem v restauraci "Májovka" v Plzni hlídka PČR. Dále Kreuzer předložil plán akce zásahové jednotky, která by proběhla v restauraci "Májovka " v Plzni, jejíž majitelem je Vlasák a která by měla proběhnout v pátek , kdy je sjednána schůzka mezi Vlasákem a Jandou s tím, že si Janda přijde pro peníze, které pod údajnou pohrůžkou od Vlasáka vyžaduje avšak s tím, že toto proběhne jen za účelem zásahu, protože Vlasák peníze na hotovosti nemá.

   Na základě těchto informací, kdy nebyly předloženy žádné přímé důkazy mimo tvrzení Kreuzra a výslech Vlasáka, který provedl Kreuzer v dřívější době, bylo přítomnými funkcionáři, včetně vyšetřovatelem konstatováno, že je nedostatek důkazů k tomu, aby byl Janda zadržen a byl zpracován návrh na uvalení vazby /což bylo přáním Kreuzra/. Zároveň je třeba si uvědomit, že jsem nebyl v postavení neomezeného pána, který mohl samovolně rozhodnout zejména ve vztahu k úřadu vyšetřování. Mé rozhodnutí vycházelo ze společného názoru všech přítomných.

   !!!! Nikdy jsem neřekl, že "pátek je poloviční sobota" a nebo , že "policie v pátek již nedělá", jak bylo uváděno v mediích, která se vlastně ani s Kreuzrem neujednotila na tom co jsem vlastně měl říct !!!!

   Rovněž bych chtěl na úvod uvést, že jsem neznal Jandu ani jeho rodinu, neznal jsem Vlasáka ani jeho rodinu, neznal jsem ani Kajínka. Dále bych chtěl doplnit, že s Kajínkem jsem se osobně potkal až u soudu.Nikdy jsem se nezúčastnil výslechu ani vytěžování Kajínka.


   Na základě tohoto stanoviska byl určen postup, který byl schválen všemi přítomnými, včetně Kreuzra, směřující k zajištění bezpečnosti rodiny Vlasáka a zajištění dostupných důkazů a ověření poskytnutých informací :

·     Vlasák zavolá Jandovi s tím, že se mu nepodařil získat finanční obnos /což byla pravda/ který Janda požaduje a že tento zajistí do pondělka, kdy navrhne termín schůzky v restauraci "Májovka". S tím bylo i stanoveno, že Vlasák tento obnos bude fakticky v pondělí, kdy bude proveden i zákrok, mít, Kreuzrem bylo toto potvrzeno.

·     bylo stanoveno opatření k zajištění bezpečnosti rodiny Vlasáka, kdy Kreuzer přislíbil svoji aktivní pomoc, s tím, že bude ve společnosti Vlasáka a rodina Vlasáka bude u známých mimo své trvalé bydliště

·     byly stanoveny úkoly pro MŘ Plzeň ve směru zajištění důkazních materiálů o údajném zásahu hlídky PČR v restauraci "Májovka" v Plzni, provedení lustrace v evidencích MŘP Plzeň k osobě Jandy

·     OŘP Tachov bylo požádáno o předložení materiálů údajného oznámení na OOP v okrese Tachov o napadení syna Vlasáka. Rovněž tak bylo požádáno o provedení bezpečnostních opatření v bydlišti Vlasáka.

·     Kreuzer byl požádán, aby v případě zjištění jakéhokoliv poznatku k ohrožení bezpečnosti Vlasáka a jeho rodiny tento předal k případnému dalšímu opatření.

·     s ředitelem SZpč. kraje byl celý případ projednán telefonicky a byl předběžně vyžádán souhlas použití zásahové jednotky na pondělí a případné využití přes sobotu a neděli v souvislosti s projednávaným případem.

   Rozhodnutí o přeložení realizace Jandy z 28.5. na 31.5.1993 a provedení bezpečnostních opatření k zajištění bezpečnosti rodiny Vlasáka, které je označováno jako nesprávné, bylo prověřováno na základě stížnosti Kreuzra tehdejším Odborem kontroly a stížností PP ČR a bylo vyhodnoceno jako správné. Oprávněnost tohoto rozhodnutí bylo dále prověřováno dvakrát IMV se stejným stanoviskem. Rovněž se toto rozhodnutí , mimo dalších témat, stalo předmětem mého výslechu u soudu při projednávání případu vraždy. K tomuto mně byly kladeny otázky jen Kreuzrem a jeho obhájcem, a všechny byly pro soud uspokojivě zodpovězeny. Žádná otázka nebyla směřována ze strany Kajínka , Vlasáka a jejich obhájců.

   Pro ilustraci uvádím výsledek šetření na MŘP Plzeň k případu zákroku hlídky v restauraci "Májovka". Hlídka tam byla pozvána avšak po jejím příjezdu byla informována o tom, že se nic nestalo. Na základě toho byla provedena perlustrace osob a hlídka svůj zákrok ukončila. Pokud se týká oznámení na OOP v okrese Tachov, tak na OOP se dostavil syn Vlasáka, avšak odmítl vypovídat. Vzhledem k tomu nebylo prováděno žádné šetření.

   Neprokázané podezření : Vlasák oznámil trestný čin vydírání společně s Kreuzrem v pátek /28.5.1993/ z důvodu , že se začali obávat činnosti najmutého vykonavatele , neboť pojali podezření, že se tento rozhodl celou situaci řešit zastřelením Jandy a né tím, že mu dá tkz. za vyučenou, což měl být původní požadavek Vlasáka.

   Vzhledem k tomu, že věděli o termínu provedení /30.5.1993/, chtěli tomu zabránit, což by se splnilo, kdyby policie Jandu "uklidila" do vazby.Vyplývá to i z toho, že v pátek /28.5.1993/ byl podezřelý a nebezpečný Janda a v neděli /30.5.1993/ je mrtev Janda, tedy člověk, který byl údajný násilník a byl nebezpečný pro Vlasáka. Nutno dodat, že se jednalo o dvě kauzy, které nemají příčinnou souvislost mimo aktérů.


   V neděli /30.5.1993/ jsem byl telefonicky operačním střediskem informován o tom, že v borských serpentinách došlo k vraždě. Dostavil jsem se na místo společně s vyšetřovatelem a zde jsme se dozvěděli, že poškozeným je Janda a bratři Pokošové z nichž jeden je těžce zraněn. Na místě činu byly provedeny základní úkony. Zde se rovněž objevil Kronďák společně s manželkou zastřeleného Jandy, s kterou jak mi sdělil se osobně zná. V této době jsem nezkoumal jak se na místo dostal, jak se o něm dozvěděl a jaký je jeho vztah k rodině Jandy a osobně i k Jandovi. Z důvodu osobní znalosti se jmenovanou byl požádán, aby provedl základní vytěžení jmenované k osobě a pohybu Jandy v kritický den.

   Následně v pondělí /31.5.1993/, kdy se rozhodovalo o složení pracovního týmu jsem se dozvěděl od tehdejšího vrchního komisaře SZpč., že v neděli za ním byl Kreuzer s Vlasákem a přehrávali mu ze záznamníku telefonický rozhovor mezi Jandou a Vlasákem, který proběhl v sobotu /29.5.1993/.V rozhovoru upozorňoval Janda Vlasáka, že ví o tom, že po něm jdou policisté z Plzně a zároveň ho žádal, aby odvolal své oznámení, které provedl na policii.

   Prováděným dalším šetřením bylo postupně zjišťováno, že role Kronďáka není v souladu s postavením nezávislého policisty a na základě jeho chování, které souviselo s jeho výskytem na místě činu a neplněním úkolů v týmu, byl z tohoto po třech dnech vyloučen. Např.:

·     bez odůvodnění odmítl zajistit dostupné diáře, navštívenky a poznámky Jandy, přestože manželka Jandy je byla ochotna vydat.

·     Nevysvětlil jak věděl, kde se vražda stala, přestože o místě nevěděla ani Jandová, která se na něho kontaktovala telefonicky. Důvodem jejího telefonátu Kronďákovi byla obava o manžela, který v té době nebyl ještě doma přestože jí při svém odjezdu řekl, že jede na schůzku ze které se za chvíli vrátí. Kronďák se s Jandou důvěrně znal, měli společný zájem o kulturistiku a Kronďák navštěvoval i jejich rodinu. Na základě této žádosti pro ní Kronďák přijel autem a bez dalších zdůvodnění jí dovezl na místo činu.

   Při dalším šetřením byl Kronďák důvodně podezřelý, že předal v sobotu /29.5.1993/Jandovi informaci o opatření, která jsou k jeho osobě prováděna policií a zároveň mu doporučil, aby nejezdili ozbrojeni. Na základě těchto nejasností bylo prověřování činnosti osoby Kronďáka v souvislosti s vyšetřovanou kauzou předáno Inspekci MV, která v tomto prováděla další šetření, na základě kterého byl Kronďák obviněn z trestného činu, později bylo trestní stíhání zastaveno.

   Neprokázané podezření : při prováděných šetřeních k případu, zejména na místě činu a jeho okolí a vytěžením poškozeného Pokoše /mělo by být i ve výslechu svědka Pokoše/ vzniklo podezření, že na místě činu byl ukrytý nezjištěný policista/. Vyplynulo to z toho, že Pokoš uváděl, že před schůzkou mluvili s Jandou o nebezpečnosti schůzky vzhledem k tomu, že na doporučení informace od policisty o zájmu policie o jejich osoby, si nebrali zbraně. Na to údajně měl Janda odpovědět v tom smyslu, aby se nebáli, že jsou jištěni jeho známým policistou/. Tato skutečnost nebyla ani šetřením IMV potvrzena. V pracovním týmu existoval názor, že v blízkosti místa činu v křoví byla schována tato osoba, , avšak nestačil reagovat ani zabránit pachateli v činnosti. Toto logicky nastalo vzhledem k tomu, že pachatel přišel k vozidlu Jandy a bez jakékoliv výstrahy začal střílet.


   Do pracovního týmu byl rovněž zařazen Kreuzer, kdy se vycházelo z toho, že je to člověk, který má informace z okruhu lidí kolem Vlasáka. Hned v prvním týdnu práce týmu bylo zjištěno podezření z vynášení informací k jednomu z podezřelých ,Vlasákovi /zjištěn identikit pachatele u Vlasáka, který mimo tým neměl být v té době ještě zveřejněn /. Na základě toho byl Kreuzer z týmu vyloučen a poznatek byl předán Inspekci MV k prověření. Rovněž Kreuzrovi bylo sděleno obvinění z trestného činu a následně byl propuštěn bez náhrad z řad policie.

   V průběhu operativního rozpracování osoby Jandy byl pracovním týmem zjištěn poznatek k dovozu anabolik ze zahraničí. K tomuto poznatku přispíval dále fakt, že Janda vlastnil fitcentrum v Plzni a zde se běžná anabolika, která jsou využívána kulturisty veřejně prodávala. K samotnému poznatku byl vypracován speciální plán, kde byly stanoveny úkoly se zaměřením na osoby v okolí Jandy, na osoby z prostředí fitcenter a dále na osoby provozující kulturistiku. Z šetření nebyl tento poznatek potvrzen.

   Časový sled objasnění případu:

·     30.5.1993 vykonání vraždy

·     listopad 1993, zjištění důvodného podezření na osobu Kajínek, vyhlášení celostátního pátrání. První podnět k podezření na Kajínka byl získán od Vlasáka a potvrzen Hegedišem.

·     únor 1994 zadržení Kajínka v Praze

     plk. JUDr. Ladislav Kadeřábek

25.04.02 ČT 2 str. 01 21:00 "21"
Místo úkrytu uprchlého vězně Kajínka

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Zatajil velitel speciálního týmu Ladislav Kadeřábek, kde se skrývá uprchlý vězeň Kajínek? V úvodu odpoví on sám. Řeč bude také o tom, zda se snášejí historie s politikou. Najdeme alternativní zdroje energie, až se vyčerpají ty tradiční? Ale to až závěrem, teď přeji dobrý večer.
Inspekce ministra vnitra podala návrh na obvinění plukovníka Ladislava Kadeřábka, je podezřelý, že v roce 2000 zatajil informace, které mohly už po několika dnech odhalit úkryt uprchlého vězně Jiřího Kajínka. Ladislav Kadeřábek se k tomu dnes poprvé vyjádřil, v písemném prohlášení vše odmítl.

Eva SOUHRADOVÁ, redaktorka
Inspekce ministra vnitra šetřila případ Ladislava Kadeřábka řadu měsíců, hlavním, ale ne jediným svědkem byl doživotně odsouzený vězeň Martin Vlasák. Celý případ podléhá stále utajení.

Mikuláš TOMIN, ředitel Inspekce ministra vnitra
Mimo jiné šlo jistě i o život toho hlavního svědka.

Eva SOUHRADOVÁ, redaktorka
Martin Vlasák chtěl v předloňském roce uprchnout společně s Jiřím Kajínkem z mírovské pevnosti, nakonec si to rozmyslel, už po pěti dnech po Kajínkově útěku měl ale Ladislavu Kadeřábkovi, který v té době vedl pátrací tým, prozradit, kde se vězeň ukrývá. Jiří Kajínek strávil téměř celou dobu po útěku v bytě Marie Černé, manželky dalšího mírovského vězně. O obvinění Ladislava Kadeřábka rozhoduje v současné době státní zastupitelství.

Zdeňka GALKOVÁ, Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1
Mohu potvrdit, že Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1 se tímto případem zabývá, ale nejsem oprávněna sdělovat další informace k této věci.

Eva SOUHRADOVÁ, redaktorka
Zástupce ředitele kriminálního úřadu Ladislav Kadeřábek se ke kauze vyjádřil až dnes, na internetových stránkách ministerstva vnitra informace zveřejněné v médiích zásadně odmítl jako zkreslené a zčásti nepravdivé. Policejní prezídium v souvislosti s případem zatím o postavení svého důstojníka mimo službu neuvažuje, do ukončení šetření se ke kauze nechce vyjadřovat.

BESEDA

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Ladislav Kadeřábek, zástupce ředitele kriminálního úřadu, dobrý večer.

Ladislav KADEŘÁBEK, náměstek ředitele kriminálního úřadu
Dobrý večer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
A Mikuláš Tomin, ředitel Inspekce ministra vnitra, dobrý večer.

Mikuláš TOMIN, ředitel Inspekce ministra vnitra
Dobrý večer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Pane plukovníku, je pravda, že jste se dozvěděl o tom, kde se skrývá Jiří Kajínek, už asi pět dnů po tom, co uprchl?

Ladislav KADEŘÁBEK, náměstek ředitele kriminálního úřadu
Já bych to chtěl trochu upřesnit. Nebylo to pět dnů, ale bylo to osm dnů, což jsem uvedl i v tom prohlášení. Pan Vlasák neřekl, kde pan Kajínek je, ale uvedl informace, které vedly k zaměření osoby paní Černé, která více méně podle pana Vlasáka režírovala útěk pana Kajínka. A tam došlo ještě ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Pardon, že vás přerušuji, v tom prohlášení jste napsal, že pan Vlasák vám řekl, že Jiří Kajínek se skrývá pravděpodobně v bytě Marie Černé.

Ladislav KADEŘÁBEK, náměstek ředitele kriminálního úřadu
No, pan Vlasák na můj dotaz, když končilo to naše jednání, tak jsem se ho zeptal, zda si myslí nebo zda ví, že pan Kajínek je v bytě Černé, na to on odpověděl, že neví, neví to vzhledem k tomu, že týden paní Černá ... v tom týdnu předešlém byla paní Černá ve Francii i se svým děckem ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Vy jste měl tedy podezření, že je pan Kajínek v bytě paní Marie Černé?

Ladislav KADEŘÁBEK, náměstek ředitele kriminálního úřadu
Neměl, to jsem získal, to podezření nám podal pan Vlasák, ale důvěryhodnost pana Vlasáka, který se jeví jako informátor, doživotně odsouzený člověk, který vlastně spolupracoval, chtěl utéct s Kajínkem, navíc při tom jednání si kladl podmínky typu, že nikdy a nikde se nesmí objevit jeho jméno v souvislosti s těmito informacemi, že chce mluvit s panem Antlem, který ho žaloval v jeho kauze, že chce k dispozici svůj spis, tak se mi nezdálo důvěryhodné, nezdálo se mi to důvěryhodné. V té době byly další poznatky, které se zdály ještě více důvěryhodnější. Je otázka, že jsem ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
To znamená, že jste si, pardon, neověřoval, zda pan Kajínek může být v bytě Marie Černé?

Ladislav KADEŘÁBEK, náměstek ředitele kriminálního úřadu
Ne, to není pravda. Po této schůzce jednak s panem Vlasákem bylo dohodnuto, že systémem, který běží jenom ve věznicích, který tak nějak zvlášť nechápu, že se spojí s panem Černým a zkusí ověřit ty informace, kde teda Kajínek je, protože i pan Vlasák při tom našem rozhovoru hovořil o tom, že Kajínek utíká za režie paní Černé a má připravené další byty jako úkryt. A teďko si vezměte, že to bylo po osmi dnech, sedm dní v tom časovém limitu byla paní Černá i se svým děckem ve Francii. To znamená, když to logicky vezmu, tak mně to připadalo spíš, jako že je to matoucí stopa od pana Vlasáka, že nás chce svést úplně někam jinam. A nevěřil jsem mu ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Ale v tom případě jste si to ale mohl ověřit.

Ladislav KADEŘÁBEK, náměstek ředitele kriminálního úřadu
Samozřejmě ověřit, ale jak ověřit. Já si nemůžu dovolit po informaci od takovéhoto typu člověka, který se najednou staví do dobré role informátora, je ochoten spolupracovat s policií, nemůžu spoléhat na to vzít URNA a jít naostro do nějakého bytu, když nejsem přesvědčen o tom, že je tam ten pachatel, kterého hledám. A navíc byly informace další ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Takže vám trvalo dalších dvaatřicet dní, abyste zjistil, že skutečně byl pan Kajínek v bytě Marie Černé?

Ladislav KADEŘÁBEK, náměstek ředitele kriminálního úřadu
Tam se dělaly další operativní úkony, které naběhly hned v tom týdnu, co byla tady ta první schůzka, protože pak proběhla ještě jedna schůzka s panem Vlasákem, kde už nic neřekl. V tom týdnu paní Černá byla na návštěvě pana Černého na Mírově, i k tomu bylo provedeno operativní opatření, využity ty operativně-pátrací prostředky, abychom si dokázali nějak prověřit, že tam ... tam se to operativní šetření paní Černé dělalo stále.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Stále, ale nezjistili jste, že tam pan Kajínek je.

Ladislav KADEŘÁBEK, náměstek ředitele kriminálního úřadu
Bohužel ne.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Dobře. Pane řediteli, pan plukovník Kadeřábek dnes na Internetu kromě jiného napsal, že je otázka, zda Inspekce ministra vnitra věří více panu Vlasákovi, tedy trestanému, na doživotí odsouzenému, nebo policistovi, který slouží celý život. Je to skutečně tak, že to stojí právě jenom na této důvěře, nebo máte důkazy?

Mikuláš TOMIN, ředitel Inspekce ministra vnitra
Já bych chtěl říct předem, že nepovažuji za šťastné vůbec tento případ takhle propírat masmédii, že to rozhodně tomu šetření neprospěje, ani nikomu z nás. Ale jinak myslím si, že nebudu vám ani říkat ... neřeknu vám víc vzhledem k povaze tohoto případu, nežli už nějakým způsobem jste si mohla zjistit z médií. Ale k tomuto jenom teda tolik, že inspekce podle mého mínění odvedla teda dobrý, profesionální kus práce. Výsledkem našeho šetření toho případu bylo to, že jsme podali návrh na trestní stíhání pana plukovníka, podali jsme ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Máte, pardon, nějaké důkazy?

