Zde si můžete stáhnout:
články za rok 2000 - textový dokument Word     textový dokument
kompletní složku se články od roku 1993 - 2002 textové dokumenty, zabalené ve Winzip


Rok 2000

2000  Plzeňský deník

Za práskače trpěl šest let jiný policista

Jiří Kreuzer, jež chystal zatčení později zavražděných vyděračů, je přesvědčen, že akci zmařil sám vysoký policejní důstojník

     "Stále se cítím policajtem. Vážím si práce většiny svých kolegů. Nicméně vím a mám na to důkazy, že někteří svého postavení zneužívají," řekl nám bývalý major policie správy západočeského kraje Jiří Kreuzer, člen speciální jednotky, jejímž úkolem bylo v roce 1993 odhalit a usvědčit skupinu vyděračů, kteří se později stali oběťmi vraha Kajínka.

      Jiří Kreuzer byl v souvislosti s vraždami vyděračů Štefana Jandy, Juliána Pokoše a pokusu vraždy Vojtěcha Pokoše obviněn, že ovlivňoval svědky a mařil odhalení pachatele, a byl proto z policejních řad propuštěn. Druhý důvodem propuštění bylo údajné provozování živnosti bez souhlasu služebního funkcionáře.

     Po šesti letech, v nichž absolvoval osmapadesát soudních stání, při nichž bylo vyslechnuto přes sto svědků, byl Jiří Kreuzer krajským soudem a po odvolání státní zástupkyně i vrchním soudem zproštěn jakékoli viny v plném rozsahu. Považuje proto své propuštění od policie za protizákonné a chce se domoci svých práv.

    "Informoval jsem tehdy své nadřízené o trestné činnosti organizované a ozbrojené skupiny Janda a spol., která vydírala některé podnikatele," vzpomíná na osudný případ Jiří Kreuzer. "Od dvou už tímto způsobem získali tři miliony korun. Dozvěděl jsem se o tom, od jednoho z vydíraných plzeňských podnikatelů. Ten jediný byl ochotný s námi spolupracovat a informovat nás o aktivitách této skupiny. Janda a jeho dva ochránci, bratři Pokošové, si  měli k vydíranému podnikateli přijít v pátek 28. května v 15 hodin pro peníze. Když jsem tuto informaci ráno získal, vypracoval jsem okamžitě taktický plán k jejich zadržení, a předložil ho svému nadřízenému," vzpomíná Kreuzer.

     "Ten mi však vzkázal, že v pátek nic podnikat nebudeme, protože poslední den v týdnu už se u policie nic nedělá a na státním zastupitelství bychom už také nikoho nezastihli, takže bude lepší přeložit vše na pondělí. S tím jsem od něj odcházel.Byl jsem ovšem nemile překvapen, když mi vydíraný podnikatel v neděli 30. května oznámil, že celá akce je prozrazena. Doložil to nahrávkou telefonického rozhovoru s jedním z vyděračů, který mu oznámil, že se od svého přítele ve vysokém policejním postavení dozvěděl, že má být v pondělí zatčen," tvrdí bývalý policista.

    "I tuto skutečnost jsem nadřízenému oznámil," vzpomíná,"ten přesto trval na tom, že se zatčení uskuteční až v pondělí. K tomu ovšem už nedošlo, protože na scénu mezi tím vstoupil Kajínek. Já jsem se stal jedním z podezřelých na základě osobních kontaktů s vydíraným podnikatelem. Své obvinění považuji za účelový manévr, jak svalit vinu za prozrazení akce na někoho jiného. U celého případu jsem byl od začátku, považoval jsem ho za svůj a chtěl jsem ho dotáhnout až do dopadení nebezpečné skupiny. Rád bych v této souvislosti připomněl, že o připravované akci věděli pouze čtyři vysocí důstojníci Správy západočeského kraje. Jméno toho, který měl vše vyzradit, je navíc známé. Padlo totiž veřejně při soudním přelíčení z úst manželky zastřeleného Jandy. Informace však zůstala bez povšimnutí policie i státního zastupitelství, ačkoli je ze zákona jejich povinností celou věc vyšetřit a vyvodit z ní důsledky. Onen důstojník, major Jaroslav Kronďák, bezprostředně poté odešel na vlastní žádost od policie, pochopitelně se všemi nároky."

     Jiří Kreuzer nesouhlasí ani s obviněním, že provozoval živnost bez souhlasu služebního funkcionáře. "Chtěl jsem odejít po dovršení dvacetileté služby do civilu a podnikat," vzpomíná. "Žádal jsem o propuštění k 31. říjnu 1993, ale bylo mi sděleno, že do potřebných odsloužených dvaceti tet mi chybí tři dny. Souhlasil jsem proto s odchodem k 30. listopadu. Od června jsem si vyřizoval potřebné doklady, abych pak mohl okamžitě začít podnikat. V době služby u policie jsem ale žádnou živnost neprovozoval, měl jsem pouze schválen výkon koncesované žádosti."

     Přesně hodinu a půl před půlnocí, než se ručičky hodin přehoupli právě k datu 30. listopadu, byl však propuštěn bez nároku na příspěvek za službu a bez přiznání odchodného.

    "Nikdo si ani neumí představit, co je to být podezřelý, vyšetřovaný a propuštěný," vypráví Jiří Kreuzer. "Z podnikání samozřejmě nebylo nic, nenašel jsem zaměstnání ani já, ani manželka. Doma to vypadalo na rozchod, lidé se na mě dívali skrz prsty. Žil jsem v nejistotě, bez financí, jeden čas nás dokonce živila dcera. Byl jsem obviněn z něčeho, co jsem nezpůsobil a ani způsobit nemohl, byl jsem vláčen v tisku.

     Krajským soudem v Plzni byl Jiří Kreuzer nakonec v plném rozsahu zproštěn obžaloby. "Po celou dobu šetření nebyl předložen jediný důkaz mého údajného provinění. Stejný výrok zazněl nyní i u Vrchního soudu v Praze, kam se odvolala státní zástupkyně. Svých práv se nehodlám vzdát. Zatím žádám policii o mimosoudní dohodu. Pokud k ní nebude ochota, využiji veškeré zákonné prostředky."

    Jiří Kreuzer je přesvědčen, že "odnesl" něco, zač měl být obviněn někdo jiný z policejních řad a tak byl záměrně umlčen. "Nejsem zatrpklý na policii, ale na lidi, kteří v jejích řadách zneužívají svého většinou vedoucího postavení," uzavřel svůj příběh bývalý policista.