Mikuláš TOMIN, ředitel Inspekce ministra vnitra
Samozřejmě není možné něco takového udělat bez důkazů, to musí být důkazně podloženo. Samozřejmě stále tady platí presumpce neviny a další věc, je na státním zastupitelství, jak to, co jsme šetřili, to znamená výsledek naší práce, jak posoudí a co s tím bude dělat dál.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
To znamená, že v rukou nemáte jenom výpověď pana Vlasáka, máte i výpovědi jiné, které dosvědčují, že se skutečně to stalo tak, že měl pan Kadeřábek vědět o tom, kde se pan Kajínek skrývá?

Mikuláš TOMIN, ředitel Inspekce ministra vnitra
Jestliže jsme šetřili tento případ několik měsíců, což jsme tedy skutečně šetřili, tak z toho každému musí být zřejmé, že jsme nemohli stavět teda jenom na jedné výpovědi, která trvala, nevím jak dlouho, jestli hodinu nebo dvě hodiny, to nemám zjištěno, ale že jsme ten případ museli šetřit komplexně.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Pane Kadeřábku, souvisí nějak tento případ s tím, že jste v devadesátém třetím roce sloužil u plzeňské kriminální služby a že jste odložil ... nebo na váš příkaz údajně byl odložen zásah proti podnikateli Jandovi a jeho dvěma osobním strážcům z pátku na pondělí a v neděli byl pan Janda a jeden jeho bodyguard zavražděn, odsouzen byl pak na doživotí pan Kajínek?

Ladislav KADEŘÁBEK, náměstek ředitele kriminálního úřadu
Počkejte, je to třeba vzít tak nějak z jedné roviny. Že jsem byl v Plzni, tenkrát jsem sloužil tam a stala se tam vražda, to je otázka jedna. Že jsem sloužil teďko v Praze a nastal útěk Kajínka a já jsem velel ředitelství služby kriminální policie, které zodpovídalo za pátrání, to je věc druhá ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Znal jste tehdy pana Kajínka v devadesátém třetím roce?

Ladislav KADEŘÁBEK, náměstek ředitele kriminálního úřadu
Já jsem neznal nikdy pana Kajínka, já jsem pana Kajínka viděl jednou u soudu, já jsem s panem Kajínkem nikdy nemluvil, nikdy jsem ho nevytěžoval, nikdy jsem ho nevyslýchal. A pokud se týká té kauzy, co se stále promítá v médiích, přesunutí té akce z pátku na pondělí, není třeba slučovat toto do jedné kauzy, to jsou dvě kauzy. Byla jedna kauza, kde byl vydírán údajně pan Vlasák Jandou, pak je druhá kauza, vražda pana Jandy. A když si to vezmete úplně z nějakého lidského ..., selské logiky, tak my jsme bránili pan Vlasáka před panem Jandou a najednou v neděli je mrtvý ten, který měl útočit. To je dosti zajímavé.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Takže tyto dva případy spolu vůbec nesouvisí podle vás.

Ladislav KADEŘÁBEK, náměstek ředitele kriminálního úřadu
Podle mě ne, ani není tam mezi nimi příčinná souvislost.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
Dobře, děkuji vám za rozhovor

26.04.2002, Právo
O Kajínkově úkrytu jsem od Vlasáka věděl, ale nic jsem nezanedbal

NÁMĚSTEK ŘEDITELE KRIMINÁLNÍ SLUŽBY ČR LADISLAV KADEŘÁBEK PRO PRÁVO:

* Inspekce ministra vnitra vás navrhla obvinit kvůli tomu, že jste měl koncem roku 2000 zatajit informaci, kde se ukrývá uprchlý dvojnásobný vrah Jiří Kajínek, ač jste to prý od Kajínkova spoluvězně Martina Vlasáka věděl už pět dní po útěku. Je to pravda?
Ačkoliv byl Vlasák v prvním týdnu po útěku Jiřího Kajínka několikrát vyslýchán pracovníky Policie ČR, nepodal žádnou informaci k úkrytu Jiřího Kajínka. Po osmi dnech od útěku Jiřího Kajínka jsem na přání Vlasáka navštívil věznici na Mírově. Při této návštěvě kladl Vlasák podmínky, že chce mluvit s JUDr. Antlem a že chce, aby mu byl zapůjčen jeho spis. Při splnění těchto podmínek byl ochoten sdělit možné místo pobytu Jiřího Kajínka. Jako další podmínku si stanovil, že se nikde a nikdy neobjeví jeho jméno v této souvislosti, protože se bojí o svůj život, který by mohl být spoluvězni ohrožen. Je tedy zarážející, že Vlasák, člověk odsouzený za dvě vraždy, se z ničeho nic dobrovolně hlásí jako informátor policie, který se podílel na zadržení Jiřího Kajínka a veřejně vystoupí v televizním pořadu. Budoucnost jistě ukáže, co tím Vlasák sleduje, např. zpochybnění svého procesu.
* Jak jste na Vlasákovy podmínky reagovali?
Podmínky mu byly přislíbeny s tím, že ohledně JUDr. Antla a spisu bude toto oficiálně vyžádáno a záleží na rozhodnutí soudu. Poté Vlasák sdělil, že za organizací jeho útěku je osoba Černé a rovněž, že zpočátku bude její byt využit jako úkryt, tedy v době, kdy bude Černá is dítětem ve Francii. Poté upřesnil adresu bytu. Na závěr návštěvy jsem Vlasákovi položil otázku, zda ví, nebo si myslí, že Jiří Kajínek je stále v bytě Černé, na což odpověděl, že neví a že Jiří Kajínek měl údajně připraveny další místa úkrytů. Poté bylo dohodnuto, že se pokusí od Černého, který byl spoluvězeň, zjistit současnou situaci a bude uskutečněna další návštěva. Na druhé návštěvě již Vlasák nové informace nedal.
* Kajínek byl nakonec po jednačtyřiceti dnech dopaden v bytě orlického vraha Černého. Jeho úkryt vypátral speciálně ustavený tým detektivů na základě vlastního rozpracování, jak jste tehdy uváděl, nebo na základě vaší informace?
Po první návštěvě jsem okamžitě vydal pokyny k provádění operativně pátracích úkonů, které umožňoval v té době platný trestní řád a zákon o Policii ČR a které jsou policii dostupné. Výsledky těchto opatření potom vedly k zadržení Jiřího Kajínka. Všechna opatření vedla k osobě Černé, jejímu bydlišti a měla za cíl ověřit podané informace. je nutno ještě dodat, že v té době bylo prověřováno několik dalších poznatků, které se jevily jako daleko věrohodnější. Možná se zdá, že to trvalo dlouhou dobu od získání informace k zadržení, avšak není možné použít Útvar rychlého nasazení (speciální jednotka, která Kajínka zadržela - pozn. red.), pokud není jistota, že zákrok bude úspěšný, že nedojde k ohrožení života jiných osob nebo majetkové škodě.
* Jak se stavíte k návrhu na obvinění?
Není pravdou tvrzení, že jsem věděl o pobytu či úkrytu Jiřího Kajínka a toto jsem nikomu nesdělil. Když Inspekce ministra vnitra navrhla mé trestní stíhání, zůstává otázka, zda má větší důvěru dvojnásobný vrah nebo policista sloužící celý život a zda bylo špatným výsledkem zadržení nebezpečného pachatele. Dále je nutno poukázat na náhodnou časovou posloupnost pořadu v televizi a zaslání výsledku šetření inspekce státnímu zástupci. Všechno to vnímám jako diskreditaci mé osoby. Informace, které byly zveřejněny v médiích, zásadně odmítám, neboť jsou hrubě zkreslené, zčásti nepravdivé, vytržené z kontextu anebo naprosto neodpovídají skutkovým okolnostem.
* Objevilo se tvrzení, že motiv, proč jste měl Kajínkův úkryt tajit, může souviset s devět let starým případem dvou plzeňských vražd, které spáchal na objednávku právě Kajínek. Už tehdy se spekulovalo o možné účasti či podílu policie na celém případu. Vy jste přitom v roce 1993 působil na plzeňské kriminálce a na případu jste pracoval. Proč se stále odmítáte o Kajínkově případu bavit?
Přestože jsem byl v několika případech v dřívější době médií žádán o rozhovor k případu vražd podnikatele Jandy a jednoho z členů jeho ochranky Pokoše z 30. května 1993 v Plzni, vždy jsem to odmítl s odůvodněním, že se k případu budu vyjadřovat až po ukončení odvolacích řízení. V současné době to projednává Ústavní soud. K tomu bych chtěl poznamenat, že případ plzeňských vražd byl již třemi instancemi nezávislého soudu potvrzen. Nechtěl jsem se ani vyjadřovat k neoprávněnému napadání ze strany medií, které čerpaly z jednostranných informací, a to zejména z důvodu, že jsem nechtěl rozpory, zčásti vymyšlené, zčásti vytržené z kontextu, řešit cestou médií. K případu jsem byl vždy ochoten podat a i podal objektivní informace vedení policie a ministertva vnitra ČR. Navíc lze rovněž vycházet ze zjištění kontrolních orgánů, včetně Inspekce ministra vnitra. V tomto směru, podle mého názoru, měla být veřejnost informována, aby nebyl dán prostor k záměrnému zpochybňování práce policie.
* I u soudu, který se v roce 1998 případem Kajínek zabýval, se hovořilo o tom, jaké byly vazby mezi plzeňskými policisty a dvěma podnikateli, zavražděným Štefanem Jandou a Antonínem Vlasákem, který si Kajínka najal. Janda, coby vyděrač, měl být v pátek 28. května 1993 zatčen, ale akce se přesunula na další týden. V neděli byl Janda zavražděn.
Dne 28. května 1993 mi kolem poledne volal vrchní komisař Správy Západočeského. kraje, že je problém ohledně nějakého vydírání na území Městského ředitelství (MŘ) Plzeň. V odpoledních hodinách se do mé kanceláře komisaře MŘ Plzeň dostavil vedoucí oddělení násilné trestné činnosti I. odboru Služby kriminální policie západočeského kraje a pracovník zásahové jednotky kraje Jiří Kreuzer. Po základní informaci jsem jednání přerušil s tím, že zavolám ještě vyšetřovatele, aby posoudil celý případ z hlediska důkazů. Na základě mého telefonátu se dostavil vedoucí oddělení násilné trestné činnosti Úřadu vyšetřování MŘ Plzeň. Kreuzer vysvětlil situaci následujícím způsobem: Z osobní známosti se na něho obrátil Antonín Vlasák (nejde o pozdějšího Kajínkova spoluvězně Martina Vlasáka, to je jen shoda jmen, pozn. red.), neboť byli přátelé. Kreuzer k němu chodil do restaurace pravidelně na obědy a později při uvalení vazby na Vlasáka mu spravoval majetek. V daný den se na něj prý obrátil s tím, že na něho naléhá Janda, se kterým má společně zprivatizovanou restauraci v obci Kozolupy, aby mu vrátil peníze, které Jandovi dluží, protože tento nesouhlasil s postupem v realizaci restaurace a od původní smlouvy odstoupil. K tomuto tématu byl Vlasák Kreuzrem v dřívější době vyslechnut a výslech byl předán při tomto jednání, i když není jasné z jakého titulu funkce byl výslech proveden a za jakým účelem, když Kreuzer byl pracovník zásahové jednotky západočeského kraje, a není jasné, proč toto oznámení nepředal té součásti policie, která by byla oprávněna to vyšetřovat. Dále Kreuzer informoval, že Janda používá osobní automobil Vlasáka, který mu Vlasák dobrovolně vydal. Rovněž tak uvedl, že údajně byl Jandou a jeho osobními strážci, bratry Pokošovými napaden syn Vlasáka a toto mělo být údajně oznámeno na policejní oddělení v okrese Tachov a rovněž tak jednou údajně řešila policejní hlídka spor mezi Jandou a Vlasákem v restauraci Májovka v Plzni. Dále Kreuzer předložil plán akce zásahové jednotky, která by proběhla v restauraci Májovka v Plzni, jejímž majitelem je Vlasák a která by měla proběhnout v pátek 28. května, kdy je sjednána schůzka mezi Vlasákem a Jandou s tím, že si Janda přijde pro peníze, které pod údajnou pohrůžkou od Vlasáka vyžaduje, avšak s tím, že toto proběhne jen za účelem zásahu, protože Vlasák peníze na hotovosti nemá.
* A proč tedy policie nezasáhla?
Na základě těchto informací, kdy nebyly předloženy žádné přímé důkazy mimo tvrzení Kreuzra a výslechu Vlasáka, který provedl Kreuzer v dřívější době, bylo přítomnými funkcionáři, včetně vyšetřovatele konstatováno, že je nedostatek důkazů k tomu, aby byl Janda zadržen a byl zpracován návrh na uvalení vazby, což bylo přáním Kreuzra. Zároveň je třeba si uvědomit, že jsem nebyl v postavení neomezeného pána, který mohl samovolně rozhodnout zejména ve vztahu k úřadu vyšetřování. Mé rozhodnutí vycházelo ze společného názoru všech přítomných.
* U soudu ale zaznělo jiné svědectví. Z akce mělo sejít proto, že jste měl prohlásit, že v pátek se nezatýká, protože pátek je poloviční sobota.
Nikdy jsem neřekl, že "pátek je poloviční sobota" a nebo že "policie v pátek již nedělá", jak bylo uváděno v mediích, která se vlastně ani s Kreuzrem neujednotila na tom, co jsem vlastně měl říct. Rovněž bych chtěl uvést, že jsem neznal Jandu ani jeho rodinu, neznal jsem Vlasáka ani jeho rodinu, neznal jsem ani Kajínka. S Kajínkem jsem se osobně potkal až u soudu a nikdy jsem se nezúčastnil výslechu ani vytěžování Kajínka.
* Další postup byl tedy v pátek 28. května 1993 jaký?
Byl určen postup, který byl schválen všemi přítomnými, včetně Kreuzra, směřující k zajištění bezpečnosti rodiny Vlasáka a zajištění dostupných důkazů a ověření poskytnutých informací. Vlasák měl zavolat Jandovi s tím, že se mu nepodařilo získat finanční obnos, což byla ostatně pravda a že ho zajistí do pondělka, na kdy navrhne termín schůzky v restauraci Májovka. S tím bylo i stanoveno, že Vlasák tento obnos bude fakticky v pondělí, kdy bude proveden i zákrok, mít. Kreuzer to potvrdil. Dále bylo stanoveno opatření k zajištění bezpečnosti rodiny Vlasáka, kdy Kreuzer přislíbil svoji aktivní pomoc, s tím, že bude ve společnosti Vlasáka a rodina Vlasáka bude u známých mimo své trvalé bydliště. Byly stanoveny úkoly pro MŘ Plzeň ve směru zajištění důkazních materiálů o údajném zásahu policejní hlídky v restauraci Májovka v Plzni, provedení lustrace v evidencích MŘ Plzeň k osobě Jandy. Policejní ředitelství v Tachově bylo požádáno o předložení materiálů údajného oznámení na policii v okrese Tachov o napadení syna Vlasáka. Rovněž tak bylo požádáno o provedení bezpečnostních opatření v bydlišti Vlasáka. Kreuzer byl požádán, aby v případě zjištění jakéhokoliv poznatku k ohrožení bezpečnosti Vlasáka a jeho rodiny tento předal k případnému dalšímu opatření. S policejním ředitelem západočeského kraje byl celý případ projednán telefonicky a byl předběžně vyžádán souhlas použití zásahové jednotky na pondělí a případné využití přes sobotu a neděli v souvislosti s projednávaným případem.
* Přeložení akce z pátku na pondělí ale šetřily kontrolní orgány policie, byly tedy zřejmě pochybnosti.
Rozhodnutí o přeložení realizace Jandy z 28. května na 31. května 1993 a provedení bezpečnostních opatření k zajištění bezpečnosti rodiny Vlasáka, které je označováno jako nesprávné, bylo prověřováno na základě stížnosti Kreuzra tehdejším Odborem kontroly a stížností a bylo vyhodnoceno jako správné. Oprávněnost tohoto rozhodnutí bylo dále prověřováno dvakrát Inspekcí ministra vnitra se stejným stanoviskem. Rovněž se toto rozhodnutí, mimo dalších témat, stalo předmětem mého výslechu u soudu při projednávání případu vraždy. K tomuto mně byly kladeny otázky jen Kreuzrem a jeho obhájcem, a všechny byly pro soud uspokojivě zodpovězeny. Žádná otázka nebyla směřována ze strany Kajínka, Vlasáka a jejich obhájců. Je tu ale jedno neprokázané podezření. Vlasák mohl oznámit trestný čin vydírání společně s Kreuzrem v pátek 28. května z toho důvodu, že se začali obávat činnosti najatého vykonavatele, neboť zřejmě pojali podezření, že se tento rozhodl celou situaci řešit zastřelením Jandy a ne tím, že mu dá tzv. "za vyučenou", což měl být původní požadavek Vlasáka. Vzhledem k tomu, že asi věděli o termínu provedení v neděli 30. května, chtěli tomu zabránit, což by se splnilo, kdyby policie Jandu "uklidila" do vazby. Vyplývá to i z toho, že v pátek byl podezřelý a nebezpečný Janda. V neděli byl ale Janda mrtev, tedy byl mrtev člověk, který byl údajný násilník a byl nebezpečný pro Vlasáka. Nutno dodat, že se jednalo o dvě kauzy, které nemají příčinnou souvislost mimo aktérů.
* Jak jste jednali v neděli, když jste se o vraždě dozvěděli?
V neděli jsem byl telefonicky operačním střediskem informován o tom, že v borských serpentinách došlo k vraždě. Dostavil jsem se na místo společně s vyšetřovatelem a zde jsme se dozvěděli, že poškozeným je Janda a bratři Pokošové, z nichž jeden je těžce zraněn. Na místě činu byly provedeny základní úkony. Zde se rovněž objevil Jaroslav Kronďák (příslušník oddělení násilné trestné činnosti I. odboru Služby kriminální policie západočeského kraje) společně s manželkou zastřeleného Jandy, s kterou, jak mi sdělil, se osobně zná. V této době jsem nezkoumal, jak se na místo dostal, jak se o něm dozvěděl a jaký je jeho vztah k rodině Jandy a osobně i k Jandovi. Z důvodu osobní znalosti se jmenovanou byl požádán, aby provedl její základní vytěžení k osobě a pohybu Jandy v kritický den. Následně v pondělí 31. května, kdy se rozhodovalo o složení pracovního týmu, jsem se dozvěděl od tehdejšího vrchního komisaře západočeské policie., že v neděli za ním byl Kreuzer s Vlasákem a přehrávali mu ze záznamníku telefonický rozhovor mezi Jandou a Vlasákem, který proběhl v sobotu 29. května. V rozhovoru upozorňoval Janda Vlasáka, že ví o tom, že po něm jdou policisté z Plzně a zároveň ho žádal, aby odvolal své oznámení, které provedl na policii. Prováděným dalším šetřením bylo postupně zjišťováno, že role Kronďáka není v souladu s postavením nezávislého policisty a na základě jeho chování, které souviselo s jeho výskytem na místě činu a neplněním úkolů v týmu, byl z tohoto po třech dnech vyloučen.
* Proč?
Např. bez odůvodnění odmítl zajistit dostupné diáře, navštívenky a poznámky Jandy, přestože manželka Jandy je byla ochotna vydat. Nevysvětlil, jak věděl, kde se vražda stala, přestože o místě nevěděla ani Jandová, která se na něho kontaktovala telefonicky. Důvodem jejího telefonátu Kronďákovi byla obava o manžela, který v té době nebyl ještě doma, přestože jí při svém odjezdu řekl, že jede na schůzku, ze které se za chvíli vrátí. Kronďák se s Jandou důvěrně znal, měli společný zájem o kulturistiku a Kronďák navštěvoval i jejich rodinu. Na základě této žádosti pro ni Kronďák přijel autem a bez dalších zdůvodnění ji dovezl na místo činu. Při dalším šetření byl Kronďák důvodně podezřelý, že předal v sobotu 29. května Jandovi informaci o opatření, která jsou k jeho osobě prováděna policií a zároveň mu doporučil, aby nejezdil ozbrojen. Na základě těchto nejasností bylo prověřování činnosti osoby Kronďáka v souvislosti s vyšetřovanou kauzou předáno Inspekci ministra vnitra, která v tomto prováděla další šetření, na základě kterého byl Kronďák obviněn z trestného činu. Později bylo trestní stíhání zastaveno.
* Máte nějaké vysvětlení pro Kronďákovu roli?
I tady je jedno neprokázané podezření. Při prováděných šetřeních k případu, zejména na místě činu a jeho okolí a vytěžením poškozeného Pokoše (druhý Jandův bodyguard, který střelbu najatého vraha přežil; jeho bratr a Janda byli na místě mrtvi - pozn. red .) vzniklo podezření, že na místě činu byl ukrytý nezjištěný policista. Vyplynulo to z toho, že Pokoš uváděl, že před schůzkou mluvili s Jandou o nebezpečnosti schůzky vzhledem k tomu, že na doporučení informace od policisty o zájmu policie o jejich osoby, si nebrali zbraně. Na to údajně měl Janda odpovědět v tom smyslu, aby se nebáli, že jsou jištěni jeho známým policistou. Tato skutečnost nebyla ani šetřením Inspekce ministra vnitra potvrzena. V pracovním týmu existoval názor, že v blízkosti místa činu v křoví byla schována tato osoba, avšak nestačila reagovat ani zabránit pachateli v činnosti. Toto logicky nastalo vzhledem k tomu, že pachatel přišel k vozidlu Jandy a bez jakékoliv výstrahy začal střílet.
* Hovořilo se i o tom, že do vyšetřování vraždy byli zapojeni policisté, kteří mohou mít s celým případem něco společného.
Do pracovního týmu byl rovněž zařazen Kreuzer, kdy se vycházelo z toho, že je to člověk, který má informace z okruhu lidí kolem Vlasáka. Hned v prvním týdnu práce týmu bylo zjištěno podezření z vynášení informací k jednomu z podezřelých,Vlasákovi. U Vlasáka byl totiž zjištěn identikit pachatele, který mimo tým neměl být v té době ještě zveřejněn. Na základě toho byl Kreuzer z týmu vyloučen a poznatek byl předán Inspekci ministra vnitra k prověření. Rovněž Kreuzrovi bylo sděleno obvinění z trestného činu a následně byl propuštěn bez náhrad z řad policie.




26.04.2002, Mladá fronta DNES
V případu Kajínek bych dnes postupoval stejně, říká Kadeřábek


Praha - Policejní důstojník Ladislav Kadeřábek, jehož inspekce podezřívá z e zatajování informací o úkrytu uprchlého Jiřího Kajínka, si není vědom jediné chyby, které by se při pátrání po vězňovi dopustil. Přiznává, že měl tip na byt Marie Černé, ale považoval jej za jeden z mnoha. Kadeřábek tvrdí, že na základě této stopy policie rozhodně nemohla do bytu Černé okamžitě poslat zatýkací komando.
Kajínkův spoluvězeň Martin Vlasák tvrdí, že vám už pět dní po útěku vraha dal informaci, že se skrývá u Černé? Je to pravda?
Nebylo to pět dní, ale asi osm. Bylo to 6. listopadu loňského roku. Vlasák mi ovšem neřekl, že ví, že je Kajínek v tom bytě. Výslovně jsem se ho na to ptal. On odpověděl, že mi to nemůže zaručit, protože Kajínek měl připravené další úkryty.
Co vám tedy přesně řekl?
V podstatě to, že Kajínkův pobyt po útěku je více méně v režii paní Černé.
To, co říkáte, znamená, že jste skutečně dostal horkou stopu, kde Kajínek může být. Proč jste nezasáhli?
Podobných stop bylo víc. Neměli jsme ji nijak potvrzenou. V úvahu jsme museli brát i to, že Vlasák se mohl snažit navést nás na falešnou stopu. A dovedete si představit, že bychom vlítli do toho bytu a Kajínek tam nebyl? Když se nakonec zatýkal, bylo třeba poškozeno zařízení bytu, a jak bychom to zdůvodnili, kdyby tam nebyl?
Takže co jste s tou informací dělal?
Samozřejmě jsme začali hned v následujících dnech monitorovat byt paní Černé i její pohyb. Ještě ten večer, co jsem mluvil s Vlasákem, bylo jednání s policisty, kteří Kajínka chytali a znali ho. Znali i Černou a případ orlických vražd, za něž byl odsouzen manžel Černé. Byl u toho vedoucí z týmu pátrajícího po Kajínkovi. Takže jsou svědci na to, že jsme s tou informací pracovali a brali ji vážně. Monitorovali jsme i rozhovor Černé s manželem ve věznici. Právě kvůli Vlasákovu poznatku.
Měl tutéž informaci od Vlasáka i tým pátrající po Kajínkovi?
Celý tým ne, protože jsem to dostal jako choulostivou informaci. Chtěl jsem se zachovat jako slušný člověk, protože jsem Vlasákovi slíbil, že ho nikde nepropálím a budu s touto informací nakládat opatrně. Ale začali jsme s tou informací pracovat a ověřovali ji.
Proč to trvalo tak dlouho?
My jsme nemohli ten byt neprodyšně uzavřít. Je to na sídlišti a Kajínek je velmi opatrný, podezřívavý a pořád něco kontroluje. Techniku, kterou jsme k monitorování bytu použili, jsme museli předělávat. Sledovali jsme paní Černou, jak se schází s Kajínkovou sestrou. To prostě nějaký čas trvá.
Kdy jste měli absolutní jistotu, že Kajínek je fyzicky v tom bytě?
Když to bereme jako absolutní jistotu, tak až v den zásahu. Ráno, když jsme měli na policejní kameře natočený obrys jeho postavy za záclonou.
Proč vám Vlasák o tom bytě tehdy řekl?
Z toho nejsem vůbec moudrý. Policie ho hned po Kajínkově útěku vyslýchala a on jim nic neřekl. Až pak si nechal zavolat výslovně mě. Prosil mě a dal si to jako podmínku, že mu zaručím, že se nikde neobjeví jeho jméno. Při té první schůzce jsme se domluvili, že zjistí u manžela Marie Černé, který s Vlasákem seděl v Mírově, jestli v tom bytě Kajínek skutečně je. Ale na následné návštěvě už mi neřekl vůbec nic. Řekl, že neví.
Pokud je pravda, co říkáte, jak si vysvětlujete, že vás chce inspekce obvinit?
Spis je vedený jako důvěrný a já vám k tomu nemůžu nic říct. Já jsem z toho akorát hrozně smutnej.
Uvažoval jste, že odstoupíte?
Uvažoval, neuvažoval... Mně je jasné, že má kariéra kvůli tomu končí. Ale nejsem typ, který by se sám vzdával. Ať mě odvolají a zdůvodní mi to. Necítím vinu, a kdyby se ten případ znovu opakoval, budu pravděpodobně postupovat v tom čase a s těmi informacemi stejně. Nevidím jediné pochybení. Jsou to ale jiné hry, které se tady hrají delší dobu.
Co tím myslíte?
Jsem nepřijatelný.
Pro koho?
Ten dotyčný člověk mi to vzkázal, a já na to nemám důkaz. Takže to říkat nebudu.




26.04.2002, Mladá fronta DNES
Policista: Kajínkovi jsem nepomáhal


Podle Inspekce ministra vnitra možná důstojník policejního prezidia podporoval Kajínkův útěk
Téma DNES
Praha - Inspekce ministra vnitra se m ůže mýlit, když došla k závěru, že důstojník policejního prezidia Ladislav Kadeřábek pomohl dvojnásobnému vrahovi Jiřímu Kajínkovi, odsouzenému na doživotí, aby zůstal v době svého útěku déle na svobodě. Kadeřábek se osm dnů po Kajínkově útěku dozvěděl od jeho spoluvězně, též dvojnásobného vraha a doživotního vězně Martina Vlasáka, kde by se mohl hledaný zločinec skrývat. Potud se verze inspekce a Kadeřábka shoduje. Inspekce je přesvědčena, že důstojník důležitou informaci zatajil, což on odmítá. Ve prospěch Kadeřábka mluví skutečnost, že policie po čtyřech týdnech pod jeho vedením Kajínka skutečně na označeném místě zadržela. Logicky zní i Kadeřábkův argument, že o Vlasákovi nemluvil, protože ho chtěl jako svědka chránit. Tak policie postupuje ve všech podobných případech, aby neohrozila život svých informátorů. Proč se nyní inspekce domnívá, že Kadeřábek mohl mít zájem na tom, aby zůstal Kajínek na svobodě? Klíč je v událostech z roku 1993. Tehdy Kajínek zavraždil plzeňského podnikatele Štefana Jandu a jednoho člena jeho ochranky. Policie však mohla vraždě předejít. Proti Jandovi a jeho ochráncům, z nichž jeden byl později korunním svědkem v procesu s Kajínkem, chystala zásah, protože vydírali jiného podnikatele. Zásah však policie odložila, údajně i na návrh Kadeřábka, který tehdy pracoval u plzeňské kriminálky. A stala se vražda. Kriminalisté se vystavili podezření, že Jandu nechtěli z nějakého důvodu zavřít. Na nesrovnalosti v jednání policistů upozorňovali obhájci Kajínka i jeho spoluobžalovaných. Vedle vraha byli souzeni další dva plzeňští policisté, kteří měli pro změnu jednat ve prospěch Jandou vydíraného podnikatele. Plzeňská policie tak byla rozdělena na dvě skupiny, z nichž ani jedna zřejmě neměla zcela čisté svědomí. To přimělo obhájce mimo jiné i k tvrzení, že nevraždil Kajínek, ale policisté. "Pozadí případu, co se týká vztahů policistů, nebylo nikdy objasněno. To ale nemá vliv na Kajínkovu vinu, o které nejsou vůbec žádné pochybnosti," potvrdil včera plzeňský soudce Pravoslav Polák, který Kajínka poslal na doživotí. Kadeřábek, který se podílel na Kajínkově usvědčení, tak měl motivaci spíše k tomu nebezpečného vraha dostat zpět za mříže, nikoliv ho nechat na svobodě. A to ať už patřil k některé skupině znepřátelených plzeňských policistů, nebo s nimi nic společného neměl. To potvrzuje i Vlasák, který na jednu stranu Kadeřábka obviňuje z napomáhání Kajínkovi, ale na druhou stranu tvrdí, že se důstojník měl stát zločincovou obětí. Kadeřábek prý byl na prvním místě Kajínkovy černé listiny se sto padesáti jmény. Ve Vlasákově výpovědi jsou i další rozpory. V rozhovoru pro televizi Nova například řekl, že Kajínkův útěk měl proběhnout tak, aby si ho žádný dozorce nevšiml. V jiné odpovědi však říká, že Kajínek chtěl jednoho dozorce zastřelit. "Tvrzení Vlasáka jsou absurdní. Říká, že z Mírova neutekl, protože Kajínek chtěl vraždit, a on ne. Můžete to věřit tak bezcitnému vrahovi?" přemýšlí policista obeznámený s Vlasákovým psychologickým profilem. "Budoucnost jistě ukáže, co tím Vlasák sleduje. Třeba zpochybnění svého procesu," míní Kadeřábek. K případu chce nyní vypovídat i Jiří Kajínek. "Věří, že ho vyslechnou, pochopitelně ví, co Vlasák věděl a co ne. Může jeho slova potvrdit nebo vyvrátit," řekl ČTK Kajínkův právník Jaroslav Janeček poté, co opustil brány valdické věznice, v níž svého klienta navštívil. Státní zástupce Jiří Kára, který má případ na starosti, odmítl i včera mluvit o detailech vyšetřování. "Je to stále vedeno jako důvěrné, nebudu k tomu nic říkat. Snad jen to, že obvinění dosud nepadlo, a nevím, kdy se o něm rozhodne," řekl. Zatím také není jasné, zda jsou proti Kadeřábkovi hmatatelné důkazy, nebo se stal obětí komplotu.
Zítra v MF DNES
Případem Martina Vlasáka, vraha a Kajínkova spoluvězně, se budeme zabývat v zítřejším vydání v seriálu o doživotních vězních.
Proč je Kadeřábek podezřelý z pomoci Kajínkovi
Verze 1. Kadeřábek chtěl nechat Kajínka uprchnout
PRO: Kadeřábek mohl o Kajínkových vraždách vědět víc, než připouští
Kadeřábek se mohl na trestné činnosti Kajínka přímo podílet
PROTI: Kadeřábek se podílel na Kajínkově obvinění a uvěznění
Kajínek chtěl podle Martina Vlasáka Kadeřábka zavraždit
Verze 2. Kadeřábek se chtěl Kajínka zbavit, třeba ho zavraždit
PRO: Kajínek na Kadeřábka něco věděl
Vraždy mohl mít na svědomí někdo jiný než Kajínek, podílet se na nich mohli policisté
PROTI: Kadeřábek by si na schůzku s Vlasákem nevzal dalšího detektiva
Kajínek je vinen, zatím neexistuje důkaz svědčící o opaku
Ať už se mezi plzeňskými policisty dělo cokoliv, soud je přesvědčen, že se to Kajínkových vražd bezprostředně netýkalo
Verze 3. Někdo se chce zbavit Kajínka
PRO: Martin Vlasák chtěl informace o Kajínkovi tajně sdělit pouze Kadeřábkovi.
Nyní vystoupil v televizi a označil se za "práskače", což mu mezi ostatními vězni uškodí
Kadeřábek patří do takzvané staré gardy policejních šéfů z dob ministra vnitra Rumla.
PROTI: Martin Vlasák je čestný člověk, který má zájem na dobrém fungování policie
Kadeřábek byl na policejní prezidium povýšen za současné vlády





26.04.2002, Hospodářské noviny
Kadeřábek se cítí diskreditován, Kajínek chce svědčit


Náměstek ředitele kriminálního úřadu Ladislav Kadeřábek vidí za informacemi o tom, že tajil místo úkrytu uprchlého trestance Jiřího Kajínka, snahu o diskreditaci své osoby. Ačkoli jsou podle Kadeřábka informace hrubě zkreslené, podle Inspekce ministra vnitra se trestného činu dopustil. O osudu Kadeřábka rozhodne státní zástupce nejdříve příští týden. Dvojnásobný vrah Kajínek doufá, že jej policie požádá o výpověď v souvislosti se skandálem kolem Kadeřábka. Kadeřábek je vyšetřován kvůli podezření, že zatajil místo úkrytu Kajínka, ačkoli o něm věděl již pět dní po jeho předloňském útěku z mírovské věznice. Podle médií Kadeřábek, velící týmu, který po Kajínkovi pátral, získal informace od Kajínkova spoluvězně Martina Vlasáka. Kajínek by podle svého právníka Jaroslava Janečka mohl policii potvrdit, co všechno Vlasák věděl a co nikoli. Ačkoli Kadeřábek připustil, že se o úkrytu Kajínka od Vlasáka dozvěděl, trvá na tom, že ihned podnikl všechny kroky k jeho dopadení. Zaráží jej, že pro inspekci má větší důvěru dvojnásobný vrah než policista sloužící celý život. Právě Kadeřábkovo dřívější působení u plzeňské kriminálky ale Kajínek zpochybňuje a naznačuje, že sehrál negativní roli při vyšetřování jeho kauzy. Kajínka policie dopadla až za 40 dní po jeho útěku.





26.04.2002, Lidové noviny
Kajínek chce vypovídat v souvislosti s aférou kolem Kadeřábka


PRAHA - Dvojnásobný nájemný vrah Jiří Kajínek doufá, že jej Inspekce ministra vnitra požádá o výpověď v souvislosti s aférou kolem náměstka ředitele kriminálního úřadu Ladislava Kadeřábka. Ten je vyšetřován kvůli podezření, že zatajil místo úkrytu Kajínka, ačkoli o něm věděl již pět dní po jeho předloňském útěku z mírovské věznice. Podle médií Kadeřábek získal tyto informace od Kajínkova spoluvězně Martina Vlasáka. "Kajínek věří, že ho vyslechnou, protože pochopitelně ví, co Vlasák věděl a co ne. Může jeho slova potvrdit nebo vyvrátit," řekl Kajínkův právník Jaroslav Janeček pár minut poté, co svého klienta navštívil vev věznici. Vlasák prý podle Kajínka lže, pokud tvrdí, že informaci o tom, že se bude skrývat v bytě Marie Černé, měl od Kajínka, řekl Janeček. Podle Kadeřábka jsou informace, které se objevily v médiích, zkreslené, vidí v nich snahu o diskreditaci své osoby. Ačkoli připustil, že se o úkrytu Kajínka dozvěděl, trvá na tom, že ihned poté podnikl všechny kroky k jeho dopadení.



26.04.2002, Blesk
Policista zatajil informace


PRAHA - Dvojnásobný nájemný vrah Jiří Kajínek doufá, že jej Inspekce ministra vnitra požádá o výpověď v souvislosti s aférou kolem náměstka ředitele kriminálního úřadu Ladislava Kadeřábka. Ten je vyšetřován kvůli podezření, že zatajil místo úkrytu Kajínka, ačkoli o něm věděl již pět dní po jeho předloňském útěku z mírovské věznice. Podle médií Kadeřábek získal tyto informace od Kajínkova spoluvězně Martina Vlasáka. "Kajínek věří, že ho vyslechnou, protože pochopitelně ví, co Vlasák věděl a co ne. Může jeho slova potvrdit nebo vyvrátit," řekl Kajínkův právník Jaroslav Janeček pár minut poté, co svého klienta navštívil vev věznici. Vlasák prý podle Kajínka lže, pokud tvrdí, že informaci o tom, že se bude skrývat v bytě Marie Černé, měl od Kajínka, řekl Janeček. Podle Kadeřábka jsou informace, které se objevily v médiích, zkreslené, vidí v nich snahu o diskreditaci své osoby. Ačkoli připustil, že se o úkrytu Kajínka dozvěděl, trvá na tom, že ihned poté podnikl všechny kroky k jeho dopadení.
ČR - Bývalý ředitel Kriminální služby Policie ČR a současný zástupce ředitele téže policení složky Ladislav Kadeřábek zatajil informace o možném azylu uprchlého vězně Jiřího Kajínka svému policejnímu prezidentovi Jiřímu Kolářovi!
Kolář totiž po 40 dnech, kdy byl Kajínek dopaden v bytě Marie Černé, informoval, že policie o Kajínkově úkrytu věděla pouhých 14 dnů. Ve včerejší »21« na ČT 2 ale Kadeřábek řekl, že od doživotního vězně Martina Vlasáka dostal osm dnů po Kajínkově útěku informaci, že útěk režírovala Černá. "Mně to připadalo, že je to spíš matoucí stopa. Přece se na to nemohu spoléhat, vzít URNU a jít naostro do nějakého bytu, když nejsem přesvědčen, že tam je pachatel, kterého hledám," řekl Kadeřábek. Ředitel Inspekce ministra vnitra Mikuláš Tomin včera potvrdil, že jeho inspekce pro podezření ze spáchání tresného činu podala návrh na Kadeřábkovo trestní stíhání.


26.04.2002, Super
Kajínek chce vypovídat


ZPRÁVY
/PRAHA/ Dvojnásobný vrah Jiří Kajínek doufá, že jej Inspekce ministra vnitra požádá o výpověď v souvislosti s aférou kolem náměstka ředitele kriminálního úřadu Ladislava Kadeřábka. Ten je vyšetřován kvůli podezření, že zatajil místo úkrytu Kajínka, ačkoli o něm věděl již pět dní po jeho útěku z mírovské věznice. Inspekce ministra vnitra podle svého šéfa Mikuláše Tomina dospěla k závěru, že se Kadeřábek v souvislosti s Kajínkem dopustil trestného činu.

27.04.2002, Super
Kajínek: Pravda vyšla najevo!