31. 10. 2000  Plzeňský deník

Nad nájemnou vraždou visí dodnes řada otazníků

    Po celou dobu vyšetřování vraždy Štefana Jandy se v pozadí táhla jako červená nit neoficiální verze, o níž se v kuloárech hovoří dodnes. Podle ní, Štefan Janda podporován vysokými policejními funkcionáři, dovážel do republiky ze zahraničí bez daní zboží a měl být zapojen i do černého obchodu s diamanty. Později začal kvůli dluhu vydírat podnikatele Antonína Vlasáka, který se obrátil o pomoc na policii. Jandovi hrozilo zatčení. Právě v té době byl na útěku z vězení Jiří Kajínek, který si odpykává jedenáctiletý trest za ozbrojenou loupež. Janda nad nímž se vznášela hrozba zatčení, se údajně stal pro zainteresované muže zákona nebezpečným. Z nejasných důvodů byla akce na jeho zatčení z pátku 28. května 1993  na poslední chvíli přeložena na pondělí. Avšak 30. května byl podnikatel zavražděn. Byl na  jeho likvidaci najat Kajínek, nebo jen někdo využil fakt, že byl na svobodě?  Jiří Kajínek vinu popírá.  Vojtěch Pokoš, který útok jako zázrakem přežil, ho jako jediný s jistotou označil za vraha. Ať to bylo jakkoli nad případem dodnes visí řada otazníků.

     Proč policie odložila zatčení Jandy z pátku na pondělí?

     Kam se poděl diktafon s nahrávkou z místa činu či magnetofonový záznam s první výpovědí Jandovi manželky?

      Podezřelé zůstává i propojení Jandy s vysokými policejními funkcionáři.

      Jednoznačně nevyzněl ani popis vraha očitými svědky. U soudu se vyjadřovali o dvou zcela odlišných postavách. Sám Janda před smrtí hovořil o jakémsi Lebedovi, který ho kontaktoval, což měl být Kajínek, jako o střízlíkovi s roztřesenýma rukama.

     Záhadné byly i okolnosti procesního postavení korunního svědka Vojtěcha Pokoše stíhaného pro vydírání Vlasáka. Střídavě byl ve vazbě a pak opět na svobodě a nakonec mu soud vyměřil trest na šest let a šest měsíců.  Z něj byl loni v listopadu podmínečně propuštěn.

     Těžko pochopitelný zůstal i fakt, že vrah dokázal z poměrně velké vzdálenosti bezpečně zabít Štefana Jandu a ochránce Juliána Pokoše. Poté však nechal přežít korunního svědka, na kterého podle znalců střílel z blízkosti ani ne půl metru.

      Jasné také není, proč si Kajínek, který si podle psychologů potrpěl na pověst perfekcionalisty, vzal na takovou akci dvě poruchové pistole, když v jeho sbírce střelných rarit se nacházel i nejmodernější samopal s tlumičem.

Kajínek si uměl získat sympatie

     *Jaký Jiří Kajínek doopravdy je? Ptáme se jednoho z psychologů, kteří se jeho osobností zabývali.

      Svými schopnostmi v rámci vězeňské populace rozhodně vynikal. Nebyl, jak se o něm říkalo, geniální, každopádně byl ale sociálně obratný, uměl si ve vězení vydobít místo na slunci, získat sympatie a dělat práce, ke kterým se hned tak někdo nedostane. Mám na mysli například zaměstnání skladníka apod.

      *Co od něj lze nyní očekávat?

       Můžeme soudit podle toho, jak se choval při minulých útěcích, protože tento není první. V období, kdy jsem na něj dělal posudek, sháněl zbraně a auta, aby byl mobilní.

      *O čem nyní přemýšlí - vyřizování účtů - obnovení procesu nebo útěk za hranice?

      Lze očekávat vyřizování účtů z těmi, které pokládá za své nepřátele. Byl v něm poměrně silný pocit, že mu lidé ubližovali. V případu vraždy podnikatele Jandy se angažoval poměrně široký okruh lidí. Kajínek se cítil podvedený a ukřivděný. Možné jsou ale i ostatní varianty. V minulosti se také pokoušel o nápravu určitého řízení (pozn. red.: odsouzení k jedenáctiletému trestu za ozbrojenou loupež.) Byl při tom tak šikovný a obratný, že se propracoval až na ministerstvo spravedlnosti. Je proto možné, že by chtěl i obnovení procesu. Vyloučit nelze ani snahu zmizet, ale v minulosti to neudělal, i když měl možná větší příležitost než nyní.

     *Dal se jeho útěk nějak předpokládat?

      Překvapilo mě to také. Dalo se ale očekávat, že Kajínek využije příležitosti, která se mu naskytne.

      *V souvislosti s Kajínkovou osobností, se nikdy nehovořilo o jeho dětství. Z jakého prostředí tento dnes obávaný muž vyšel?

      Někde tam je zakopaný pes, ale přesně vám neřeknu v čem. Kajínek ani psychologům ani psychiatrům nechtěl o svém rodinném zázemí mnoho povídat. I na základě sporných informací od  něj lze ale předpokládat citovou deprivaci právě v dětství.