Exkluzivně pro Super!
/VALDICE/ Bývalý plzeňský policejní ředitel a nynější náměstek ředitele kriminálního úřadu Ladislav Kadeřábek je prý klíčem k celé kauze dvojnásobné vraždy na plzeňských Borech. Tvrdí to Jiří Kajínek, který v úterý pečlivě sledoval pořad na TV Nova. "Konečně vyšla pravda najevo, říkal jsem to od začátku, i plzeňskému soudu, ale nikdo mě neposlouchal. Nikdo nechtěl vědět, že je to na mě nastražené," prohlásil pro náš deník doživotní vězeň.

V kauze legendárního vězně se vynořují další fakta

/VALDICE- PRAHA/ Bývalý policejní ředitel z Plzně Ladislav Kadeřábek je zřejmě klíčovou osobností v případu dvojnásobné vraždy na plzeňských Borech. Celá věc má podle Jiřího Kajínka kořeny v roce 1993, kdy měla policejní zásahová jednotka v pátek sebrat podnikatele Jandu a jeho ochranku - bratry Pokoše, ale tehdejší šéf policie pronesl památnou větu "pátek je malá sobota a to policie nedělá" a že prý je seberou v pondělí. V neděli ale byli zastřeleni Janda a Julián Pokoš. Za tyto vraždy byl odsouzen právě Jiří Kajínek. Vojtěch Pokoš zřejmě zůstal naživu, aby jako svědek určil případného vraha, bude-li to zapotřebí. Pokoš dokonce pak ve vězení vypověděl, že když se střelec přibližoval k autu, Janda řekl: "Nebojte se, tady někde musí být můj policajt!" Mimochodem V ojtěch Pokoš je šestkrát soudně trestaný za násilnou trestnou činnost, v té době byl stíhán za loupež na svobodě, což samo o sobě je podivné. Vyšetřovatel Lev, který vzal Pokoše do vazby, to od Kadeřábka schytal a byl potrestán. Soud v Plzni pak Pokošovu loupež překvalifikoval na skutek s nižší sazbou. Trest odnětí svobody po víc než třech letech proměnil na podmínku a propustil ho z vězení!!! Vyšetřovatel Lev, který dokončil případ Kajínek, položil odznak policie a odešel od sboru... Jiří Kajínek přivítal odhalení televize Nova:"K prohlášení mého spoluvězně Vlasáka můžu říct, že nelze od sebe oddělit to, že pan Kadeřábek něco policii nesdělil a plzeňské vraždy. Je to jeden proces, který právě začíná vřít a kvasit a na jeho konci musí být zprošťující rozhodnutí soudu. Snahou pana Kadeřábka nyní bude, aby rozdělil svou kauzu "nesdělení důležitých skutečností" od kauzy plzeňských vražd. Tak chce odvést pozornost veřejnosti a orgánů od všech souvislostí, které jsou součástí jednoho případu. Ten případ uzavřen není a hlavní aktéři přicházejí na scénu!" Tolik slova Jiřího Kajínka, který se vyjádřil i k poznámce Vlasáka, že měl připraven seznam lidí, které chtěl odpravit. "To je blbost. Čtyřicet dnů, které jsem byl na svobodě, bylo dost času na to, abych udělal cokoliv. Pro mne jsou ti lidé jako svědci důležitější živí!"
S případem Jiřího Kajínka neoddělitelně souvisí věznice Mírov
Zuzana Pšenicová

30. 4. 2002 Blesk
Kajínek: Chci spolupracovat s policií!

"Jsem připravený spolupracovat s Inspekcí ministra vnitra, ale pochybuji, že bude zájem slyšet to, co říkám: Na začátku potíží, které v souvislosti s mým útěkem má náměstek ředitele české kriminálky Ladislav Kadeřábek, je jeho působení v čele plzeňské policie!" napsal nejznámější vězeň republiky Jiří Kajínek exkluzivně Blesku.

Kauzou plukovníka Ladislava Kadeřábka se zabývá Městské státní zastupitelství v Praze. Za zatajení informací o Kajínkově útěku mu hrozí trestní stíhání. Návrh na Kadeřábkovo trestní stíhání podala Inspekce ministra vnitra.

"Ten případ jsme šetřili několik měsíců. Každému musí být jasné, že jsme nestavěli na jedné výpovědi, ale případ jsme museli šetřit komplexně," uvedl šéf Inspekce ministra vnitra Mikuláš Tomin. "Výsledkem bylo to, že jsme podali návrh na trestní stíhání pana plukovníka," řekl Tomin.

Kajínek nabízí inspekci spolupráci při objasnění všech okolností Kadeřábkova případu. "Motivace Kadeřábka (zatajení Kajínkova úkrytu) je pro mně neznámá. Nechce se mi věřit, že by se v něm hnulo svědomí, protože ví, že jsem nikoho nezabil," napsal Blesku Jiří Kajínek.

Podrobně popsal, jakou úlohu údajně Kadeřábek a část plzeňské policie, které tehdy velel, sehráli v jeho obvinění a posléze i doživotním odsouzení za dvojnásobnou vraždu. Všechny tyto informace chce Kajínek nyní poskytnout policistům z inspekce. Věří, že by tak mohla vyjít najevo pravda o devět let starých plzeňských vraždách, za které pyká.

Alena Sobotková


30.04.2002, Super
Kauza Kajínek pokračuje

/PRAHA/ Kauzou náměstka ředitele kriminálního úřadu Ladislava Kadeřábka, který je podezřelý ze zatajení informace o úkrytu dvojnásobného vraha Jiřího Kajínka, se zabývá pražské městské státní zastupitelství. Žalobce Martin Omelka, který má nad Kadeřábkovou kauzou dohled, včera potvrdil, že si od Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 v pátek vyžádal spis. "Zatím ještě nevím, jestli budu obvodnímu státnímu zastupitelství vydávat nějaký pokyn," uvedl Omelka. Inspekce ministra vnitra před čtrnácti dny ukončila prošetřování případu a spis předala státnímu zastupitelství prvního pražského obvodu i s návrhem, aby kriminalistu stíhalo. Obvodní státní zástupce Jiří Kára počítal s tím, že začátkem týdne rozhodne o dalším postupu. Musí ale počkat na stanovisko městského státního zastupitelství. Kajínek byl na doživotí odsouzen kvůli vraždě plzeňského podnikatele Jandy a jeho osobního strážce Pokoše. Kajínkův advokát Jaroslav Janeček včera ČTK řekl, že má důkazy o tom, že Kajínek v inkriminované době na místě vraždy vůbec nebyl. Zatím je ale nehodlá zveřejnit. Média tento měsíc přinesla vyjádření Kajínkova spoluvězně Martina Vlasáka, který tvrdí, že Kadeřábkovi prozradil už pět dní po útěku Kajínkův úkryt. Kadeřábek ale uvedl, že se od Vlasáka až za osm dní po Kajínkově zmizení dozvěděl, že Černá "více méně režírovala" Kajínkův útěk. Ihned poté činil kroky k prověření této informace. Policie uprchlého vězně dopadla v bytě Černé až 40 dní po útěku.
***
Jiří Kajínek podle svého obhájce na místě vraždy vůbec nebyl!




30.04.2002, Lidové noviny
Kauzou kriminalisty Kadeřábka se zabývá městské zastupitelství

PRAHA - Případem náměstka ředitele kriminálního úřadu Ladislava Kadeřábka, který je podezřelý ze zatajení informace o úkrytu dvojnásobného vraha Jiřího Kajínka, se zabývá pražské městské státní zastupitelství. Žalobce Martin Omelka, který má nad Kadeřábkovou kauzou dohled, řekl, že si od Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 v pátek vyžádal spis. "Zatím ještě nevím, jestli budu obvodnímu státnímu zastupitelství vydávat nějaký pokyn," uvedl. Dodal, že koncem týdne chce materiál i s případnými pokyny zaslat obvodnímu zastupitelství zpátky. Kajínek byl na doživotí odsouzen kvůli vraždě plzeňského podnikatele Štefana Jandy a jeho osobního strážce Juliána Pokoše. Vraždy si údajně objednal podnikatel Antonín Vlasák, kterého Janda vydíral. Kajínkův advokát Jaroslav Janeček však včera řekl, že má důkazy o tom, že Kajínek v inkriminované době na místě vraždy vůbec nebyl. Zatím je ale nehodlá zveřejnit.

30.04.2002, Mladá fronta DNES
Zločinci odhalují chyby polici

Zjištění, jestli zástupce ředitele kriminální služby policie Ladislav Kadeřábek podporoval Kajínkův útěk z věznice v Mírově nebo ne, není tak důležité jako skutečnost, že celkový systém práce je špatně nastaven a takové věci umožňuje. Tedy, že nějaký důstojník asi pětatřicet dní mohl tajit před některými lidmi z pátracího týmu (a nejspíš i před policejním prezidentem) vysoce pravděpodobné místo úkrytu hledaného značně nebezpečného vězně odsouzeného za dvojnásobnou vraždu, který si chtěl nejspíš na útěku vyřizovat účty s dalšími lidmi: vraždit. Že Kadeřábek oficiálně prohlašuje, že se chtěl k muži, který dostal doživotí za dvojnásobnou vraždu, Martinu Vlasákovi, zachovat jako slušný člověk. A že policie nevěděla o tom, jak Jiří Kajínek chodil ze svého úkrytu s Marií Černou nakupovat do supermarketu či běhat. Vyjdeme-li z toho, že tyto skutečnosti jsou podle různých výroků i policejních důstojníků prokázané, jde evidentně o systémové chyby v práci naší policie. Pokusme se to dokázat. Za prvé se musíme ptát, proč ze schůzky Kadeřábka s Kajínkem v přítomnosti dalšího policejního úředníka neexistuje zvukový záznam, obrazový záznam a přepis rozhovorů vedených s Kajínkem, který by byl součástí vyšetřovacího spisu. Kdyby tato běžná evropská praxe byla u nás zavedena, důstojník Kadeřábek by nikdy nemohl být z ničeho podezírán. Vše by bylo transparentně i léta po ukončení případu zdokumentováno a odpovědnost za jednotlivá selhání doložitelná. Za druhé, stát či státní úředník nejenže nemůže, ale nesmí uzavírat džentlmenské dohody s vězněm odsouzeným za dvojnásobnou vraždu. Jeho povinností je pomocí všech možných zákonných prostředků chránit lidi, kteří jsou po útěku vězně v ohrožení, a ne chránit informátora. Za třetí, ve spise by měl být rovněž založen záznam z jednání o opatřeních, která byla po vyhodnocení rozhovoru učiněna, se jmény důstojníků, kteří za ně odpovídají. Za čtvrté, tým, který měl na starosti sledování bydliště Marie Černé, by měl každý den do spisu zakládat hlášení, které se vyplňuje průběžně při sledování, o pozorování bytu a pohybech Marie Černé. Dnes by se tedy lehce dalo zpětně určit z výpovědi dotyčné i Jiřího Kajínka, kdo vykonával lajdácky pozorování domu a nevšiml si, že Černá vychází s Kajínkem. Za páté, již památná věta důstojníka Kadeřábka "Pátek je malá sobota, policie nepracuje", která stála dva naše občany životy, by měla být důvodem k jeho vyšetřování. Policii si z našich daní platíme za to, aby v podobných případech pracovala i v sobotu, v neděli a ve svátek. Tyto skutečnosti jednoznačně na naši policii prozrazují, že spíše pracuje jako mafie než jako státní úřad v demokratické společnosti. Umožňuje jednotlivcům - ať už z jakýchkoliv důvodů - informace kasírovat. Jsou to zvyklosti, které přetrvávají z minulého režimu, kdy stranická moc využívala různá selhání občanů k tomu, aby tyto lidi mohla vydírat, uzavírala s nimi "džentlmenské dohody" a nutila je k službám pro sebe či jiné složky policie, hlavně pro Státní bezpečnost a rozvědku. K tomu potřebovala mít celý systém nastavený tak neprůhledně, aby se informace daly kasírovat. Tento způsob práce evidentně přežívá dodnes. Toto zjištění je tak vážné, že by si zasloužilo zásadní reorganizaci celé naší policie a rozsáhlou výměnu velitelského sboru, který je s tím stylem práce srostlý, který si ani zřejmě nedovede představit, že by se mohlo pracovat jinak. Lajdáctví, jakého se s největší pravděpodobností dopustila naše policie při pozorování bytu a domu paní Marie Černé, u které se Kajínek skrýval, se samozřejmě tu a tam dopouštějí i jiné policie. Jeden z nejznámějších podobných případů se asi týká zanedbání stopy ze 7. září 1977, která mohla německou policii přivést přímo do bytu v Erfstadtu-Liblar, Zum Renngraben 8, kde se nacházel tehdy ani ne 48 hodin teroristy RAF unesený a později zavražděný Hanns Martin Schleyer, prezident Spolkového svazu německých zaměstnavatelů. Když dnešní šéfredaktor zpravodajského časopisu Der Spiegel Stefan Aust celý případ v první půlce osmdesátých let detailně rekonstruoval, mohl právě díky transparentně a bedlivě vedeným spisům minutu po minutě ukázat, v čem selhání spočívala, kdo stopu objevil (Polizeihauptmeister Schmitt), kdo je odpovědný za selhání a kdo se pokusil celý průběh událostí zaretušovat. Viníkem byl šéf oddělení boje s terorismem Spolkového kriminálního úřadu pan Boeden. Můžete se o tom dočíst v knize s názvem Baader Meinhof Komplex, která vyšla v roce 1985. V knize reportérů TV Nova Josefa Klímy a Janka Kroupy Jiří Kajínek: vrah, nebo oběť? z letošního roku se zase na straně jedenáct můžete dočíst, že policie byla vydíraným Vlasákem na praktiky později Kajínkem zavražděného Jandy upozorněna, ale ta o tom neučinila - jak stojí v rozsudku - žádný záznam a i záznam, kdy žádá Vlasák policii o pomoc podruhé na oddělení v Touškově, učinila policie dodatečně, po vraždě.

Kotel 2. 5. 2002
Ministr Stanislav Gross v pořadu Kotel

Jílková:
Pane ministře, ale ono možná jde o to, jak to u vás chodí, jak se prošetřujete , zda skutečně jde o to, prošetřit spravedlivě, nebo se tam zneužívají nějaké mocenské zájmy a intriky . Teď byla velká aféra, kolem pana důstojníka Kadeřábka, který měl údajně zatajit, že věděl, kde se skrývá pan Kajínek. On říká, že to prověřoval, že se necítí vinnen, ale řekl v této souvislosti, že jeho kariéra tímto končí, že to mu je jasné. "Jsou to ale jiné hry, které se tady hrají delší dobu, jsem nepřijatelný, ten člověk mi to vzkázal a já na to nemám důkaz, takže to říkat nebudu." Není to první případ, nezavání to tedy opravdu tím, že policie si navzájem vyřizuje vlastní zájmy a že jsou tam různé mocenské loby ?

Gross:
Stejně tak jako v každé instituci která má obrovské množství lidí a policie má řádově 50 000 lidí, tak nemůžete ručit za každého. A ani já za každého příslušníka rukou dání do ohně neručím. Ale za celek jako takový, myslím, se stydět nemusíme. Co se týče konkrétně pana Kadeřábka , ta věc bude prošetřovaná. Opět od nového roku již neprošetřují trestnou činnost policisté, ale státní zástupci to je jiný resort, než resort ministerstva vnitra. Takže tam kritika už od 1.1 tohoto roku neplatí. A druhá věc, možná že si pamatujete, že naposled já tady v kotli jsem řekl, že máme nějaké nové poznatky které se týkají tohoto případu, že budou prošetřovány, takže vidíte, že se toho moc neskrývá, protože za pár měsíců jste se dozvěděli zhruba o jaké poznatky jde.

Dotaz:
Dobrý večer pane ministře. Paní Jílková, chci vám poděkovat, že jste dneska zahájila panem plukovníkem Kadeřábkem, protože to je samozřejmě zajímavý případ. Přečetli jsme si na internetových stránkách ministerstva vnitra vyjádření pana Kadeřábka k jeho případu, my tedy to už všechno známe z knížky pana Klímy která se jmenuje "Jiří Kajínek, vrah nebo oběť?". A nicméně bych jenom chtěla podotknout, že i pan plukovník Kadeřábek přiznává to vyšetřování, že tam se sbíraly ze země magnetofony a záznamníky a podobně. V roce 93 prostě vyšetřovala ta policie plzeňská která, i pan plukovník Kadeřábek přiznává, byla ve spojení s tou určitou částí té mafie, nebo prostě těch všelijakých živlů. A já si myslím, na rozdíl od pana plukovníka Kadeřábka, který říká, že tedy dnešní případ nesouvisí s rokem 93, že souvisí. Můžete mi prosím říct váš osobní názor ? Děkuji

Gross:
Já bych tady jak ze záznamu mohl pustit to, co jsem říkal v minulém kotli. Já nemám jedinou indicii a ani ministru vnitra to nepřísluší, to přísluší případně ministrovi spravedlnosti, nebo obhájcům pana Kajínka, případně někomu z justice, ale nemám jedinou indicii, že by pan Kajínek byl nevinen, v tom co se stalo a za co byl odsouzený. To ale neznamená, že nemohou vzniknout nové skutečnosti , které budou třeba znamenat, že všechny věci tak jak probíhaly, byly vyšetřeny do důsledků. Že třeba se nestalo, že …teď dám příklad, neberte mě za slovo, že třeba z deseti pachatelů nebyl odsouzen jenom jeden. A to jsou věci, které….

Jílková:
Dobře, ale ten dotaz zněl prosím, na váš osobní názor, zda vám není podezřelé, že právě pan důstojník Kadeřábek, který teď figuruje v této kauze v roce 93 byl v Plzni, kde byly dvě policie, rozdělené proti sobě, týkalo se to podnikatele Jandáka že, který souvisí s panem Kajínkem. Další věc zvláštní, že pan Vlasák, který řekl tu informaci, chtěl mluvit jenom s panem Kadeřábkem, aby o něm nikdo nevěděl a teď vystoupí v televizi a jako práskač si velmi uškodí že , mezi spoluvězni. Není vám to všechno zvláštní ?

Gross:
Víte kdybych chtěl cokoliv zametat pod koberec, tak tady v minulém kotli neřeknu, to co jsem řekl, to znamená, že se některé nové skutečnosti prověřují a po několika měsících, jste zjistili zhruba o jaké nové skutečnosti jde. Já ale nemůžu dělat nějaká laciná gesta, abych tady teď něco prohlásil a ohrozil šetření, které v tuto chvíli probíhá.

Jílková:
No a vyšetřuje se tedy dál ?

Gross:
No, pokud jsem tady před několika měsíci řekl, paní Jílková, že se některé nové věci prošetřují a po několika měsících byla část těch věcí zveřejněna, v tom co dělala inspekce ministra vnitra spolu s některými jinými útvary, tak je vidět, paní Jílková, že se v tom pokračuje. Ale to, jak to půjde rychle dál, to já v tuhle chvíli říct neumím. Ale znovu opakuji, nesouvisí to z tím, že by pan Kajínek měl být nevinný trestných činů, za které byl odsouzen, spíše jde o to, jestli skutečně byl jenom on sám zodpovědný .

3. 5. 2002 Blesk
Kadeřábka bude dál vyšetřovat inspekce

Kdo tisíce policistů nechal celý měsíc zbytečně pátrat po Kajínkovi?
PRAHA - Naprostému utajení podléhá kauza náměstka kriminální služby Policie ČR Ladislava Kadeřábka, k jehož trestnímu stíhání podala návrh Inspekce ministra vnitra. Policejní plukovník je podezřelý, že 32 dnů tajil informace, díky nimž mohl být uprchlý doživotní odsouzenec Jiří Kajínek téměř ihned dopaden. Jediné, co včera řekl městský žalobce Martin Omelka, je fakt, že obvodní státní zastupitelství chce, aby inspekce Kadeřábka vyšetřovala dál.
"Inspekce odvedla dobrý profesionální kus práce a výsledkem bylo to, že jsme podali návrh na trestní stíhání pana plukovníka," řekl šéf inspekce ministra Grosse Mikuláš Tomin s tím, že se případem zabývali komplexně několik měsíců. Přesto v materiálu městský státní zástupce Omelka objevil »drobnější nedostatky«, které se ale podle jeho slov dají bez větších potíží odstranit. S odkazem na utajení ale odmítl včera upřesnit, o jaké nedostatky jde. Informaci o tom, že Kajínkův útěk je v režii manželky orlického vraha, dostal Kadeřábek od Kajínkova spoluvězně Vlasáka už osm dnů po útěku! "Přece se na to nemohu spoléhat a vzít URNU a jít do nějakého bytu naostro, když nejsem přesvědčen, že je tam pachatel, kterého hledám," hájil se Kadeřábek. Otázkou zůstává, zda tuto informaci nezatajil svému nadřízenému, policejnímu prezidentovi Jiřímu Kolářovi. Ten po Kajínkově zadržení řekl, že o jeho pobytu policie věděla jen 14 dnů! Nechal by nejvyšší šéf policie pátrat dnem i nocí tisíce svých mužů, kdyby jen tušil, že se Kajínek skrývá u Černé?
Podrobně popsal, jakou úlohu údajně Kadeřábek a část plzeňské policie, které tehdy velel, sehráli v jeho obvinění a posléze i doživotním odsouzení za dvojnásobnou vraždu. Všechny tyto informace chce Kajínek nyní poskytnout policistům z inspekce. Věří, že by tak mohla vyjít najevo pravda o devět let starých plzeňských vraždách, za které pyká.

04.05.2002, Mladá fronta DNES
Kajínek stále doufá, jeho naděje je však mizivá

Seriál
Praha - Jiří Kajínek je vrah. Tato věta přivádí příznivce doživotního vězně k šílenství. Na podporu známého útěkáře píší petice a demonstrují. Většinou vůbec nevědí, na základě jakých důkazů soud dospěl k jistotě, že Kajínek vrahem opravdu je. Vězeň, který jako jediný v historii utekl z přísně střežené věznice Mírov, nyní čeká na jednání Ústavního soudu. Ten projedná Kajínkovu stížnost proti formálnímu postupu Nejvyššího soudu, jenž v jeho vyšetřování a odsouzení neshledal žádné porušení zákona. Přetrvávající nejasnosti v pozadí kauzy mohou dokonce stát místo důstojníka policejního prezidia Ladislava Kadeřábka. Muž, který se na vyšetřování případu podílel od samého počátku a řídil dopadení uprchlého vězně, je podezřelý, že Kajínkovi pomáhal. Proti výrokům, že jakkoliv zkomplikoval vězňovu kauzu, Kadeřábek neustále protestuje. Ať už byla role Kadeřábka v případu devět let staré dvojnásobné vraždy přisouzené Kajínkovi jakákoliv, na svobodu se vězeň zřejmě nedostane. Řečeno právní mluvou, o jeho vině svědčí uzavřený řetězec důkazů. "Je pravda, že nebylo objasněno pozadí případu. Ale že střílel Kajínek, je jisté. To jsme prokázali," odpovídá už několik let na otázky plzeňský soudce Pravoslav Polák, který měl kauzu na starosti.
Kajínek se brání
Kajínek na svou obhajobu říká, že se soud vůbec nezabýval věcmi, které svědčí v jeho prospěch. "Byl jsem odsouzený pouze na základě výpovědi šestkrát trestaného Roma Pokoše, který byl v té době sám stíhán za loupež. Neexistuje jeden věcný důkaz," napsal Kajínek z vězení MF DNES. "V mé kauze je až příliš zřejmé, že došlo k vynesení rozsudku, aniž by bylo prokázáno, že jsem pachatelem. Je toho příliš mnoho, co by se dalo uvést na podporu mého tvrzení, že policie případ zmanipulovala a soud nesprávně vyhodnotil důkazy," pokračoval. Jenže ze stotřicetistránkového odůvodnění rozsudku jasně vyplývá, že soud se všemi podobnými námitkami podrobně zabýval. V mnoha dal dokonce Kajínkovi za pravdu. Ale i tak zbylo dost skutečností postačujících k odsouzení. Na místě vraždy plzeňského podnikatele Štefana Jandy a jednoho jeho ochránce Kajínek prokazatelně byl, střílel a měl motiv. Za čin, původně plánovaný jako zastrašení obětí, dostal zálohu sto tisíc korun.
Rekonstrukce činu nebyla
"Ptejte se, komu prospěla smrt Jandy. Proč se policisté a soudci tak urputně bránili provedení rekonstrukce? Ta by totiž ukázala, že vše bylo jinak," upozorňuje vězeň. S rekonstrukcí má nepochybně pravdu. Mohla objasnit více okolností vraždy. Soud došel k závěru, že po pěti letech od činu, kdy kauzu projednával, už by rekonstrukce nic nového nepřinesla. Svědci by si totiž po letech těžko vzpomněli na nové podrobnosti. Tento argument uznal i vrchní soud.
Kajínek využívá okolností
Kajínkova obhajoba přesně zapadá do jeho psychologických posudků. Ze závěrů znalců totiž vyplývá, že ve svůj prospěch dokáže využít řadu jinak nedůležitých okolností. Znalci dále uvádějí, že je bezcitný a má o sobě přehnaně vysoké mínění. Chce být pokládán za profesionála, ať už se dopouští čehokoliv. Ve spojení s jeho nadprůměrnou inteligencí jde o vlastnosti, které výrazně zvyšují nebezpečnost. O Kajínkově povaze vypovídá jeho reakce na jednu konkrétní část odůvodnění rozsudku. Když vyslechl, že je vinen a za mřížemi stráví zbytek života, nehnul ani brvou a na jeho tváři byl stále patrný klid. Výraz změnil až ve chvíli, kdy soudce Pravoslav Polák řekl: "Profesionál by se choval jinak. Neudělal by tolik chyb. Kajínek se choval jako amatér." Z Kajínkovy tváře začala vůči soudci vyzařovat nenávist. "Myslím, že do té doby proti mně nic neměl," komentoval reakci později soudce. Pokud by měl Jiří Kajínek pravdu a skutečně nevraždil, muselo by v jeho případě jít o jen stěží pochopitelné spiknutí desítek policistů, soudců, znalců a svědků z celé republiky proti jinak zcela bezvýznamnému recidivistovi.

Seriál: doživotní vězni
* už vyšlo: 23. 3. Zdeněk Vocásek, 30. 3. Miroslava Kukačková, 6. 4. Ivan Roubal, 13. 4. Tibor Polgári a Miloš Uriga, 20. 4. Bohumil Vacík, 27. 4. Martin Vlasák
* příště: závěrečný díl seriálu - nájemní vrazi nejen z orlické kauzy

Jak se Kajínek hájil a jak jeho obhajobu vyvrátil soud
Kajínkova obhajoba
* Odsoudili mě jen na základě svědectví několikrát trestaného Vojtěcha Pokoše.
* V. Pokoš byl se skutečným vrahem spolčený. rah ho schválně střelil tak, aby přežil.
* Na místě činu museli být dva střelci. Nemůžu proto být vrahem.
* Vystřelené nábojnice byly nalezeny na místech, kde střelec nemohl stát.
* Jako profesionál bych si na takový čin vzal samopal s tlumičem, který jsem měl.
* Soud proti mě záměrně použil méně příznivý psychologický posudek.

Argumenty soudu
* V neprospěch Kajínka vypovídalo šest na sobě nezávislých svědků.
* Jedna kulka jen těsně minula Pokošovu míchu. Takové zranění, aby oběť přežila, fingovat nelze. Pokoš přežil náhodou.
* Čtyři svědci jasně viděli jednoho střelce se dvěma pistolemi. Někteří navíc Kajínka identifikovali.
* Vražda se stala v terénu, o který se nábojnice přirozeně odrážely.
* Kajínek skutečně samopal s tlumičem vlastnil. Ale byla to jediná zbraň z jeho sbírky, která nebyla provozuschopná.
* Přiznivější posudek zpochybnil sám Kajínek. Proto jsme museli nechat vypracovat nový.

6. 5. 2002 ČTK
Inspekce vnitra vyslýchala kvůli Kadeřábkovi tři hodiny Kajínka

PRAHA 6. května (ČTK) - Pracovníci Inspekce ministra vnitra ve valdické věznici přes tři hodiny vyslýchali dvojnásobného vraha Jiřího Kajínka. Výslech se týkal aféry náměstka ředitele kriminálního úřadu Ladislava Kadeřábka. Kadeřábek údajně zatajil místo Kajínkova úkrytu, ačkoli prý o něm věděl pět dní po jeho útěku z vězení od spoluvězně Martina Vlasáka.

Ukazují se souvislosti mezi dvojnásobnou vraždou v roce 1993, za kterou byl Kajínek nespravedlivě odsouzen, a selháním policie po jeho útěku v roce 2000, řekl Kajínkův právní zástupce Jaroslav Janeček.

Obsah výslechu nechtěl upřesnit s tím, že spis k případu podléhá utajení. Jeho odtajnění již Inspekce ministra vnitra navrhla. Utajení mělo chránit hlavního svědka Vlasáka, což padlo jeho výpovědí v televizi, řekl šéf inspekce Mikuláš Tomin.

Obvodní státní zástupce Prahy 1 Jiří Kára hodlá iniciovat jednání o odtajnění spisu, uvedl k tomu Martin Omelka z městského státního zastupitelství, který na kauzu dohlíží. Bližší informace se ČTK nepodařilo zjistit, neboť Kára má celý týden dovolenou. Podle Omelky může spis odtajnit instituce, která jej utajila, v tomto případě Vrchní státní zastupitelství v Olomouci.

"Pokud Vlasák považoval za vhodné a možné své informace zveřejnit v televizi Nova, tak nevidím důvod, proč dále utajovat jeho osobu a skutečnosti, které sdělil Vrchnímu státnímu zastupitelství v Olomouci," zdůraznil Omelka.

Podle Kadeřábka jsou informace médií zkreslené a Vlasák lže. Trvá na tom, že když se o Kajínkově úkrytu dozvěděl, ihned podnikl vše k jeho dopadení. Tým, jemuž Kadeřábek velel, dopadl uprchlíka po 40 dnech v pražském bytě manželky orlického vraha Marie Černé. Inspekce nedávno Károvi navrhla, aby Kadeřábka stíhal. Zřejmě jde o podezření ze zneužití pravomoci veřejného činitele.

Kajínek byl odsouzen na doživotí za vraždy podnikatele Štefana Jandy a jeho strážce Juliána Pokoše. Kajínek tvrdí, že Kadeřábek sehrál negativní roli při vyšetřování jeho kauzy, která skončila odsouzením k doživotí.

Kadeřábek působil u plzeňské kriminální služby, jež chystala zátah proti Jandovi a jeho strážcům, bratrům Pokošovým. Zásah byl po poradě policejních důstojníků s vyšetřovatelem přeložen z 28. na 31. května 1993. Janda byl ale 30. května zavražděn.

13.05.2002, Právo
Kolář věděl o možném Kajínkově úkryt

PRAHA - Policejní prezident Jiří Kolář věděl o tom, že se dvojnásobný vrah Jiří Kajínek může po svém útěku z mírovské věznice ukrývat na jednom z pražských sídlišť. Kolář to uvedl v nedělním pořadu ČT Naostro. Policie ale podle něj prověřovala i další verze úkrytu. O tom, kde se Kajínek po útěku skrývá, údajně informoval jeho spoluvězeň Martin Vlasák policistu Ladislava Kadeřábka. Právě tento detektiv je nyní podezřelý z toho, že místo Kajínkova úkrytu zatajil. Podle Koláře měla policie asi týden po Kajínkově útěku z Mírova vytipovánu pětici možných úkrytů. Po 14 dnech policisté prověřovali již jen tři verze. "Čtrnáct dní před zákrokem jsem věděl, že zůstala jen jedna," uvedl Kolář, dodal však, že policisté měli jistotu jen 60 až 80 procent.



13.05.2002, Super
Kolář věděl o Kajínkovi

ZPRÁVY
/PRAHA/ Policejní prezident Jiří Kolář věděl o tom, že se dvojnásobný vrah Jiří Kajínek může po svém útěku z mírovské věznice ukrývat na jednom z pražských sídlišť. Řekl to v televizním pořadu Naostro Policie ale podle něj prověřovala i další verze úkrytu. O tom, kde se Kajínek po útěku skrývá, údajně informoval jeho spoluvězeň Martin Vlasák policistu Ladislava Kadeřábka. Právě tento detektiv je nyní podezřelý, že místo Kajínkova úkrytu zatajil.



13.05.2002, Lidové noviny
Policejní prezident věděl o možném Kajínkově úkrytu v Praze

PRAHA - Policejní prezident Jiří Kolář věděl o tom, že se dvojnásobný vrah Jiří Kajínek může po svém útěku z mírovské věznice ukrývat na jednom z pražských sídlišť. Kolář to řekl ve včerejším pořadu České televize Naostro. Uvedl, že policie ale prověřovala i další verze úkrytu. O tom, kde se Kajínek po útěku skrývá, údajně informoval jeho spoluvězeň Martin Vlasák policistu Ladislava Kadeřábka. Tento detektiv je nyní podezřelý, že místo Kajínkova úkrytu zatajil. Podle Koláře měla policie asi týden po Kajínkově útěku z Mírova vytipovánu pětici možných úkrytů. Po 14 dnech policisté prověřovali jen tři verze. "Čtrnáct dní před zákrokem jsem věděl, že zůstala jen jedna," řekl Kolář. Ani v den, kdy se policisté rozhodli vniknout do bytu Marie Černé, kde se Kajínek skrýval, ale podle Koláře nebylo jisté, že ho tam opravdu najdou. "Měli jsme jistotu 60 až 80 procent," poznamenal.



13.05.2002, Blesk
Šéf policie věděl o Kajínkovi

BLESKOVĚ PRAHA - Policejní prezident Jiří Kolář věděl o tom, že se Jiří Kajínek může po svém útěku z mírovské věznice ukrývat na jednom z pražských sídlišť. Policie ale podle něj prověřovala i další verze úkrytu. O tom, kde se Kajínek po útěku skrývá, údajně informoval jeho spoluvězeň Martin Vlasák policistu Ladislava Kadeřábka. Ten je nyní podezřelý, že místo Kajínkova úkrytu zatajil.

14.05.2002, Právo
O Kadeřábkově obvinění do konce týdne

Do konce týdne se státní zástupce Jiří Kára rozhodne, zda obviní zástupce ředitele Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování Ladislava Kadeřábka za to, že před rokem a půl trvalo dopadení uprchlého vězně a dvojnásobného vraha Jiřího Kajínka šest týdnů, ač policie o jeho úkrytu věděla už několik dní po vězňově útěku. Případ ale s největší pravděpodobností Inspekci ministra vnitra vrátí, neboť další státní zástupce, Martin Omelka, který nad případem vykonává dohled, to před týdnem doporučil. "Dnes jsem se vrátil z dovolené, spis si projdu a koncem týdne už budu mít jasno, zda věc vrátím Inspekci ministra vnitra k došetření," odpověděl v pondělí Právu Kára, jak bude nyní postupovat. Inspekce se případem zabývala od začátku tohoto roku a před měsícem navrhla Kadeřábka obvinit, především na základě výpovědí dvou svědků. Jedním z nich je Kajínkův spoluvězeň Martin Vlasák, který měl Kadeřábkovi prozradit, že za útěkem dvojnásobného vraha stojí manželka dalšího doživotního vězně, orlického vraha Ludvíka Černého, a že se tudíž Kajínek pravděpodobně skrývá u ní. To, že Kadeřábek tuto informaci od Vlasáka získal již pár dní po Kajínkově útěku, potvrdil též detektiv specializovaného Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, který je Vlasákovým dlouholetým kamarádem a Kadeřábka k němu přivedl.
O úkrytu věděl také policejní prezident
O pravděpodobném Kajínkově úkrytu ale vědělo více vysokých policejních důstojníků, dokonce i policejní prezident Jiří Kolář, který to v neděli přiznal ve večerním pořadu ČT Naostro. Podle Koláře nezasáhla policie okamžitě, protože prověřovala i další možné verze úkrytu. Ani v den, kdy se policisté rozhodli vniknout do bytu Marie Černé, kde se Kajínek skutečně skrýval, nebylo podle Koláře jisté, že ho tam opravdu najdou. "Měli jsme jistotu 60 až 80 procent," poznamenal. Kadeřábek, který nyní čeká na Károvo rozhodnutí, se několikrát výrazně ohradil proti tvrzení, že důležitou informaci tajil či s ní náležitě nenaložil. "Považuji to za naprostou nehoráznost. Kdo něco takového tvrdí, lže. Informaci o tom, že se vězeň Kajínek možná ukrývá v bytě paní Černé, jsem získal od Kajínkova spoluvězně Vlasáka 6. listopadu 2000, tedy osm dní po Kajínkově útěku. Okamžitě jsem s ní začal pracovat. Ještě téhož dne večer jsem konkrétně k tomuto poznatku svolal prostřednictvím šéfa Odboru pro boj s organizovaným zločinem pražské policie pracovní poradu čtyř policejních důstojníků s cílem byt a pohyb paní Černé monitorovat," sdělil Právu Kadeřábek

14.05.02 ČT 2 18:30 Přesčas
Rozhovor o útěku Jiřího Kajínka

Ondřej NEFF, moderátor
--------------------
Dobrý večer, vážení diváci. Vítám vás u pořadu Přesčas.
Osmadvacátý říjen 2000, to byl státní svátek. Ale tentokrát byl výjimečný, byl velmi dramatický a tu dramatičnost si připomeňme krátkou ukázkou.

moderátor /ukázka z Událostí/
--------------------
Nájemný vrah Jiří Kajínek odsouzený na doživotí je stále na útěku z vězení. Dosud bezúspěšně po něm od včerejšího večera pátrají desítky policistů, kteří požádali o pomoc i Interpol. Policie také začala poskytovat ochranu účastníkům v procesu s nájemným vrahem. Z nejpřísněji střežené věznice v zemi, z Mírova na Šumpersku, se Jiřímu Kajínkovi podařilo uprchnout v neděli večer.


Ondřej NEFF, moderátor
--------------------
Trvalo to čtyřicet dní, než se těm desítkám policistů podařilo Kajínka chytit. Stalo se to osmého prosince 2000 tady v Praze v bytě jeho spoluvězně. A samozřejmě tehdy, když jsme prožívali spolu s policisty celé to drama, tak jsme si říkali: "Kdopak to asi zavinil? Kdo za to bude nést odpovědnost?" A říkalo se, že prostě ministr spravedlnosti, anebo prostě všelijaké vysoké postavy z našeho státu. A vida, mám tu ve studiu vlastně jediného muže, který tu hlavu na špalek nakonec položit musel. Je to Josef Májek, který asi měl tu smůlu, že byl vlastně posledním dozorcem ve službě těsně předtím, než se to stalo. Vy jste dostal osm měsíců podmínku a na dva roky vám zakázali vykonávat další práci. Takže asi s velmi smíšenými pocity jste teď sledoval tu ukázku. Řekněte mi, jak jste se to dozvěděl? Vy jste předal službu, že, a šel jste domů.

Josef MÁJEK, bývalý vězeňský dozorce
--------------------
Takže já jsem nebyl poslední dozorce, který měl službu.

Ondřej NEFF, moderátor
--------------------
Pan Bartoň byl poslední.

Josef MÁJEK, bývalý vězeňský dozorce
--------------------
Ještě pan Bartoň. Já jsem se to dozvěděl asi v sedm hodin večer už vlastně doma. To znamená, že vlastně Kajínek za mé služby neutekl.

Ondřej NEFF, moderátor
--------------------
Oni vám volali, nebo ...

Josef MÁJEK, bývalý vězeňský dozorce
--------------------
Ano. Tam se provádí při této mimořádné události takzvaný svoz, no, a ...

Ondřej NEFF, moderátor
--------------------
To jsou takové okamžiky, kdy člověk na to nezapomene. Co jste zrovna dělal? Jste třeba koukal ...