30.10.2000 MF dnes

Vrah Kajínek utekl z vězení

Uprchlíka hledá po střelbě 100 policistů



P r a h a, O l o m o u c - Na doživotí odsouzený nájemný vrah Jiří Kajínek uprchl včera večer z věznice Mírov na Šumpersku. Na místo byla okamžitě povolána stovka policistů. V okolí desítek kilometrů kontrolovali policisté se samopaly projíždějící automobily. Nad Olomoucí a okolím přelétávaly vrtulníky. "Byla to velice dramatická situace jako z filmu. Střílelo se," řekl asi dvě hodiny po Kajínkově útěku náměstek ministra spravedlnosti Josef Baxa. Podle prvních informací Kajínek zatím neznámým způsobem získal "speciální řetízek". Tím pak přepiloval mříže v okně a po pětimetrovém provaze ze svázaných prostěradel se spustil dolů. Dozorci po něm několikrát neúspěšně vystřelili a pak se jim ztratil. Je to po desetiletích poprvé, kdy se z nejpřísněji střežené české věznice určené pro nejtěžší zločince podařilo někomu utéci. Kajínek uprchl ve vězeňském oděvu, nakrátko ostříhán. "Je předpoklad, že se pokusí získat zbraň, motorové vozidlo nebo finanční prostředky," citovala ČTK mluvčí východočeské policie Ivu Markovou, která varovala před braním stopařů. Podle pracovníků věznice v Mírově je Kajínek v mimořádně dobré fyzické kondici. "Je to velký průšvih, že utekl. Kajínek byl ve velmi dobré kondici. Podle některých dozorců dělal 1600 kliků denně a říkali o něm, že je mistr bojového umění," řekl ČTK pracovník věznice v Mírově, který si nepřál být jmenován. Naopak ředitelka Vězeňské služby Kamila Meclová odmítla ČTK sdělit jakékoli podrobnosti. "Proběhlo to bez nějakých závažných dramat, ostatní se dozvíte ráno," řekla pouze. Celý Mírov je neprodyšně obklíčen policejními hlídkami. Policisté jsou i a na hlavních silničních tazích v dalekém okolí, ve 40 kilometrů vzdálené Olomouci, téměř po celé Střední Moravě. Z věznice, odkud Kajínek uprchl, neustále vyjížděla a zajížděla auta, policejní i osobní. Všude pobíhali dozorci s baterkami, policisté i psovodi. Potemnělou krajinu pročesával světlomet z vrtulníku. V Mírově přestala existovat noc. Vězni byli očividně v dobré náladě, bavili se a jejich výkřiky pronikaly až ven: "Utek jim Kajínek, to je frajer. Dostal malý řízek." "Kajínku, vem mě s sebou." "Strašně se bojím," řekla jedna žena v mírovské hospodě, která nechtěla uvést své jméno. "Kolem půl osmé sem najednou přiběhli chlapi z věznice pro dozorce mimo službu. A museli okamžitě zpátky od rozpitého piva." Případ nájemného vraha Kajínka byl jedním z nejznámějších a nejsložitějších, jakými se policie a justice v devadesátých letech zabývaly. Kajínek v květnu 1993 v Plzni na objednávku chladnokrevně zastřelil podnikatele Štefana Jandu a jeho osobního strážce Juliána Pokoše. Druhý osobní strážce, zasažený čtyřmi kulkami, si tehdy zachránil život útěkem. "Je to osobnost sice vysoce inteligentní, ale bezcitná, bez výčitek svědomí. Má svou vlastní pokřivenou mravnost," charakterizoval zločince soudce Vrchního soudu Miroslav Veverka, který Kajínka poslal v únoru 1999 definitivně na doživotí. Trest doživotí označil za nutný, Kajínek by měl být trvale izolován od společnosti. Kajínek i před soudem trval na své nevině a obžalobu označil za vykonstruovanou policií.

31.10.2000 MF dnes

Vrah Kajínek prchá, policie zatím neuspěla

Obyvatelé Mírova a okolí se o nebezpečné situaci dozvěděli pozdě

P r a h a, M í r o v - Ani zcela mimořádná pátrací akce nepomohla do včerejšího večera policii chytit nájemného vraha Jiřího Kajínka, který v neděli uprchl z nejpřísněji střežené věznice, z mírovské pevnosti. Kajínek, odsouzený na doživotí, je stále na svobodě. V pohotovosti byly po celý včerejšek tisícovky policistů, deset psovodů, silnice křižovaly a kontrolovaly stovky vozidel, nad severní Moravou neustále přelétával vrtulník vybavený termovizí. Už během dne vzdala policie hledání v bezprostředním okolí věznice a stáhla odsud posily. Předpokládá, že Kajínek se hned po útěku snažil utéci co nejdál. Žádost o pomoc obdržel i Interpol. Soudci a svědci, kteří vystupovali během procesu s Kajínkem, dostali policejní ochranu. Ministr Rychetský, který včera přijel do Mírova, soudí, že Kajínek utekl vinou nedokonalé práce dozorců. "Šlo o hrubou nedbalost při prohlídkách cely. Je pravděpodobné, že se připravoval delší dobu a pomůcky musel přechovávat. Všem muselo být jasné, že je to člověk, který se již několikrát pokusil o útěk." Jiří Kajínek si vyrobil z konstrukce postele provizorní kotvu, z ložního prádla si uvázal několik metrů dlouhé lano, přeřezal mříž v okně cely a vysoukal se ven. Dozorci po uprchlíkovi začali pálit, žádná střela jej však nezasáhla. Z mírovské pevnosti se Kajínek dostal v neděli přibližně v půl sedmé večer. Avšak obyvatelé okolních vesnic se o útěku dozvěděli až několik hodin poté. "O tom, že utekl, mi kolem jedenácté večer řekl místní hostinský. Myslím, že bych se to jako starosta měl dozvědět dřív," roztrpčeně si postěžoval první muž mírovské radnice Jaroslav Jílek. Ačkoli mírovská káznice vypadá jako pevnost, z níž není úniku, Drahomír Rissner, který v ní přes dvacet let pracoval, tvrdí, že selhání se nedá nikdy vyloučit. "Pokud má vězeň dobrou fyzickou kondici, a tu Kajínek měl, pokud má všechno nachystané a všechno mu na sto procent klapne, jak si to naplánoval, dá se to provést. Pak je to jenom mžik. Je to jeden z mála lidí, kterému se to podařilo. Mříže, které jsou samy o sobě dost silné, se pravidelně kontrolují poklepem, cely se prohledávají. Někdo musel selhat." Jiný bývalý dozorce z Mírova, který nechtěl říct jméno, však nad Kajínkovým útěkem kroutil hlavou: "Já tomu nerozumím, jak se mu to mohlo podařit. Vzpomínám si na případ, že jeden vězeň také skočil z hradeb, ale polámal si nohy, protože dole byla v hloubce skála. Pamatuji si také, že jiný muž se dostal ven zatlučený v bedně a toho chytli až za dva měsíce v Čechách. Že by si ale někdo mohl nepozorovaně vyrobit takřka horolezeckou výstroj a ještě něčím přepilovat mříže, tak to se mi zdá naprosto neuvěřitelné." Lidé odsouzení na doživotí - na Mírově je jich nyní 18 - jsou tam v celách po jednom či po dvou. Když celu opustí, mají neustálý dozor. Kajínek, o němž se vědělo, že se o útěk už několikrát pokusil, dokonce patřil do skupiny speciálně střežených vězňů. Ti se z cely ven nedostanou bez pout - jakmile ji opustí, jsou okamžitě spoutáni. "Tím spíš je jeho útěk obrovský průšvih. Jde totiž o nebezpečný precedens pro všechny darebáky. Ani doživotní trest v nejhlídanější věznici není totiž od teď absolutní. Těžkým zločincům to nabízí optimistický pohled do budoucna," upozorňuje psycholog Slavomil Hubálek. V ohrožení jsou nyní například i lidé, kteří Kajínka pomáhali dostat za mříže. "Jejich obavy o bezpečnost jsou odůvodněné, a proto byla přijata standardní bezpečnostní opatření," řekl ministr vnitra Stanislav Gross. Případ nájemného vraha Kajínka byl jedním z nejznámějších a nejsložitějších, jakými se policie a soudy v devadesátých letech zabývaly. Kajínek v květnu 1993 na objednávku zastřelil podnikatele Štefana Jandu a jeho osobního strážce Juliána Pokoše. Druhý bodyguard, zasažený čtyřmi kulkami, se zachránil útěkem. Kajínek od začátku svoji vinu popíral a obžalobu označil za vykonstruovanou. Když předseda senátu odvolacího soudu Miroslav Veverka zdůvodňoval doživotní trest, mimo jiné uvedl: "Je to osobnost sice vysoce inteligentní, ale bezcitná, bez výčitek svědomí. Má svou pokřivenou mravnost. Měl by být definitivně izolován od společnosti."

Kajínkovy pokusy o útěk

* leden 1993 - Kajínek se nevrátil z několikadenní dovolené, kterou za dobré chování dostal, když si v příbramské věznici odpykával jedenáctiletý trest za ozbrojené přepadení

* únor 1994 - zatýkání Kajínka (kvůli podezření z nájemných vražd) se neobešlo bez dramatických okolností; zločinec měl u sebe devět pistolí, tři samopaly a na deset tisíc nábojů a zvládlo jej jen početné policejní komando

* duben 1994 - prodavačka z kantýny vazební věznice na Borech se pokusila Kajínkovi propašovat do cely kuchyňský nůž s dvanácticentimetrovou čepelí; po tomto incidentu byl Kajínek přeložen do věznice v Českých Budějovicích

* únor 1995 - při jedné z vycházek přeskočil zeď českobudějovické káznice a dal se na útěk, dozorci jej dopadli až po dlouhé honičce

* září 1996 - Kajínek přeřezal listem pilky mříže v okně cely ve Valdicích; podařilo se mu uprchnout, ale za několik minut byl ještě v areálu věznice chycen

31.10.2000 MF dnes

Dokonale promyšlený útěk

P r a h a - Co teď asi dělá a plánuje uprchlý nájemný vrah Jiří Kajínek? Kriminalisté, důstojníci protiteroristických jednotek, psychologové i soudce, který Kajínka poslal do vězení na doživotí, soudí, že už není v republice. Nadprůměrně inteligentní trestanec nepatří k lidem, kteří by impulsivně uprchli a riskovali, že budou vzápětí dopadeni. "Vše nasvědčuje tomu, že si útěk dlouhodobě a cílevědomě plánoval do nejmenších detailů. Proto si myslím, že je už dávno za hranicemi," soudí kriminalista, který se podílel na Kajínkově dopadení. Policista předpokládá, že Kajínek měl komplice, jenž mu přistavil auto, takže bude velmi komplikované trestance dopadnout. Důstojník protiteroristického komanda, jenž před téměř deseti lety potlačoval vzpouru vězňů v Leopoldově, dokonce předpokládá, že riziková živnost nájemného vraha Kajínka přinutila, aby si v blízkosti některých věznic zřídil úkryty s falešnými dokumenty, penězi, přestrojením a zbraněmi. "Jednoduše pro případ, že bude dopaden. Možná se teď už potuluje v Praze a se zájmem sleduje rozruch kolem svého útěku," spekuluje důstojník. Že je Kajínek už v zahraničí, si myslí i soudní znalec Slavomil Hubálek, který se podílí na psychologických testech těžkých zločinců. "Tvrdím to zejména poté, co vyšlo před týdnem najevo, že organizátor orlických vražd Kopáč měl ve vězení mobilní telefon. Proč by ho tedy nemohl mít i Kajínek a jeho prostřednictvím si zorganizovat pomoc zvenčí? Je to nanejvýš pravděpodobné," míní psycholog. Jiný expert, který Kajínka vyšetřoval, avšak odmítá zveřejnit jméno, připomíná opakující se scénář spjatý s jeho předchozími útěky: "Vždy se začal okamžitě shánět po zbraních a automobilu, aby se stal mobilním a mohl si vyřídit účty s těmi, které pokládá za nepřátele. A těmi jsou lidé, kteří jej identifikovali jako vraha nebo jej soudili. Pomstychtivost - to je jeden z typických povahových rysů Kajínka." Motiv msty nicméně Kajínek ve svých plánech asi na čas odloží. Důstojník protiteroristické jednotky to vysvětluje tím, že chytrý uprchlík na sebe neupozorní na útěku vraždami. "Na to je příliš inteligentní. Pomstít se může později. Teď podle mne udělá vše, aby z Česka rychle vypadl - pravděpodobně na Balkán. V Bosně či Albánii splyne s prostředím a může tam uplatnit i svou profesi nájemného vraha," předpokládá policista. O čem přemýšlí soudce Pravoslav Polák, který zavřel Kajínka na doživotí? "Vždycky jsem říkal, že pokud někdo z Mírova uteče, tak to bude vzhledem k vysoké inteligenci i fyzické kondici právě Kajínek. On se vlastně ani netajil, že uteče. Spíše mne překvapilo, že se mu to podařilo tak brzy. Hodně přemýšlím, že požádám o ochranu." Kajínek je podle psychologa, který uprchlíka vyšetřoval, ve srovnání s ostatními vězni Mírova nesrovnatelně inteligentnější. "Dokonce se o něm říkalo, že je svým způsobem geniální," dodává znalec. Trestanec měl podle něho v každém případě velmi slušnou sociální inteligenci. "Vždy si dokázal získat lidi, kteří s ním pak sympatizovali a respektovali ho," vzpomíná psycholog. Má vůbec uprchlík slabiny? "Dával si velký pozor, aby se mu psychologové nedostali pod kůži. Kajínkovo citlivé místo spočívá v jeho dětství. Tam bude nějaká citová frustrace," tvrdí psycholog.

31.10.2000 MF dnes

Vězeňská správa selhala

Jiří Kajínek uprchl z vězení. Prokázal obdivuhodnou inteligenci i hbitost, zdolal téměř neuvěřitelné překážky pomocí pilky a lana. Byl by to skvělý námět pro dobrodružný film. Kdyby Kajínek nebyl dvojnásobný vrah, který se snadno může stát na svobodě trojnásobným vrahem. Kdyby jeho útěk nebyl selháním pracovníků věznice v Mírově a nakonec celé Vězeňské služby. Mírovské vězení se holedbá tím, že je místem, odkud nelze uprchnout. Z historie víme, že utéci se dá vskutku odkudkoli. Kde nepomůže jed a dýka, je po ruce lest a úplatek. Dějiny útěků jsou dějinami překonaných nemožností. Mírovští strážci udělali osudovou chybu, když nechali uprchnout člověka, který utekl již několikrát. Člověka, který sám svůj další útěk ohlásil. Člověka mimořádně nadaného pro zločin, lze-li o takovém talentu vůbec mluvit. Prohráli souboj. Zločinec se ukázal schopnějším a chytřejším než celý vězeňský systém. Takovou prohru lze pochopit, byť ne omluvit. Méně už lze pochopit to, že zjevně šokované vedení věznice nebylo schopno včas upozornit lidi z okolí. Lidi, kterým mohlo jít doslova o život. Jako by se snažili útěk ututlat, jako by doufali, že Kajínek se najde pod pryčnou, stáhl se ředitel a jeho spolupracovníci za hradbu mlčení. Důležité informace dostali ohrožení lidé v okolí Mírova s několikahodinovým zpožděním. Ukázalo se, že vězeňská správa nemá správné lidi na správných místech. Kajínek by se měl na Mírov vrátit: poslal ho tam soud. Až se ocitne zpátky, neměli by ho hlídat titíž lidé.