Josef MÁJEK, bývalý vězeňský dozorce
--------------------
Byl jsem s rodinou, šli jsme právě ze hřbitova zpátky jako domů a jenom jsem viděl, jak můj kolega, který bydlí shodou okolností pode mnou v domě, tak zrovna utíkal prostě na ten svoz. A napřed jsem myslel jako, že je to nějaký cvičný poplach, ale oni mi řekl, že to tak vypadá, že utekl Kajínek. No, a tak jsem prostě si vzal věci, co jsem si vzít měl, a utíkal jsem s ním. Je pravda, že přiběhli jsme prostě na místo toho svozu a odvezli nás na útvar, kde jsme vlastně potom byli až do příštího rána.

Ondřej NEFF, moderátor
--------------------
A když vás takhle sváželi a byla tam jistě taková vzrušená atmosféra, napadlo vás, že vlastně vy budete jediný, který v tom zůstal létat?

Josef MÁJEK, bývalý vězeňský dozorce
--------------------
V žádném případě.

Ondřej NEFF, moderátor
--------------------
Proč vás to ani nenapadlo?

Josef MÁJEK, bývalý vězeňský dozorce
--------------------
Tak pochopitelně jsem si promítal celou svou službu denní, kterou jsem tam byl, jestli jsem mohl něco já opomenout a nakonec jsem dospěl k názoru, a dokonce i u soudu vyšlo najevo, že vlastně službu jsem vykonával naprosto stejně jako všichni ostatní dozorci. To znamená, že ...

Ondřej NEFF, moderátor
--------------------
Čili tím spíš, že vy jste vlastně v té věznici nebyl v tom okamžiku, kdy se to stalo.

Josef MÁJEK, bývalý vězeňský dozorce
--------------------
Tak to se mohlo stát za tu půlhodinu, co já jsem nebyl ve věznici, se mohlo stát spousta jiných věcí, takže já jsem si nepřipouštěl nějakou svou vinu.

Ondřej NEFF, moderátor
--------------------
A jaká tam byla atmosféra po tom útěku? Jistě se to všichni ... A vězni, jak reagovali?

Josef MÁJEK, bývalý vězeňský dozorce
--------------------
No, vězni, ti měli radost samozřejmě. Ti měli radost. Ti křičeli z oken a vyhazovali různé předměty do koridoru a měli radost. Dozorci ...Víceméně nikdo nevěděl, co se bude dít. Byl nástup a čekalo se několik hodin na to, než se vlastně vedení útvaru rozhodlo, co se bude dělat.

Ondřej NEFF, moderátor
--------------------
Jasně. No, ona ta kauza byla a dosud je velmi bedlivě veřejností sledovaná a jedna z takových věcí, která vzbudila největší pozornost, to byl fakt, který byl diskutován i u soudu, probírán u soudu, a sice, že vlastně byly určité signály toho, že Kajínek útěk chystá.

Josef MÁJEK, bývalý vězeňský dozorce
--------------------
On se tím nikdy netajil, že uteče. On dokonce utekl jednou při nějaké eskortě, nebo jednou, nebo dvakrát dokonce utekl i z nějaké věznice. Podrobnosti já nevím, mě to nikdy nezajímalo tohle. Ale signály. No, například mobilní telefon byl nalezen na cele, kde Kajínek byl, ano, a vyšetřovalo se to takovým způsobem, že se to prostě nevyšetřilo. Nikoho to nezajímalo vlastně. Mobilní telefon zmizel, no, a víceméně to vyšlo najevo až u soudu, kdy vlastně na můj podnět a podnět mého právníka museli přiznat a doložit složku s vyšetřováním, kde vlastně vyslýchali všechny dozorce, kteří pracovali na doživotním oddělení. A nejenom ty. Ti, co tam pracovali jenom občas, protože různě se tam střídaly dovolené a tak dále, takže tam opravdu nesloužilo jenom těch, já nevím, deset dozorců, ale těch dozorců bylo víc. No, a tento spis vlastně vylezl na povrch až u toho soudu. To znamená, víceméně až asi za dva roky od toho, co se to vlastně stalo, co byl nalezený mobilní telefon.

Ondřej NEFF, moderátor
--------------------
A jak si vysvětlujete, že se třeba mobilní telefon, promiňte mi mou naivní otázku, jak se může mobilní telefon dostat na celu takto hlídaného vězně, když, jak bych předpokládal, se budou dělat tělesné prohlídky a i prohlídky té cely. Vždyť vy jste přece dělal vlastně ten den, kdy se to stalo, prohlídku té cely. A to vám zazlívali, že jste ji dělal nějakou krátkou dobu. Jak dlouho jste ji prohlížel?

Josef MÁJEK, bývalý vězeňský dozorce
--------------------
To s tím jako teď nesouvisí. Vy jste se ptal na ten mobilní telefon.

Ondřej NEFF, moderátor
--------------------
Na ten mobilní telefon.

Josef MÁJEK, bývalý vězeňský dozorce
--------------------
Tak jak se tam mohl dostat? No, tak do útvaru se mohl dostat například ... Jezdili tam různí dodavatelé, mlékař, pekař, s kým on byl domluvený. To já teď vám nemohu říct, protože ...

Ondřej NEFF, moderátor
--------------------
A to se neprohlíží třeba bedna s houskami?

Josef MÁJEK, bývalý vězeňský dozorce
--------------------
Ale jo, prohlíží, ale když přijede auto, tak jeden mobilní telefon v něm schováte naprosto bez problémů. Tam se dá schovat daleko víc věcí. Samozřejmě já neříkám, že se tam pašuje naprosto všechno, ale jako třeba takový mobilní telefon bez problémů.

Ondřej NEFF, moderátor
--------------------
Dobře. Čili mobilní telefon, říkáte, že se do takovéto věznice propašovat dá. A teď se vraťme k tomu, co jsem už nakousl, a sice k té prohlídce té cely. Bylo vám zazlíváno, že přesto, že jste měl, nebo i vaši nadřízení měli signály, že se chystá něco mimořádného, takže jste tu celu prohlížel jenom rutinně.

Josef MÁJEK, bývalý vězeňský dozorce
--------------------
No, ty signály nebyly těsně před útěkem Kajínka. Ty byly po celou dobu jeho působení nebo jeho pobytu na mírovské věznici. On nebyl jenom na tom oddělení, ze kterého utekl, on byl ještě na druhém doživotním oddělení. Tam právě se našel ten mobilní telefon. Další z podnětů byl spoluvězeň Vlasák. Chtěl informovat vedení věznice, že něco se chystá, že prostě z té věznice utéct jde. Nikdo to nebral v potaz. Přemýšlel jsem o tom několikrát a já jsem osobně převáděl Vlasáka na oddělení prevence, kde vlastně Vlasák měl o tomto mluvit. Samozřejmě, co se dělo na oddělení prevence, já nevím, protože já jsem musel zůstat na chodbě, že? No, a co se týče té prohlídky samotné, té mojí prohlídky samotné, tam je trošku problém, protože technickou prohlídku ve věznici můžu dělat pouze podle plánu kontrol. Ten plán se sestaví na rok dopředu a ...

Ondřej NEFF, moderátor
--------------------
Čili technická prohlídka to znamená nějaká důkladná, že se rozebere postel třeba, nebo matrace ...

Josef MÁJEK, bývalý vězeňský dozorce
--------------------
Svým způsobem se rozebere postel, může se rozebrat postel, může se rozebrat matrace. Vyskládají si vězni věci na tu postel a ...

Ondřej NEFF, moderátor
--------------------
Čili to je nějaká plánovaná činnost.

Josef MÁJEK, bývalý vězeňský dozorce
--------------------
Ano, to je plánovaná činnost.

Ondřej NEFF, moderátor
--------------------
Kdežto každý den se jen tak jaksi ...

Josef MÁJEK, bývalý vězeňský dozorce
--------------------
Každý den se provede vizuální kontrola. Osm svědků z řad dozorců potvrdilo, že celý rok fungování doživotního oddělení, ze kterého Kajínek utekl, prováděli službu naprosto stejně jako já, ano? Já jsem neměl důvod toto nějak měnit. Neměl jsem důvod také proto, že po celý rok nás prakticky denně nepřetržitě kontrolovali přes kamery, kontrolovali nás osobně, dokonce i jednou, dvakrát ročně pracovníci generálního ředitelství se přišli podívat, jakým způsobem se vykonává služba na doživotním oddělení.

Ondřej NEFF, moderátor
--------------------
Pane Májku, dovedu si představit, že cítíte jaksi velkou křivdu, že prostě vy jste v tom zůstal a přestože jste vlastně konal vše, jak se konat mělo, nebo přinejmenším, jak bylo zvykem. A kdo tedy podle vás nese zodpovědnost?

Josef MÁJEK, bývalý vězeňský dozorce
--------------------
Já upřímně si myslím, že odpovědnost nese jednoznačně vedení útvaru a pokud bych přímo měl jednoho člověka, tak pochopitelně ředitel věznice tehdejší, protože ředitel věznice je tam na to, aby o všem věděl a pokud docházelo k nějakým nedostatkům ze stran jeho podřízených, tak on to měl řešit.

Ondřej NEFF, moderátor
--------------------
Ale vy jste se přece obhajoval před soudem a ty argumenty, které tady uvádíte, znějí jaksi přinejmenším mému laickému uchu velmi rozumně, a jak to, že ten soud je nevzal takto v úvahu?

Josef MÁJEK, bývalý vězeňský dozorce
--------------------
Já jsem to dodnes nepochopil, jak je možné, že prostě když osm svědků tvrdí, že pracovalo stejně jako já, tím pádem vlastně ...

Ondřej NEFF, moderátor
--------------------
Dělalo stejnou práci stejným způsobem.

Josef MÁJEK, bývalý vězeňský dozorce
--------------------
Stejným způsobem a podle soudu teda špatně. A celé vedení útvaru to kontrolovalo rok a bylo to v pořádku, já opravdu nevím, co bych k tomuto odpověděl.

Ondřej NEFF, moderátor
--------------------
A co se týče toho útěku samého, zase tady vidíme záběry vašeho bývalého pracoviště, jak se vůbec mohlo stát, že třeba ta stráž, která měla tento objekt jaksi ochránit, tak že nezachytila prchajícího Kajínka? Měla ozbrojenou ostrahu ...

Josef MÁJEK, bývalý vězeňský dozorce
--------------------
No, jak se to mohlo stát?

Ondřej NEFF, moderátor
--------------------
Vždyť tam přece došlo ke střelbě. Bylo to zveřejněno.

Josef MÁJEK, bývalý vězeňský dozorce
--------------------
To je moje domněnka. Já jsem u toho nebyl tady u toho, takže já si osobně myslím, že ten strážný zareagoval pozdě, protože ta cela, ze které Kajínek utíkal, byla vzdálena od jeho strážního stanoviště asi tak sto metrů. A to byl velký problém. Jako my jsme na to poukazovali jako dozorci, že toto je špatně, že to strážní stanoviště je daleko, ovšem na toto se nebral nikdy zřetel. Prostě vedení útvaru jednou rozhodlo, že to bude tak a jinak to prostě být ani nemohlo, protože přece oni nedají na nějakého obyčejného dozorce, který třeba má pravdu, ale už z principu nemůže.

Ondřej NEFF, moderátor
--------------------
Promiňte, že vám skáči do řeči, ale jaksi představte nám to. Strážní stanoviště, to je nějaká budka, nebo co to je? Jako vidíme teď třeba, to je to, o čem mluvíte?

Josef MÁJEK, bývalý vězeňský dozorce
--------------------
Svým způsobem ano, ale popisovat to dopodrobna nemůžu, protože ...

Ondřej NEFF, moderátor
--------------------
Dobře, ale já si dovedu představit, že tady kdyby někdo prchal přes ten plot, tak ten strážný snad může někam utíkat. Nebo on musí zůstat na tom stanovišti, nebo co se děje při takové mimořádné události?

Josef MÁJEK, bývalý vězeňský dozorce
--------------------
No, v první řadě by měl zamezit útěku toho vězně, pochopitelně. To znamená, oni tam mají určitě nějaké předpisy. Já vám na toto nemůžu odpovědět, protože já jsem na strážních stanovištích nikdy nesloužil. Já jsem vždycky sloužil uvnitř věznice. Ale jenom, co jako vím, co jsem takto zaslechl za těch devět let, tam je určitý předpis, podle kterého se postupuje. No, a jestli ten strážný postupoval správně podle toho předpisu, to já už nevím.

Ondřej NEFF, moderátor
--------------------
Čili jestli jsem to správně pochopil, tak vy se cítíte ukřivděně, myslíte si, že ten soud vás odsoudil neoprávněně a že vlastně vina je na někom úplně jiném. A co teď děláte? Nesmíte pracovat dva roky ve věznici.

Josef MÁJEK, bývalý vězeňský dozorce
--------------------
No, upřímně řečeno, mně to ani nevadí, že nesmím pracovat dva roky ve věznici. A já jsem teďka ...

Ondřej NEFF, moderátor
--------------------
A jak dlouho jste tam, promiňte, jak dlouho jste tam pracoval?

Josef MÁJEK, bývalý vězeňský dozorce
--------------------
Devět let.

Ondřej NEFF, moderátor
--------------------
Devět let, no, to je dost dlouhá doba. Kolik vám je let?

Josef MÁJEK, bývalý vězeňský dozorce
--------------------
Třicet čtyři.

Ondřej NEFF, moderátor
--------------------
Třicet čtyři. No, tak to je vlastně z toho vašeho profesního života značná část. Co teď děláte?

Josef MÁJEK, bývalý vězeňský dozorce
--------------------
No, pracuji v Mohelnici v jedné firmě a je to taková továrna, fabrika, výroba světlometů, ale jako mně to vyhovuje víceméně a já bych neměnil už teď.

Ondřej NEFF, moderátor
--------------------
Čili až uplyne ta lhůta těch dvou let ...

Josef MÁJEK, bývalý vězeňský dozorce
--------------------
Já bych to řekl asi takto.
Ondřej NEFF, moderátor
--------------------
... a řekli by vám: "Pane Májku, pojďte sloužit na Mírov."

Josef MÁJEK, bývalý vězeňský dozorce
--------------------
To mi nikdo neřekne už z principu. To nejde.

Ondřej NEFF, moderátor
--------------------
Ale co kdyby?

Josef MÁJEK, bývalý vězeňský dozorce
--------------------
No, tak mu řeknu, že děkuji a devět let mi stačilo, protože s těmi lidmi, kteří tam slouží, myslím z řad vedení, s těmi já už nechci mít nikdy nic společného, protože to jsou bezcharakterní lidé.

Ondřej NEFF, moderátor
--------------------
Bezcharakterní, protože vás v tom nechali, protože ...

Josef MÁJEK, bývalý vězeňský dozorce
--------------------
Pochopitelně. Stačilo, aby jeden z nich ... Nemusel přijímat odpovědnost osobně, ale stačilo by, aby jeden z nich řekl: "Takhle se to dělalo, takhle byl vytvořený systém, ten člověk je svým způsobem nevinný," protože to vůbec není o tom, že i kdybych připustil tu technickou prohlídku, tak není to o tom, že protože já jsem neudělal technickou prohlídku, proto utekl Kajínek. Takhle to není. Kajínek se na ten útěk, a to ...

Ondřej NEFF, moderátor
--------------------
A dá se říct, že jste Kajínka dobře znal?

Josef MÁJEK, bývalý vězeňský dozorce
--------------------
No, to ne. Já jsem Kajínka znal prostě ...

Ondřej NEFF, moderátor
--------------------
A mluvil jste s ním?

Josef MÁJEK, bývalý vězeňský dozorce
--------------------
No, to jo, to samozřejmě.

Ondřej NEFF, moderátor
--------------------
Já netvrdím, že byste s ním navázal nějaké přátelské styky, ale jestli jste měl příležitost poznat jeho osobnost?

Josef MÁJEK, bývalý vězeňský dozorce
--------------------
No, to jo. On tam byl tři a půl roku. Víceméně tři a půl roku jsem se s ním viděl na každé své denní i noční službě, takže ...

Ondřej NEFF, moderátor
--------------------
A co si myslíte, že s ním bude dál? Myslíte, že se pokusí znovu o něco takového?

Josef MÁJEK, bývalý vězeňský dozorce
--------------------
Nikdy se netajil tím, že uteče. Já si myslím, že pokud bude mít příležitost, tak uteče zase.

Ondřej NEFF, moderátor
--------------------
A když se teď otvírá určitá pochybnost vůbec o oprávněnosti jeho trestu, jak se na toto díváte?

Josef MÁJEK, bývalý vězeňský dozorce
--------------------
Já, jak se dívám na tohle? Já toto nedokáži posoudit. Samozřejmě on několikrát se snažil mně vykládat o tom, že je nevinný, nebo že prostě to neudělal. To já nemůžu posoudit, jestli je nevinný, nebo jestli to neudělal. Jako já jsem ho vždycky posuzoval jako vězně, vždycky to byl bezproblémový vězeň, nikdy s ním nebyly žádné problémy. Spíš naopak.

Ondřej NEFF, moderátor
--------------------
Až toho osmadvacátého října.

Josef MÁJEK, bývalý vězeňský dozorce
--------------------
Ale já mu to nezazlívám, že utekl.

Ondřej NEFF, moderátor
--------------------
Pane Májku, chápu, že zazlíváte leccos někomu úplně jinému. Já vám děkuji za návštěvu a rozloučím se s diváky a těším se, že vás zase, obrazně řečeno, příští úterý uvidím. Na shledanou.

23.05.2002, Lidové noviny
Kadeřábek nebude zatím obviněn

Kriminalista je podezřelý, že tajil místo úkrytu vraha Kajínka
PRAHA - Náměstek ředitele kriminálního úřadu Ladislav Kadeřábek zatím nebude stíhán v souvislosti s podezřením, že tajil místo úkrytu dvojnásobného vraha Jiřího Kajínka. "Spis vracím inspekci (ministra vnitra) s pokyny k dalšímu postupu v této věci," řekl včera bez dalších podrobností obvodní státní zástupce Prahy 1 Jiří Kára. Tento týden navíc poslal na Vrchní státní zastupitelství v Olomouci žádost o odtajnění Kadeřábkova spisu. Pátrací tým, jemuž Kadeřábek velel, dopadl doživotního vězně 40 dnů po jeho předloňském útěku. Kadeřábek se ale prý o úkrytu dozvěděl pět dní po útěku od Kajínkova spoluvězně Martina Vlasáka. Případ prověřovala Inspekce ministra vnitra. Nedávno Károvi navrhla, aby Kadeřábka obvinil pravděpodobně ze zneužití pravomoci veřejného činitele. Inspekce má pokyny státního zástupce splnit do poloviny června. "Pak se může stát cokoli," podotkl Kára. Dřív ale žádné obvinění rozhodně nepadne. Kára bude čekat i na to, jak v Olomouci, kde Kadeřábkovu kauzu utajili, naloží s návrhem na odtajnění. Pokud mu vyhoví, začnou případ odtajňovat i další instituce, kterými spis prošel. "Každý musí svoje utajení odtajnit," vysvětlil Kára. Cílem utajení bylo chránit svědka Vlasáka. Když vystoupil v televizi a rozpoutal kolem Kadeřábka skandál, utajení pozbylo smyslu. Kvůli případu vyslechli nedávno pracovníci inspekce ve valdické věznici i Kajínka. Podle Káry nejde o zásadní svědectví, které by Kadeřábkovu kauzu výrazně ovlivnilo. Podle Kadeřábka jsou informace médií zkreslené a Vlasák lže. Trvá na tom, že když se o Kajínkově úkrytu dozvěděl, ihned podnikl vše pro jeho dopadení. Jeho tým ale uprchlíka dopadl až po 40 dnech v pražském bytě manželky orlického vraha Marie Černé. Kajínek byl odsouzen na doživotí za vraždy podnikatele Štefana Jandy a jeho strážce Juliána Pokoše. Kajínek tvrdí, že Kadeřábek sehrál negativní roli při vyšetřování jeho kauzy, která skončila odsouzením k doživotí.