Tyto komentáře vyjadřují stanovisko listu

31.10.2000 MF dnes

O útěku Kajínka vesnici nikdo neinformoval

M í r o v - Obec Mírov na Šumpersku, odkud v neděli v noci uprchl dvojnásobný nájemný vrah Jiří Kajínek odsouzený na doživotí, nikdo o útěku neinformoval. Potvrdil to starosta Jaroslav Jílek. Mírov je nejpřísněji střežená věznice v zemi a Kajínek je jeden z nejnebezpečnějších zločinců.

* Kdy jste se dozvěděl, že uprchl nebezpečný vězeň?

Bylo to kolem jedenácté hodiny večer a dozvěděl jsem se to od místního hostinského.

* Myslíte, že jste měl mít jako starosta obce, kde leží věznice, oficiální informaci dřív?

Myslím, že bych takovou informaci měl mít a mrzí mě, že jsme nebyl informován.

* Co podniknete?

Věřím tomu, že po tom všem se určitě něco podobného nebude opakovat a zpracuje se nějaký krizový plán pro tyto případy.

* V noci se kvůli úsporám vypínají v obci světla, vy jste je ale včera zapnul

... Bylo to moje vlastní rozhodnutí, nikdo mě o to nepožádal, akorát jsem volal do věznice, jestli je třeba zapínat obě části, protože osvětlení je rozděleno na dvě části. Oni nevěděli a tak jsem radši zapnul všechno.

* Jaká je v obci atmosféra?

Nevím, jak to popsat, pro lidi je to taková senzace.

* Ale Kajínek je člověk, který nemá co ztratit a možná se tady někde v okolí potuluje?

Je to možné, že je někde v okolí. Já tomu sice nevěřím, spíš si myslím, že už je pryč, ale ta možnost tady existuje. Proto je třeba dojednat, jak se bude postupovat a jaká bezpečnostní opatření se budou dělat. Zatím mě ale nikdo z věznice ani z policie neoslovil.

* Mohou se dnes v noci lidé v Mírově cítit v bezpečí?

Myslím, že ano. Určité obavy tady ale jsou, to je samozřejmé.

* Jak jste s věznicí vycházeli?

Dosud nám ve všem vždy vyšli vstříc a spolupráce byla bezchybná, několikrát nám pomohli.

31. 10. 2000  Právo

Vrah Kajínek zmizel beze stopy

Nájemný vrah, 39 letý Jiří Kajínek, který v neděli večer uprchl z věznice Mírov, zmizel beze stopy. policie se domnívá, že už může být za hranicemi.

     V den útěku měl odpoledne v cele na návštěvě jiného odsouzeného vraha, jehož spolupráce na činu však není jistá. Policie nyní přenáší pátrání z bezprostřední blízkosti věznice do ostatních částí republiky a o spolupráci byl požádán i Interpol.

    "Byla mu umožněna návštěva," potvrdil Právu náměstek generální ředitelky vězeňské služby Bohuslav Burkiewicz k okolnosti, že Kajínek nebyl bezprostředně před útěkem sám v cele, v níž si jinak odpykával svůj doživotní trest samostatně.

     Podle informací Práva byl návštěvníkem Zdeněk Vocásek, který byl v roce 1988 odsouzen za brutální dvojnásobnou vraždu a těžké zranění další osoby k trestu smrti, prezidentskou amnestií o rok později byl jeho trest zmírněn na doživotí.

    Kajínek přeřezal mříže na okně své cely buď speciálním řetízkem, nebo pilníkem, spustil se po provaze spleteném z prostěradel, překonal vnější zeď věznice a nezraněn palbou dozorců uprchl.

     Pondělní ráno připomínalo v Mírově, obci s nejstřeženější věznicí v ČR, válečnou operaci. Stovky policistů se vrhli po stopách uprchlíka. Nad vsí létaly vrtulníky, po okolních silnicích projížděly policejní vozy, policisté stavěli zátarasy a křižovali po lesích se psy.

    Masové policejní nasazení které posílily speciální jednotky z okolních krajů, však ještě do večera k žádnému výsledku nevedlo. "Je předpoklad, že se Kajínek pokusí získat civilní oděv, zbraň, motorové vozidlo, nebo finanční prostředky," řekla Právu severomoravská policejní mluvčí Dagmar Bednaříková. Obezřetní by podle ní měli být hlavně řidiči při zastavování stopařům. "Upozorňujeme občany, že se jedná o zvlášť nebezpečného pachatele,kterému se již v minulosti dvakrát podařil útěk z vězení," dodala mluvčí.

    "Obavy, že by uprchlý vězeň někoho přepadl, se zatím nepotvrdily. V souvislosti s jeho útěkem nebyla zatím hlášena žádná trestná činnost", sdělil včera odpoledne operační důstojník šumperské policie.

Rychetský: strážní porušili své povinnosti

     "Podrobně vyslýcháme pracovníky, kteří měli v posledních dnech s Kajínkem co do činění, a zjišťujeme, zda někdo z nich nějak nepochybil; na hlavním místě však zůstává pátrání po uprchlém vězni," uvedl ředitel věznice Milan Kohoutek. Ještě v noci se na místo dostavila generální ředitelka vězeňské služby Kamila Meclová se speciálními štáby. Na místo dorazil i místopředseda vlády a ministr spravedlnosti Pavel Rychetský.

    Podle Rychetského strážní ve věznici porušili své povinnosti, že nebyli při prohlídce věcí vězně Kajínka důslední. "Nejde jen o ta lana, ale také o zatím nezjištěný předmět, kterým přepiloval mříž. To vše musel na cele vězeň přechovávat, a při žádné z prohlídek, včetně té v den útěku, nebyly tyto věci nalezeny. To svědčí o tom, že prohlídky nebyly důsledné," řekl ministr.

    Kamila Meclová uvedla, že bezprostřední opatření na oddělení pro doživotně odsouzené byla pravidelně kontrolována a nezdálo se, že by toto nejpřísněji střežené oddělení mělo nějaká slabá místo.

    Podle ředitele Kohoutka pracují ve věznici policejní experti, kteří se smaží odhalit, jak se podařilo Kajínkovi dostat přes mříž v okně a dál přes hradby ven z věznice. "Po překonání mříží se spustil po svázaných prostěradlech, když jako kotvu použil kus železa z postele," podotkl Kohoutek.