23.05.2002, Právo
Kadeřábek je zatím v kauze Kajínek bez obvinění

Náměstek ředitele kriminálního úřadu Ladislav Kadeřábek zatím nebude stíhán v souvislosti s podezřením, že tajil místo úkrytu dvojnásobného vraha Jiřího Kajínka. "Spis vracím inspekci (ministra vnitra) s pokyny k dalšímu postupu v této věci," řekl ve středu bez dalších podrobností obvodní státní zástupce Prahy 1 Jiří Kára. Tento týden navíc poslal na Vrchní státní zastupitelství v Olomouci žádost o odtajnění Kadeřábkova spisu. Pátrací tým, jemuž Kadeřábek velel, dopadl doživotního vězně 40 dnů po jeho předloňském útěku. Kadeřábek se ale prý o úkrytu dozvěděl pět dní po útěku od Kajínkova spoluvězně Martina Vlasáka. Případ prověřovala Inspekce ministra vnitra a Károvi navrhla, aby Kadeřábka obvinil, asi ze zneužití pravomoci veřejného činitele. Inspekce má pokyny státního zástupce splnit do poloviny června.

26.05.2002, Nedělní Blesk (Alena Sobotková)
Kajínek: Řeknu, jak to bylo!

Kdyby šlo o scénář ke kriminálnímu filmu, producent by po jeho přečtení scenáristu asi vyhodil. Tomu nikdo neuvěří! Něco tak komplikovaného se přece v životě nestává.

A přesto skutečný život napsal divoký scénář pro dva muže, kteří stojí na opačných stranách barikády. Pro policejního důstojníka Ladislava Kadeřábka, který to dotáhl až na post republikového šéfa kriminálky, a pro zloděje, který chtěl být soudcem, ale řízením osudu se stal odsouzeným vrahem na doživotí - Jiřího Kajínka (41).

Neznali se, nemluvili spolu a viděli se jednou v životě - u soudu. Přesto si navzájem dokázali zničit život a posledních devět let po vyslovení jména toho druhého jim prudce stoupá hladina adrenalinu v krvi. Proč?

Neznámější vězeň republiky se pro Kadeřábka stal »osudovým« pachatelem. Rozpoutal skandál kolem jeho osoby, když se ukázalo, že po Kajínkově útěku z Mírova věděl, kde se zřejmě skrývá. Otřásl jeho zdánlivě pevným postavením jednoho z prvních mužů české policie. Nepřímo na něho poštval Inspekci ministra vnitra, která v jeho chování našla důvod k návrhu na trestní stíhání. Zahnal ho do pozice člověka, který se musí bránit vážnému obvinění.

A co znamená Kadeřábek pro Kajínka? "To on stál v čele plzeňských policistů, kteří se rozhodli, že vrahem Jandy a Pokoše budu já," napsal Kajínek exkluzivně Blesku. "On přesně ví, jak a zač se stal recidivista Vojtěch Pokoš korunním svědkem proti mně. O Pokošovi vůbec nemluví. Je toho totiž mnohem víc, o čem by bylo lepší, kdyby se o tom vůbec nemluvilo," využívá Kajínek vzedmuté vlny zájmu o svůj případ.

Plné úmyslných pochybení a nedostatků bylo podle Jiřího Kajínka vyšetřování vražd plzeňského podnikatele Štefana Jandy a jeho bodyguarda Juliána Pokoše, za které byl odsouzen na doživotí. Nikdo z policistů se nenamáhal, aby provedl rekonstrukci činu, nikdo nekonfrontoval nevěrohodné svědky. Policejním šéfem, který mohl postup policistů ovlivnit, byl právě Ladislav Kadeřábek.

"Kdyby se dělala rekonstrukce, prokázalo by se, že střelec by musel být kouzelník, aby ze dvou zbraní a dvou různých míst naráz zastřelil dva lidi a třetího zranil," řekl jeden z právníků, kteří usilují o znovuotevření Kajínkova případu.

"To by ty policejní chyby musel spolknout státní zástupce a po něm soudy tří instancí," překvapivě veřejně zapochyboval policejní prezident Jiří Kolář.

"Nebyl jsem tam! Nestřílel jsem a nikdo mi nedal sto tisíc korun, jak stojí v obžalobě. Nikdy jsem na nikoho nevztáhl ruku," napsal Blesku Jiří Kajínek. Klíčem ke spravedlivému vyřešení případu je podle něho korunní svědek Vojtěch Pokoš, který po střelbě zůstal ležet se čtyřmi kulkami v těle. Střelec ho zasáhl z bezprostřední blízkosti do sedací části těla tak, jak to dělají mafiáni pro výstrahu. "Pro koho bylo zajímavé, aby Pokoš nezemřel? Pro Kajínka by byl jistě zajímavější mrtvý Pokoš, pokud by Kajínek střílel," pokračuje v úvahách doživotní odsouzenec.

Kajínkova kauza je neobvyklá i dalšími okolnostmi. Pražský majitel činžáku Zdeněk Bruthans, který zosnoval vraždu nájemnice, dostal výjimečný osmnáctiletý trest. Dvanáct let bude pykat majitel Discolandu Sylvie Ivan Jonák za přípravu vraždy, k níž nakonec nedošlo. Jak je možné, že nebyl souzen Antonín Vlasák, který si Kajínka údajně na vraždu Jandy objednal?

Byl to Ladislav Kadeřábek, na koho se v pátek 28. května 1993 obrátil šéf plzeňské zásahové jednotky Jiří Kreutzer a informoval ho o vydíraném podnikateli Antonínu Vlasákovi. Vyděrači mu vyhrožovali likvidací členů jeho rodiny, pokud nezaplatí tři milióny korun. "Bezpečnostní akce byla připravená, už jsem měl souhlas k zásahu. Když jsem ale v úzkém vedení policie řekl jména členů vyděračské skupiny (Jandy a bratrů Pokošů), najednou se akce musela přeložit na pondělí,"napsal Kreutzer, kterého krátce po zmařené akci od policie vyhodili, v reakci na současná Kadeřábkova veřejná prohlášení.

Někým z omezeného okruhu plzeňských policejních důstojníků byl Janda a bratři Pokošovi upozorněni, že se chystá jejich zatčení. V neděli 30. května byli neozbrojeni,jenže místo policie si na ně v borských serpentinách počíhal vrah. "Tady někde musí být »můj policajt«," stačil prý říct Janda, než ho zasáhla smrtící kulka.

Celých devět let Ladislav Kadeřábek, který mezitím povýšil na jeden z nejvýznamnějších postů v české policii, odmítal o tomto případu mluvit. Nyní, když Inspekce ministra vnitra podala podnět k jeho trestnímu stíhání pro podezření, že zatajil informace o Kajínkově úkrytu po útěku z Mírova, promluvil. Spekulace, že v Plzni mohl střílet i někdo jiný než Kajínek, se mohou stát pravdou. Kadeřábek poprvé přiznal, že v křoví poblíž místa vražd byl schovaný policista...

"Počátky současných Kadeřábkových potíží jsou v Plzni," napsal Kajínek. Inspekce ministra vnitra mohla dospět k podobným závěrům. Nezajímá se jen o to, co Kadeřábek věděl o Kajínkově úkrytu po útěku z vězení. Zkoumá i okolnosti devět let starých plzeňských vražd.

Státní zástupce Ladislava Kadeřábka zatím z ničeho neobvinil. Jeho spis vrátil inspekci s pokyny k dalšímu postupu. Ty mají být splněny do poloviny června. "Pak se může stát cokoli," tajemně konstatoval státní zástupce.

28.05.2002, Hospodářské noviny
Žalobce odtajnil spis k případu Kajínkova útěku

Vrchní státní zastupitelství v Olomouci odtajnilo spis vysokého policejního důstojníka Ladislava Kadeřábka. Inspekce ministra vnitra vyšetřuje, zda náměstek šéfa kriminálního úřadu Kadeřábek nezatajil místo úkrytu uprchlého vraha Jiřího Kajínka, o němž se měl dozvědět od jeho spoluvězně Martina Vlasáka v mírovské věznici. I přes odtajnění spisu však dozorující Státní zastupitelství pro Prahu 1 podrobnosti z vyšetřování poskytovat nebude. Inspektoři Kadeřábka podezřívají, že překročil svoje pravomoci, když jako šéf týmu pátrajícího po Kajínkovi zatajil jeho pražský úkryt, byt manželky tzv. orlického vraha Marie Černé. Vlasák tvrdí, že skrýš Kadeřábkovi prozradil už pět dnů po Kajínkově útěku z Mírova. Kadeřábek podezření považuje za nehoráznost.




28.05.2002, Právo
Materiály k případu Kadeřábek odtajněny

PRAHA - Spisový materiál k případu zástupce ředitele Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování Ladislava Kadeřábka v pondělí odtajnilo vrchní státní zastupitelství v Olomouci. Právu to potvrdil pražský obvodní státní zástupce Jiří Kára, který o odtajnění požádal. "V praxi to znamená, že pokud by se např. tento případ dostal k soudu, jednání by mohlo být veřejné," řekl Kára, který však spis minulý týden vrátil Inspekci ministra vnitra k došetření. Inspekce koncem dubna navrhla Kadeřábka obvinit ze zneužití pravomoci veřejného činitele, neboť měl podle výpovědí svědků několik dní po útěku dvojnásobného vraha Jiřího Kajínka z mírovské věznice znát informaci o jeho pravděpodobném úkrytu, ale tajil ji. Kadeřábek to odmítá. Vyšetřovací spis byl utajen především kvůli ochraně svědka, Kajínkova spoluvězně Martina Vlasáka, který však v dubnu dobrovolně o celé věci vypovídal před televizními kamerami, takže důvod utajení pominul.

13.06.2002, ČTK
Inspekce uzavřela případ Kadeřábka související s Kajínkem

PRAHA - Inspekce ministra vnitra uzavřela podle dnešních Lidových novin (LN) vyšetřování případu náměstka ředitele kriminálního úřadu Ladislava Kadeřábka. Elitní detektiv je podezřelý z toho, že zatajil místo úkrytu uprchlého vraha Jiřího Kajínka, o němž se dozvěděl od jeho spoluvězně Martina Vlasáka. Případ vrátil inspekci v květnu k došetření obvodní státní zástupce pro Prahu 1 Jiří Kára.
"Spis předali (pracovníci inspekce) státnímu zastupitelství," řekla LN Marie Masaříková z tiskového odboru ministerstva vnitra. "Nebudu se k tomu vyjadřovat, rozhodnutí je na náměstkyni městského státního zástupce," řekl listu Kára s tím, že věc poslal k dohledové prověrce.
Na žádost obvodního státního zastupitelství v Praze odtajnilo Vrchní státní zastupitelství v Olomouci v květnu Kadeřábkův spis. Olomoučtí žalobci původně rozhodli o utajení spisu proto, aby ochránili hlavního svědka Vlasáka.
Náměstek ředitele kriminálního úřadu Kadeřábek je podezřelý ze zneužití pravomoci veřejného činitele kvůli tomu, že jako šéf týmu pátrajícího po Kajínkovi zatajil jeho pražské útočiště, ačkoli o něm podle Vlasáka věděl už pět dnů po útěku vězně z Mírova. Kajínek byl dopaden 40 dní po útěku. Vlasák před časem promluvil i v televizi Nova a poté vypukl skandál.

14.06.2002, Právo
Kauza Kadeřábek se nehýbe z místa

Kauza zástupce ředitele Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování Ladislava Kadeřábka, podezřelého, že údajně věděl o úkrytu uprchlého mírovského vězně a dvojnásobného vraha Jiřího Kajínka a nic pro jeho rychlé dopadení neučinil, se již téměř dva měsíce nehýbe z místa.
Koncem dubna ho Inspekce ministra vnitra navrhla obvinit ze zneužití pravomoci veřejného činitele. V polovině června však utajený spis stále leží v trezoru pražského městského státního zastupitelství a nic se neděje. "V této chvíli se k celé věci nemohu nijak vyjádřit, protože kolegyně Kratochvílová, která případ dozoruje, je nyní na dovolené a vrátí se až příští týden," uvedla náměstkyně městského státního zástupce Štěpánka Láznová.
Inspekce rozčarována
Spis nejprve od konce dubna ležel na obvodním státním zastupitelství pro Prahu 1. Státní zástupce Jiří Kára ho po třech nedělích vrátil inspekci k došetření, ta se však do případu ani nestihla pustit, neboť si materiály okamžitě vyžádalo městské státní zastupitelství k dohledově prověrce. Od té doby případ spí. "Případ není uzavřen. Čeká se na pokyny státního zástupce," sdělil Právu pracovník inspekce, který netajil své rozčarování nad vlekoucí se kauzou.
Důvod vrácení spisu Kára nesdělil
Od samého počátku je případ Kadeřábek opředen mlhou nejasností. Podle novely trestního řádu, která platí od ledna, vede vyšetřování a je za něj odpovědný státní zástupce. Inspekce proto po několikaměsíčním šetření navrhla Károvi, aby Kadeřábka obvinil. Kára případ od počátku sledoval, dobře jej znal, a byl tedy srozuměn ise závěry, které inspekci k návrhu vedly. Obvinění ale nesdělil a věc vrátil. "Znal jsem obsah spisu," připustil pro Právo Kára, ale otázku po důvodu, proč jej vrátil, nekomentoval. Ani mluvčí městského státního zastupitelství Martin Omelka se nechtěl blíže vyjadřovat k důvodům, proč si spis k dohledové prověrce vyžádali. Připustil ale, že případů, které si k dohledu vyžádají, není mnoho. "Samozřejmě že ne každý spis si takto vyžádáme. Jedná se ale o závažný a neobvyklý případ," uvedl.

8. 7. 2002 ČTK
Policista Kadeřábek nebude v kauze Kajínkova útěku stíhán

    Náměstek ředitele kriminálního úřadu Ladislav Kadeřábek se v souvislosti s kauzou Jiřího Kajínka žádného trestného činu nedopustil. K tomuto závěru dospělo pražské městské státní zastupitelství. Vydalo proto Obvodnímu státnímu zastupitelství pro Prahu 1 pokyn, aby byl Kadeřábkův případ odložen. Na dotaz ČTK to řekl mluvčí pražského zastupitelství Martin Omelka. Inspekce ministra vnitra Kadeřábka podezírala z toho, že zatajil místo úkrytu uprchlého vraha Jiřího Kajínka, o němž se dozvěděl od jeho spoluvězně Martina Vlasáka. Podle Omelky vyšetřování neprokázalo, že by Kadeřábek nějaké informace o Kajínkově úkrytu skutečně zatajil. Výsledky vyšetřování spíše svědčí o tom, že Kadeřábek při pátrání po uprchlém vězni postupoval, jak měl, uvedl mluvčí.
    Pátrací tým, jemuž Kadeřábek velel, dopadl doživotního vězně 40 dnů po jeho předloňském útěku z věznice v Mírově v pražském bytě manželky odsouzeného vraha Marie Černé. Podle tvrzení Vlasáka, které inspekce prověřovala, se Kadeřábek dozvěděl o úkrytu pět dní po útěku.
    Kadeřábek krátce poté, co se o případ začala zajímat média, prohlásil, že Vlasák lže. Trval také na tom, že když se o Kajínkově úkrytu dozvěděl, ihned podnikl vše pro jeho dopadení. Tvrdil, že se od Vlasáka dozvěděl až osm dní po Kajínkově zmizení, že za organizací útěku stála Černá. Pak prý ihned podnikal kroky k prověření této informace.
    Kajínek byl odsouzen na doživotí kvůli vraždě plzeňského podnikatele Štefana Jandy a jeho osobního strážce Juliána Pokoše. Vraždy si údajně objednal plzeňský podnikatel Antonín Vlasák, kterého Janda vydíral.
    Kadeřábek působil v době Jandovy vraždy ve vysoké funkci u plzeňské kriminálky. Policisté chtěli Jandu zatknout, ale zásah nakonec o pár dní přeložili. Mezitím byl ale Janda zavražděn. V médiích se proto objevily spekulace, že Kadeřábek tím, že přikázal přeložení akce, fakticky umožnil Jandovu smrt. Kadeřábek se však brání, že o změně termínu nerozhodoval sám. Šlo údajně o rozhodnutí, které vyplynulo z porady policejních důstojníků s vyšetřovatelem. Policisté se tak rozhodli proto, že ještě neměli dost důkazů, aby mohli Jandu zadržet.

09.07.2002, Haló noviny
Policista Kadeřábek nebude stíhán

PRAHA - Náměstek ředitele kriminálního úřadu Ladislav Kadeřábek se v souvislosti s kauzou Jiřího Kajínka žádného trestného činu nedopustil. K tomuto závěru dospělo pražské městské státní zastupitelství.
»Včera proto Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1 vydalo pokyn, aby byl Kadeřábkův případ odložen,« upřesnil včera mluvčí pražského zastupitelství Martin Omelka. Inspekce ministra vnitra Kadeřábka podezírala z toho, že zatajil místo úkrytu uprchlého vraha Jiřího Kajínka, o němž se dozvěděl od jeho spoluvězně Martina Vlasáka. Podle Omelky se podezření neprokázalo.





09.07.2002, Hospodářské noviny
Policista Kadeřábek nebude stíhán za vyšetřování útěku vězně Kajínka

Náměstek ředitele kriminálního úřadu Ladislav Kadeřábek se v souvislosti s kauzou Jiřího Kajínka žádného trestného činu nedopustil. K tomuto závěru dospělo pražské městské státní zastupitelství. Vydalo proto včera Obvodnímu státnímu zastupitelství pro Prahu 1 pokyn, aby byl Kadeřábkův případ odložen. Oznámil to mluvčí pražského zastupitelství Martin Omelka. Inspekce ministra vnitra Kadeřábka podezírala z toho, že zatajil místo úkrytu uprchlého vraha Jiřího Kajínka, o němž se dozvěděl od jeho spoluvězně Martina Vlasáka. Podle Omelky vyšetřování neprokázalo, že by Kadeřábek nějaké informace o Kajínkově úkrytu zatajil. Výsledky vyšetřování spíše svědčí o tom, že Kadeřábek při pátrání po uprchlém vězni postupoval, jak měl, uvedl mluvčí. Pátrací tým, jemuž Kadeřábek velel, dopadl Kajínka 40 dnů po jeho předloňském útěku z věznice v Mírově. Vězeň se ukrýval v pražském bytě manželky odsouzeného vraha Marie Černé. Podle tvrzení Vlasáka, které inspekce prověřovala, se Kadeřábek dozvěděl o úkrytu pět dní po útěku. Kadeřábek krátce poté, co se o případ začala zajímat média, prohlásil, že Vlasák lže. Trval také na tom, že když se o Kajínkově úkrytu dozvěděl, ihned podnikl vše pro jeho dopadení. Tvrdil, že se od Vlasáka dozvěděl až osm dní po Kajínkově zmizení, že za organizací útěku stála Černá. Pak prý ihned podnikal kroky k prověření této informace.





09.07.2002, Lidové noviny
Policista Kadeřábek nebude stíhán kvůli útěku Kajínka

PRAHA - Náměstek ředitele kriminálního úřadu Ladislav Kadeřábek nebude trestně stíhán v souvislosti s útěkem vraha Jiřího Kajínka. "Dospěli jsme k závěru, že se trestného činu nedopustil, a není tedy důvod k obvinění," řekl LN tiskový mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Martin Omelka. Podle něj se ztotožnili s názorem obvodního státního zástupce pro Prahu 1 Jiřího Káry. Inspekce ministra vnitra policistu Kadeřábka podezírala z toho, že zatajil místo úkrytu uprchlého Kajínka, o němž se měl dozvědět krátce po útěku vraha od Martina Vlasáka.