    "Zcela určitě došlo k selhání ze strany vězeňské stráže. Za chybu považují i to, že byla použita zbraň bez výsledků, i když není jasné, zda strážný Kajínka trefil," řekl ředitel Kohoutek. Psi byli podle něj "z příkopu odstraněni v důsledku humanizace vězeňství."

    S kritikou postupu policie a Vězeňské služby se na místopředsedu vlády obrátil starosta Mírova  Jaroslav Jílek, kterého nikdo z vedení věznice o útěku nebezpečného zločince neinformoval. "O tom, že z Mírova někdo utekl jsem se dozvěděl až před jedenáctou hodinou v noci od místního hostinského. Bylo to tedy čtyři hodiny poté, co vrah z věznice utekl. Domnívám se, že starosta obce by toto vědět měl," dodal Jílek.

   Podle zaměstnanců věznice v Mírově, je Kajínek v mimořádně dobré fyzické kondici. Podle některých dozorců dělal 1600 kliků denně, a říkali o něm, že je mistr bojového umění.

    Policie jako jednu z nejpravděpodobnějších verzí prověřuje to, že v okolí mírovské věznice čekala na uprchlíka pomoc. "Je to jedna z verzí, která souvisí s opatřeními po celé republice, a se zapojením Interpolu do pátrání," řekl mluvčí šumperské policie  Josef Ostřanský. "Je možné, že stejný člověk, nebo lidé, kteří Kajínkovi do vězení propašovali předmět na přepilování mříží, mu mohli pomoci i těsně po útěku z vězení," podotkl mluvčí.

    Ostřanský informoval, že psi ztratili stopu uprchlíka v korytě potoka, který teče nedaleko věznice.  Policisté také objevili v lese pohozené rukavice, které Kajínek zřejmě použil při překonání ostnatého drátu. "Nic dalšího se najít nepodařilo," řekl mluvčí.

"Tomu, že Kajínek mohl mít venku pomocníka, nasvědčuje fakt, že měl na sobě trestanecký oděv, ale venku ho nikdo nespatřil.

Pomáhá i Interpol

    "O spolupráci byl požádán také Interpol," konstatovala Bednaříková. "Stále jsou kontrolována projíždějící vozidla. Jejich osádky by měli plnit pokyny policistů bez zbytečného odkladu. Jinak při hromadění vozidel dochází ke zdržování na obou stranách," dodala mluvčí s tím, že byla přijata mimořádná opatření na hraničních přechodech.

     Na pátrání po Kajínkovi byl podle ministra Stanislava Grosse ustanoven speciální policejní tým. "Nasadili jsme stovky lidí, kteří hlídkují na vytipovaných stanovištích, kde předpokládáme, že by se mohl uprchlí vězeň objevit. Z taktických důvodů o nich ale hovořit nebudu,"řekl Právu při pondělní návštěvě Gross.

     Dvacet minut po útěku Kajínka už byli uvědomeny všechny česko-polské a česko-slovenské hraniční přechody na severní Moravě a ve Slezsku.

Nezastavilo ho vůbec nic

     Deset minut před půl sedmou večer vyhodil dvojnásobný vrah Kajínek z okna, v němž přepiloval mříž, několik metrů dlouhé lano spletené z prostěradel zakončené kotvou vyrobenou z části postele. Dosud není jasné, zda se spustil ze své cely ve třetím patře do příkopu 20 metrů hluboko pod oknem s pomocí jednoho nebo dvou lan.

    Pak se vyšplhal na deset metrů vysokou hradební zeď  a poté, co se mu podařilo překonat i nejnebezpečnější dvoumetrový osvětlený ochoz hlídaný strážci, se spustil z hradeb na svobodu.

    "Kolegové, kteří si uprchlého vězně všimli, na něj sice zahájili střelbu, ale žádná s šestnácti vypálených ran ho nezasáhla," řekl v pondělí Právu jeden z příslušníků vězeňské stráže.

    Podle jeho názoru by Kajínek neměl šanci, kdyby v příkopu běhali tak jako dříve speciálně vycvičení útoční psi. Ty však byli odstraněni v rámci humanizace vězeňství.

    Z Mírova, nejpřísněji střežené věznice v zemi, neutekl žádný trestanec již 24 let. Nyní zde sedí 454 vězňů, z toho 374 odsouzených, mezi nimiž je po útěku Kajínka ještě 18 mužů, kteří si odpykávají doživotní trest.

Inteligentní a nebezpečný

    Člověk který není schopen resocializace a existuje nebezpečí, že může znovu použít násilí k uspokojení svých potřeb - tak hodnotí Jiřího Kajínka soudní psychiatři.

    Podle nich se jedná o inteligentního člověka se sebekontrolou, který však tyto vlastnosti využívá antisociálně, vyznačuje se psychopatickými rysy a chybí mu soucit a svědomí.  Tento posudek ve světle Kajínkova útěku vyvolává obavy, co teď může udělat.

    "Člověk vždy reaguje dvěma způsoby: útokem, nebo útěkem. Jestli že se někdo dostane do mezní situace, což tohle jistě je, tak další možnosti reagovat jsou omezené jeho inteligenční schopností a vůlí," soudí psychiatr Jan Cimický.

    Kajínek tak jako každý vězeň se chtěl dostat na svobodu, ale věděl že prezidentská milost nepřichází vzhledem k jeho provinění v úvahu. Musel proto podle Cimického volit jinou cestu. O jeho inteligenci svědčí to, že se mu podařilo to co nikomu před ním. "Známka vysoké inteligence je zde v tom, že člověk je schopen vidět v zaběhlém systému chyby a dokáže jich využít ve svůj prospěch," říká Cimický.

    Podle něj je velmi pravděpodobné, že má Kajínek i své další kroky dobře promyšlené. Otázkou je, zda se setká s nějakou překážkou. Podle Cimického člověk, který nemá skrupule chovat se agresivně, tak skutečně zareaguje, jestliže je zahnán do úzkých.

31. 10. 2000  Blesk

Kajínek zkazil pověst Mírova

Selhali jsme, protože jsme prchajícího netrefili, říká ředitel věznice

Mírov, malá obec na Šumpersku, se během včerejška stala patrně nejhlídanějším a zároveň nejznámějším místem v republice. Neuvěřitelný útěk dvojnásobného vraha Jiřího Kajínka ze zdejšího žaláře, z něhož zatím s úspěchem neuprchl žádný vězeň, vyvolal neuvěřitelné policejní manévry.

      Vrtulník, desítky policejních aut, silniční kontroly. K doživotí odsouzený vrah se, alespoň prozatím, dokonale vypařil.

      "Kajínek vzal čápa! Utek jim frajer!" znějí nyní zcela jistě jako nepříjemná ozvěna výkřiky vězňů z nedělní noci v uších dozorců věznice v Mírově. Podle oficiálního prohlášení ředitele mírovské věznice Milana Kohoutka uprchl zločinec v 18.20 hod.

    "Bohužel použití zbraně bylo bez výsledku. Vyhodnocení střelby naznačuje, že vězeň vyvázl bez zranění," uvedl ředitel věznice. "Nyní se zabývám tím, zda nedošlo ze strany strážných k pochybení. Podle mne nějaké selhání bude, přinejmenším to, že prchajícího vězně netrefili," konstatoval Kohoutek.

    Podle ředitele Kohoutka je v oddělení Mírovské věznice, kde si odpykává doživotní trest 19 odsouzenců (včetně Kajínka), tak přísný režim, že to prý hraničí s izolací. Současně však přiznává, že Kajínek je mimořádně inteligentní a  schopný muž, který již má své zkušenosti z útěky z výkonu trestu. Do pátrání po uprchlém zločinci Kajínkovi, byly nasazeny stovky policistů včetně zvláštních jednotek a speciálních komand z celé Moravy, kteří od nedělního večera pročesávají terén v okolí Mírova. V akci jsou desítky služebních psů s  psovody, terén také neustále ze vzduchu prohledává vrtulník s termovizí. Stále častěji však zaznívá názor, že zločinec je už dávno stovky kilometrů od mírovského vězení.

31. 10. 2000  Blesk

Vrah jde popravovat

Kajínek: Koho si koupil?

"Až od sud uteču, všechny policajty popravím," vzkázal pře týdnem prostřednictvím tisku dvojnásobný nájemný vrah Jiří Kajínek (39) zpoza tlustých zdí nejtěžší české káznice Mírov, kde si odpykával doživotní trest. Nikdo mu nevěřil. Z mírovské věznice přece nelze utéct! A přece se to Kajínkovi podařilo! "U personálu věznice v Mírově jsme nikdy ani náznakem nezaznamenali korupci," vyloučila necelý den po zdařilém útěku ředitelka Vězeňské služby Kamila Meclová zcela evidentní způsob , jak se nemožné mohlo stát skutkem. A ministr spravedlnosti Pavel Rychetský jí přitakal. Kde berou tu jistotu? "Pánbůh s námi!" děsí se zkušení kriminalisté, kteří dobře vědí, čeho je Kajínek schopen.

     Vážnost situace nepodceňuje ani ministr vnitra Stanislav Gross. Účastníkům procesu s Kajínkem raději přidělil osobní ochranu. "Pokud mají obavy o svou bezpečnost, jsou odůvodněné. Přijali jsme standardní opatření," prohlásil včera Gross.

     Napravování zanedbání povinností bachařů na Mírově, pozdní opatření vězeňské služby, kdy ani starosta obce Mírov  nebyl  o Kajínkově útěku informován, je věc jedna. Jak se ale mohlo stát, že z nejpřísnější věznice, kde pykají nejtěžší zločinci, mohl vůbec někdo utéct?

    "Režim v oddělení odsouzenců na doživotí je na Mírově tak přísný, že připomíná izolaci," tvrdí ředitel mírovské věznice Milan Kohoutek.

"Jde se tam přes tři katry, které jsou z kovu, který hned tak někdo nepřepiluje. Cely jsou v té části pevnosti, odkud není kam se prokopat. Utéct bez pomoci zevnitř a zvenčí - nesmysl!" řekl Blesku detektiv, který sem několik nejbrutálnějších vrahů "dostal". "Přepilovat mříž obyčejným pilníkem, i kdyby ho tam nějak dostal, by trvalo dlouho. A nikdo by ho nesměl rušit," doplnil další policista. "Jediné čemu by mříž podlehla je řezná struna, jakou používají jednotky armády a policie.

    Jak se mohl pilník, nebo struna dostat do cely doživotního odsouzence? "Veškeré zásilky podléhají super přísné kontrole. Když vězně převádějí je spoután řetězy. Než jde na návštěvu, svléká se donaha. Když se vrací, jakbysmet," nevěří kriminalisté záhadám. "Někdo a nebyl sám mu musel pomoci! A hodně lidí náhle osleplo! Proč po něm střílel jen jeden strážný a proč se ani jedním z devatenácti výstřelů netrefil?"

    Podle závazných regulí Vězeňské služby jsou dozorci povinni pravidelně kontrolovat cely i méně nebezpečných odsouzenců. "Bez cizí pomoci se z Mírovského hradu uprchnou nedá," tvrdí exdozorce Drahomír Rissner. "Došlo k porušení povinností strážných, zejména z hlediska prohlídek cely Kajínka. Je pravděpodobné, že se na útěk připravoval delší dobu," domnívá se ministr spravedlnosti Pavel Rychetský. Totéž včera konstatovala i ředitelka Vězeňské služby Kamila Meclová. Ze selhání lidského faktoru hodlá vyvodit personální závěry.

    Než se za Jiřím Kajínkem před dvěma roky zabouchla vrata nejtěžší káznice, stále opakoval: "Jsem nevinen! Nikdy jsem na nikoho nestřílel!"

    "Neudělal to," tvrdil i jeho advokát.

     Že se inteligentní Jiří Kajínek dává na zločineckou dráhu, bylo jasné už v roce 1982. Vykrádal byty a chaty, přibylo nedovolené ozbrojování a loupeže. Ve vězení se choval vzorně, v květnu 1993 dostal třídenní dovolenou. Za katr se ale už nevrátil. O čtyři měsíce později zastřelil u Plzně podnikatele Štefana Jandu a jeho bodyguarda. Právě za tyto dvě vraždy na objednávku už nikdy neměl chodit po svobodě. Opak je pravdou, je volný, zocelený pravidelným cvičením, možná ozbrojený a odhodlaný zabíjet.

31.10.2000

Premiér Zeman: Za Kajínkův útěk může ředitel věznice a dozorci

KARLOVY VARY 30. října (ČTK) - Za nedělní útěk dvojnásobného vraha Jiřího Kajínka  věznice v Mírově na Šumpersku je podle premiéra Miloše Zemana odpovědný ředitel věznice a její dozorci. Zeman to dnes řekl novinářům v Karlových Varech. Premiér přitom naznačil možnou spolupráci Kajínka s některými zaměstnanci věznice. Podle Zemanova vyjádření se po Kajínkově dopadení ukáže, kdo mu pomohl získat "řetízek" k přepilování mříží a "jak to bylo se střílením".