09.07.2002, Mladá fronta DNES
Policista Kajínkovi nepomáhal

Praha - Městské státní zastupitelství včera definitivně očistilo vysokého policejního důstojníka Ladislava Kadeřábka, který byl podezřelý, že pomáhal uprchlému doživotnímu vězni Jiřímu Kajínkovi. Podnět k vyšetřování dal další doživotní vězeň Martin Vlasák. Kadeřábek se od něho týden po Kajínkově útěku z Mírova dozvěděl o místě, na kterém se vězeň může schovávat a na němž byl nakonec opravdu dopaden. Inspekce ministra vnitra brala vyšetřování vážně. Vycházela z předpokladu, že Kadeřábek získané informace zatajil a uprchlému vězni tak pomohl. Policistovi hrozilo vězení a konec kariéry. Státní zástupci nyní došli k závěru, že se Kadeřábek žádného trestného činu nedopustil a nebude tedy obviněn. Naopak. Zachoval se přesně tak, jak se podle zákona zachovat měl. "Nějaké informace opravdu dostal a přesně v souladu se zákonem s nimi dále pracoval," potvrdil včera mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Martin Omelka. Vyšetřování případu mělo od počátku vážné trhliny. Například zcela chyběl motiv. Pro Kadeřábka mluvil i fakt, že stál v čele týmu, který Kajínka dopadl. Policejní důstojník věřil, že pro něho případ dopadne dobře. Vyšetřování pokládal za součást snahy o své odstranění z významné funkce.




09.07.2002, Právo
Kauza Kadeřábek bude odložena

Kauza zástupce ředitele Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování Ladislava Kadeřábka končí. Podezření, že Kadeřábek před rokem a půl věděl o úkrytu uprchlého vězně a dvojnásobného vraha Jiřího Kajínka a nespustil včas policejní akci k jeho dopadení, tak definitvně padá. Právě kvůli tomu přitom letos na jaře navrhla Inspekce ministra vnitra Kadeřábka obvinit. Jak Právu v pondělí sdělil mluvčí mětského státního zastupitelství v Praze Martin Omelka, "byla ukončena dohledová prověrka a městské státní zastupitelství se ztotožnilo s postojem státního zastupitelství pro Prahu 1, že případ má být odložen". Státní zastupitelství pro Prahu 1 sice ještě své rozhodnutí definitivně nezpečetilo, ale není příliš pravděpodobné, že by svůj původní postoj, pojištěný výrokem dohledového orgánu, měnilo. Případ měl na stole státní zástupce Jiří Kára, který je nyní na dovolené a vrací se až za týden. Poté bude formalitě učiněno zadost. "Není pravděpodobné, že by se teď rozhodnutí měnilo," sdělila Právu Károva zástupkyně Zdeňka Galková. Několikaměsíční vyšetřování Inspekce ministra vnitra bylo postaveno především na výpovědi Kajínkova spoluvězně Martina Vlasáka. Kadeřábek sice před časem připustil, že ho Vlasák o možném Kajínkově úkrytu informoval, hájil se však tím, že policejní vyšetřování má svá pravidla a bylo třeba prověřit ještě další verze, aby bylo stoprocentně jisté, kde se uprchlý vězeň skrývá. Teprve pak mohl dát policejní prezident Jiří Kolář rozkaz speciálně cvičenému komandu URNA, aby zatýkací akci spustilo. Jak Právu potvrdilo několik důstojníků policejního prezidia, fakt, že Kajínkovo zatčení trvalo více než měsíc, ač se jeho skutečný úkryt nalézal v policejním seznamu vytypovaných míst již několik dní po jeho útěku, není nic zvláštního a neobvyklého.




09.07.2002, Super

Kadeřábek je z kauzy Kajínek venku

/ P R A H A / Náměstek ředitele kriminálního úřadu Ladislav Kadeřábek se v souvislosti s kauzou Jiřího Kajínka žádného trestného činu nedopustil. K tomuto závěru dospělo pražské městské státní zastupitelství. Vydalo proto včera Obvodnímu státnímu zastupitelství pro Prahu 1 pokyn, aby byl Kadeřábkův případ odložen. Uvedl to mluvčí pražského zastupitelství Martin Omelka. Inspekce ministra vnitra Kadeřábka podezírala z toho, že zatajil místo úkrytu uprchlého vraha Jiřího Kajínka, o němž se dozvěděl od jeho spoluvězně Martina Vlasáka. Podle Omelky vyšetřování neprokázalo, že by Kadeřábek nějaké informace o Kajínkově úkrytu skutečně zatajil. Pátrací tým, jemuž Kadeřábek velel, dopadl doživotního vězně 40 dnů po jeho předloňském útěku z věznice v Mírově v pražském bytě manželky odsouzeného vraha Marie Černé. Kajínek byl odsouzen na doživotí kvůli vraždě plzeňského podnikatele Štefana Jandy a jeho osobního strážce Juliána Pokoše. Kadeřábek působil v době Jandovy vraždy ve vysoké funkci u plzeňské kriminálky. Policisté chtěli Jandu zatknout, ale zásah nakonec o pár dní přeložili. Mezitím byl ale Janda zavražděn. V médiích se proto objevily spekulace, že Kadeřábek tím, že přikázal přeložení akce, fakticky umožnil Jandovu smrt.

19. 7. 2002 ČTK
Ústavní soud odmítl Kajínkovu stížnost na Nejvyšší soud

PRAHA 19. července (ČTK) - Na doživotí odsouzený dvojnásobný vrah Jiří Kajínek ztratil poslední šanci, jak před českými soudy dosáhnout znovuotevření své kauzy. Ústavní soud (ÚS) totiž 28. června odmítl v neveřejném zasedání jeho stížnost na postup Nejvyššího soudu. Pátečnímu Právu to potvrdil místopředseda ÚS Miloš Holeček.

Kajínek si u Ústavního soudu stěžoval na to, že Nejvyšší soud loni v září zamítl stížnost ministra spravedlnosti Pavla Rychetského v jeho prospěch v neveřejném zasedání a bez jeho osobní účasti.

Podle Práva ÚS na jednání pléna rozhodl, že je věcí úvahy Nejvyššího soudu, zda o zamítnutí stížnosti pro porušení zákona rozhodne v neveřejném zasedání. Před několika lety přitom jeden ze senátů ÚS dal v podobném případě stěžovateli za pravdu.

"Ústava i mezinárodní smlouvy zaručují právo na veřejné projednání případu před soudem a v přítomnosti účastníka řízení. Ústava ale také stanoví, že výjimky určuje zákon. V tomto případě, kdy jde o projednávání stížnosti pro porušení zákona v trestním řízení a jde už o třetí soud, který se tou věcí zabývá, lze nepřítomnost účastníka a neveřejné projednání případu akceptovat," vysvětlil listu Holeček.

Kajínkovi tak nyní podle deníku zbývá jediná možnost - žaloba k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. I kdyby tam ale se stížností uspěl, neměl byl podle platných českých zákonů právo na obnovu procesu.

Kajínek byl odsouzen v červnu 1998 na doživotí za dvojnásobnou vraždu z roku 1993. V roce 1999 Vrchní soud v Praze rozsudek v odvolacím řízení potvrdil. Stížnost k Ústavnímu soudu ve prospěch Kajínka podal i bývalý ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš. Ústavní soudci ji však odmítli s tím, že jedinou oprávněnou osobou, která může v této věci podat ústavní stížnost, je sám odsouzený.





19.07.2002, Právo
Kajínkovi se už české soudy zavřely

PRAHA - Na doživotí odsouzený nájemný vrah Jiří Kajínek ztratil poslední šanci, jak před českými soudy dosáhnout znovuotevření své kauzy. Tříčlenný senát Ústavního soudu (ÚS) totiž 28. června odmítl v neveřejném jednání Kajínkovu stížnost na postup Nejvyššího soudu v jeho věci. Až včera to Právu potvrdil místopředseda ÚS Miloš Holeček. Kajínek si u ÚS stěžoval na to, že Nejvyšší soud v září 2000 zamítl stížnost bývalého ministra spravedlnosti Pavla Rychetského v jeho prospěch v neveřejném zasedání a bez jeho osobní účasti. Ústavní soud však koncem května na jednání pléna rozhodl, že je věcí úvahy Nejvyššího soudu, zda o zamítnutí stížnosti pro porušení zákona rozhodne v neveřejném zasedání.
(Pokračování na str. 2)

(Pokračování ze str. 1)
Před několika lety přitom jeden ze senátů Ústavního soudu dal v podobném případě stěžovateli za pravdu. Teď ale plénum ÚS, jehož stanoviskem jsou pak jednotlivé senáty vázány, zaujalo opačný názor. "Ústava i mezinárodní smlouvy zaručují právo na veřejné projednání případu před soudem a v přítomnosti účastníka řízení. Ústava ale také stanoví, že výjimky určuje zákon. V tomto případě, kdy jde o projednávání stížnosti pro porušení zákona v trestním řízení a jde už o třetí soud, který se tou věcí zabývá, lze nepřítomnost účastníka a neveřejné projednání případu akceptovat," řekl Právu Holeček. Kajínkovi tak nyní zbývá jediná možnost - žaloba k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. I kdyby tam ale se stížností uspěl, neměl by podle platných českých zákonů právo na obnovu procesu.

20. 7. 2002 Mladá Fronta
Kajínkovi může pomoci jen Štrasburk

Praha - Nejznámější český vězeň Jiří Kajínek, který je za dvojnásobnou vraždu odsouzen na doživotí, ztratil poslední šanci dovolat se znovuotevření svého případu. Ústavní soud zamítl jeho stížnosti na Nejvyšší soud. Ten předloni odmítl stížnost bývalého ministra spravedlnosti Pavla Rychetského v Kajínkův prospěch v neveřejném zasedání bez jeho osobní účasti. "V České republice už Kajínkův případ nikdo neotevře," potvrdila iDNES mluvčí ministerstva spravedlnosti Iva Chaloupková. Ústavní soud v rozhodnutí z 28. června konstatoval, že mu nepřísluší zasahovat do toho, zda Nejvyšší soud dělá zasedání neveřejná či veřejná. Jedinou možností tak pro Kajínka zůstává obrátit se na Mezinárodní soud ve Štrasburku. "I kdyby však evropská justice rozhodla v jeho prospěch, neznamená to, že by se v Česku musel Kajínkův případ znovu otevřít," upozornila mluvčí.




20. 7. 2002 Blesk
Kajínek: Nevzdám se! Jsem nevinný!

Musel by se stát zázrak v podobě nových důkazů, aby se ještě někdy české soudy zabývaly kauzou Jiřího Kajínka (41), odsouzeného na doživotí za dvojnásobnou vraždu. Ústavní soud (ÚS) totiž v neveřejném zasedání zamítl jeho stížnost na postup Nejvyššího soudu. Proti tomuto usnesení už není odvolání možné. Kajínek se ale nevzdává. Tvrdí stále, že je nevinný, a chce si stěžovat u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

Podle místopředsedy ÚS Miloše Holečka si Kajínek stěžoval na to, že Nejvyšší soud loni zamítl stížnost ministra spravedlnosti Pavla Rychetského v jeho prospěch v neveřejném zasedání a bez jeho osobní účasti. "Ústavní soud se nevypořádal se všemi body mé stížnosti. Ta se týkala i nedostatků při vyšetřování a při jednání soudu," napsal Kajínek Blesku. "Nevzdávám se. Odvolám se i k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku," je odhodlaný Kajínek.

I kdyby ale Jiří Kajínek uspěl u mezinárodního soudu, podle platných českých zákonů by tím právo na obnovu procesu nezískal. "Justice nedovolí změnu," píše Kajínek. Podle něho by se otevřením jeho kauzy přišlo na to, že policie neprovedla důležité úkony, manipulovalo se s výpověďmi svědků a stránky spisu jsou přečíslované.

Jediná naděje, která odsouzenci na doživotí zřejmě ještě zbývá, je milost prezidenta republiky. "O milost jsem pana prezidenta požádal už koncem minulého roku," napsal Kajínek. V prezidentské kanceláři je v současné době několik stovek žádostí o milost pro Kajínka. Napsali a stále píší o milost jeho rodáci, kteří ho znají, a nevěří, že vraždil. Pro milost je ale i mnoho lidí, které znepokojuje, na základě čeho byl odsouzen až do konce života. Bojí se, že něco podobného by se mohlo stát komukoliv.



20. 7. 2002 Středočeské Deníky Bohemia
Kauzu Kajínek soudy neotevřou

Brno - Na doživotí odsouzený dvojnásobný vrah Jiří Kajínek již nemá šanci domáhat se před českými soudy znovuobnovení své kauzy. Místopředseda Ústavního soudu Miloš Holeček včera potvrdil, že tříčlenný senát soudu 28. června odmítl v neveřejném zasedání Kajínkovu stížnost na postup Nejvyššího soudu v jeho věci. Kajínek si stěžoval na to, že Nejvyšší soud v Brně v září 2000 zamítl stížnost tehdejšího ministra spravedlnosti Pavla Rychetského v jeho prospěch v neveřejném zasedání a bez jeho osobní účasti. "Je věcí úvahy Nejvyššího soudu, zda o zamítnutí stížnosti pro porušení zákona rozhodne v neveřejném zasedání,"řekl Holeček. Před pěti lety jeden ze senátů ÚS dal v podobném případě stěžovateli za pravdu. Ústavní soud však nyní zastává názor, že v určitých případech není nutné kauzu projednat ve veřejném zasedání. "Ústava i mezinárodní smlouvy zaručují právo na veřejné projednání případu před soudem a v přítomnosti účastníka řízení. Ústava ale také stanoví, že výjimky určuje zákon. V tomto případě, kdy jde o projednávání stížnosti pro porušení zákona v trestním řízení a jde už o třetí soud, který se tou věcí zabývá, lze nepřítomnost účastníka a neveřejné projednání případu akceptovat,"vysvětlil Holeček. Kajínek, který si odpykává doživotní trest za dvojnásobnou vraždu, může podat žalobu k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. I v případě kladného rozhodnutí nemá podle platných českých zákonů právo na obnovu procesu. (kl)

26.08.2002, Hospodářské noviny
Policista netajil Kajínkův úkryt

Kadeřábek podle inspekce neskrýval informace o uprchlém vězni
Inspekce ministra vnitra již s definitivní platností uzavřela kauzu kriminalisty Ladislava Kadeřábka. Vysoký policejní důstojník čelil podezření, že zatajil informace o úkrytu uprchlého vězně Jiřího Kajínka. "Kadeřábkův případ na pokyn státního zastupitelství inspekce oficiálně odložila, protože se podezření nepotvrdilo," řekla Marie Masaříková z tiskového odboru ministerstva vnitra. Státní zastupitelství na základě poznatků, které k případu pracovníci inspekce shromáždili, dospělo už minulý měsíc k závěru, že se neprokázalo, že by Kadeřábek nějaké informace o Kajínkově úkrytu skutečně zatajil. Podle úředního postupu musela však formálně kauzu odložit inspekce, která tak v těchto dnech opravdu učinila. Policejní pátrací tým, jemuž Kadeřábek velel, dopadl doživotního vězně Kajínka v prosinci 2000, čtyřicet dnů po jeho útěku z mírovské věznice. Zadržen byl v bytě na pražském sídlišti Velká Ohrada. Byt patřil Marii Černé, manželce Jiřího Černého, odsouzeného za účast na takzvaných orlických vraždách. Černý si trest odpykává, podobně jako Kajínek před útěkem, na Mírově. Černý byl s Kajínkem na cele dokonce v době jeho útěku. Jiří Kajínek byl odsouzen na doživotí za vraždu plzeňského podnikatele Štefana Jandy a jeho osobního strážce Juliána Pokoše. Vraždy si údajně objednal plzeňský podnikatel Antonín Vlasák, kterého Janda vydíral. Kadeřábek působil v době Jandovy vraždy ve vysoké funkci u plzeňské kriminálky. Policisté chtěli Jandu zatknout, ale zásah nakonec kvůli tomu, že se blížil víkend a pracovní volno, odložili. Mezitím byl ale Janda s bodyguardem zastřelen několika ranami z pistole na silnici kousek od plzeňské věznice Na Borech. V médiích se proto objevily spekulace, že Kadeřábek tím, že přikázal přeložení akce, fakticky umožnil Jandovu smrt. Kadeřábek však veškeré spekulace odmítl s tím, že o změně termínu Jandova zatčení nerozhodoval sám. Šlo podle něj o rozhodnutí, které vyplynulo z porady policejních důstojníků s vyšetřovatelem. Policisté se tak rozhodli proto, že ještě neměli dost důkazů, aby mohli Jandu zadržet.




24.08.2002, Právo

Kadeřábkův případ uzavřen

Inspekce ministra vnitra již s definitivní platností uzavřela kauzu kriminalisty Ladislava Kadeřábka. Vysoký policejní důstojník čelil podezření, že zatajil informace o úkrytu uprchlého vězně Jiřího Kajínka. Jeho případ na pokyn státního zastupitelství tento týden inspekce oficiálně odložila, protože se podezření nepotvrdilo, řekla v pátek Marie Masaříková z tiskového odboru ministerstva vnitra. Státní zastupitelství na základě poznatků, které k případu pracovníci inspekce shromáždili, dospělo už minulý měsíc k závěru, že se neprokázalo, že by Kadeřábek nějaké informace o Kajínkově úkrytu skutečně zatajil. Podle úředního postupu musela však formálně kauzu odložit inspekce, která tak v těchto dnech opravdu učinila.





24.08.2002, Blesk
Případ Kadeřábka odložen

BLESKOVĚ
PRAHA - Inspekce ministra vnitra s definitivní platností uzavřela kauzu kriminalisty Ladislava Kadeřábka. Vysoký policejní důstojník čelil podezření, že zatajil informace o úkrytu uprchlého vězně Jiřího Kajínka. Jeho případ na pokyn státního zastupitelství tento týden inspekce oficiálně odložila, protože se podezření nepotvrdilo. Včera to uvedla Marie Masaříková u tiskového odboru ministerstva vnitra

27.08.2002, Blesk
Advokát Kajínka podal stížnost

PRAHA Odsouzenec na doživotí Jiří Kajínek a manželka orlického vraha Marie Černá nesouhlasí s uzavřením kauzy vysokého policejního důstojníka Ladislava Kadeřábka.
Jejich právní zástupce Jaroslav Janeček podal stížnost proti usnesení Inspekce ministra vnitra, která případ minulý týden odložila. Podle závěrů Inspekce se nepotvrdilo podezření, že Kadeřábek tajil informace o úkrytu Kajínka po jeho útěku z mírovské věznice. "Získal jsem důkazy o tom, že Kadeřábek zmanipuloval vyšetřování vraždy plzeňského podnikatele Jandy a jeho strážce Pokoše," zdůvodnil svou stížnost Janeček. Má prý ověřená prohlášení lidí, kteří kvůli policejnímu nátlaku nemluvili pravdu.




27.08.2002, Hospodářské noviny
Kajínek si stěžuje v případu policisty

Doživotní odsouzenec Jiří Kajínek a manželka orlického vraha Marie Černá nesouhlasí s uzavřením případu kriminalisty Ladislava Kadeřábka.
Inspekce ministra vnitra kauzu minulý týden odložila, neboť se nepotvrdilo podezření, že vysoký policejní důstojník tajil informace o úkrytu vraha Kajínka po jeho útěku z věznice Mírov. "Proti usnesení inspekce o odložení jsem podal za Kajínka i Černou stížnost," řekl včera jejich právní zástupce Jaroslav Janeček.

25.10.2002, Večerník Praha
Kajínek znovu neuspěl

Praha - Kauza kriminalisty Ladislava Kadeřábka, jehož Inspekce ministra vnitra vyšetřovala kvůli podezření, že tajil informace o úkrytu vraha Jiřího Kajínka po jeho útěku z vězení, zůstává definitivně odložena. Státní zastupitelství zamítlo stížnost, kterou kvůli odložení případu podal Jaroslav Janeček, právní zástupce doživotního odsouzence Kajínka a manželky orlického vraha Marie Černé. Inspekce případ před časem odložila, protože se nepotvrdilo podezření, že Kadeřábek informace o Kajínkově úkrytu po jeho útěku z Mírova skutečně tajil. (luk, čtk)




hlavní strana, pokud jste se ztratili..