      O tom, zda bude kvůli Kajínkově útěku odvolána i generální ředitelka vězeňské služby Kamila Meclová, rozhodnou podle Zemana až výsledky vyšetřování. "Nehájím zásadu, že když uteče vrah, tak za to může ministr," uvedl. Zeman se tak připojil k názoru ministra spravedlnosti Pavla Rychetského. "Můj předběžný názor je, že došlo k porušení povinnosti strážní služby, zejména z hlediska prohlídek cely Kajínka. Je totiž pravděpodobné, že se na útěk připravoval delší dobu a pomůcky musel přechovávat na své cele. Přitom při prohlídce ještě v den jeho útěku se nic nenašlo," řekl novinářům Rychetský po dnešní návštěvě věznice v Mírově. Meclová v Mírově oznámila, že z útěku Kajínka vyvodí ve věznici personální důsledky. Kajínek, který byl odsouzen na doživotí, utekl z nejpřísněji střežené věznice v České republice v neděli v 18:20. Při útěku přepiloval mříže okna a za pomoci lana z prostěradel překonal hradby a další ochranná zařízení věznice. V útěku mu nezabránila ani střelba strážných. Veškeré pátrání po Kajínkovi bylo dosud bezvýsledné.

01.11.2000 MF dnes

Ať přijde, nebojím se ho, říká svědek

P l z e ň - Korunní svědek v procesu s Jiřím Kajínkem tvrdí, že z muže, kterému se podařilo uprchnout ze žaláře pro nejtěžší zločince, se dělá superman zbytečně. "Kajínek nemá žádné nadlidské schopnosti. Celé se to jenom dramatizuje a lidem zbytečně nahání hrůza," prohlásil včera Vojtěch Pokoš, který jako jediný přežil v květnu mám pouze o moji rodinu," vysvětluje Pokoš, že včera zašel na policii požádat o ochranu kvůli ženě, svým dětem a rodičům. Svá slova, kterými před soudem usvědčil vraha, by nikdy nevzal zpět. "Ukázal bych na něj znovu. Beze strachu. Zabil mi bratra. Viděl jsem, jak umírá," dodává. Pokoš byl v kauze svědkem, ale práce pro Jandu ho přivedla i na lavici obžalovaných. Dnes třicetiletý muž byl odsouzen za to, že pomáhal Jandovi vydírat Antonína Vlasáka. "Už jsem si odseděl tři a půl roku pro nic za nic. Z údajného vydírání se ale nic neprokázalo," řekl Pokoš. Dnes trpce vzpomíná na to, jak ho policisté chovali jako v bavlnce a získávali od něj informace. "Přívětivost skončila v momentě, kdy zatkli Kajínka," dodal Pokoš 1993 střelbu v borských serpentinách, i když ho zasáhlo pět Kajínkových střel. Palba však usmrtila jeho bratra a plzeňského podnikatele Štefana Jandu, který si najal sourozence jako bodyguardy. "Pokud chce Kajínek jenom mne, ať si klidně přijde. Já si to s ním vyřídím. Chlap proti chlapovi.

02.11.2000 MF dnes

Po Kajínkovi opět pátrala helikoptéra

M í r o v - Několik vytipovaných objektů v okolí věznice Mírov na Šumpersku prohledali včera příslušníci speciálních policejních jednotek, zda se v nich neskrývá dvojnásobný nájemný vrah a velmi nebezpečný zločinec Jiří Kajínek, který je již čtvrtý den na útěku. V neděli v podvečer se mu podařilo uprchnout z nejpřísněji střeženého žaláře v zemi - z mírovské pevnosti. Policejní složky včera do akce nasadily kolem dvou stovek čerstvých mužů, asi desítku psovodů a opět také vrtulník ministerstva vnitra s termovizí, ale ani to zatím nepomohlo uprchlého vězně odsouzeného na doživotí najít. "Práci policistů při bezpečnostní pátrací akci ztěžuje velmi nepříznivé deštivé a chladné počasí. Zkoumáme vytipované lokality a objekty, kde by se mohl Kajínek ukrývat, a místa, kam se někdo vloupal. Policisté prověřují také postupně veškeré získané poznatky od občanů," sdělila mluvčí severomoravské policie Dagmar Bednarčíková. Ačkoliv současný ministr spravedlnosti Pavel Rychetský a ředitelka Vězeňské služby Kamila Meclová již v pondělí oznámili, že pravděpodobnost, že by se Kajínek ukrýval někde v okolí Mírova, je mizivá, policie přesto v pátrání na Šumpersku pokračuje. "Pokud se nevyvrátí verze, že se tady někde neschovává, tak v okrese musíme pátrat dál. A lespoň kvůli lidem, aby se v okolí věznice mohli cítit bezpečně," vysvětlil mluvčí šumperské policie Josef Ostřanský. Také starosta Mírova Jaroslav Jílek potvrdil, že již hovořil s policií o bezpečnostních opatřeních v obci a o tom, co dělat, kdyby se někdy v budoucnu útěk nebezpečného vězně opakoval. "Zítra máme navíc pracovní jednání zastupitelstva, kde všechno podrobně probereme," řekl Jílek. Policistům při pátrání nabídli pomoc podle ČTK i senzibilové. "Zatím nás kontaktovali pouze telefonicky," řekl Ostřanský. Policii se dosud ozvali dva lidé, kteří nabídli, že za určitých podmínek mohou úkryt mírovského vězně vypátrat. Tvrdili, že když dostanou fotku, dokážou podle ní určit místo, kde se Kajínek schovává. Mluvčí Ostřanský dodal, že policie se zabývá všemi tipy občanů a ani tuto pomoc neodmítá, potřebuje si však ověřit, zda je nabídka solidní. "Vyzvali jsme volající, aby se k nám dostavili," dodal mluvčí. Policie však do včerejšího večera neobjevila nic, co by ji přivedlo na Kajínkovu stopu. Prověřovala i telefonáty několika lidí, kteří oznámili, že zahlédli člověka podobného uprchlému vězni, jejich informace se však nakonec ukázaly jako mylné. Po vězni nyní pátrají i policejní složky v okolních státech a Interpol. Na Kajínka již soud vydal mezinárodní zatykač. Kajínek uprchl z Mírova v neděli v podvečer poté, co si vyrobil speciální lano ze silonových vláken a jako na lanovce po něm sjel z okna své cely na hradby. Ty přeskočil a zmizel v lese. Trestanec ve vězení cvičil a byl v mimořádné fyzické kondici. Na doživotí byl odsouzen loni za dvojnásobnou nájemnou vraždu, protože na objednávku zastřelil podnikatele a muže z jeho ochranky.

02.11.2000 MF dnes

S Kajínkem mohl utéci i další vrah

P r a h a - Tři dny po útěku Jiřího Kajínka se ukázalo, že chybělo málo, a na svobodě se ocitli ne jeden, ale hned dva dvojnásobní vrazi. Spolu s Kajínkem se totiž chystal uprchnout z mírovské věznice Martin Vlasák, rovněž odsouzený na doživotí. Vlasák byl v neděli na cele spolu s Kajínkem několik hodin, a to včetně okamžiku, kdy Kajínek prchal po laně z okna. Předtím společně přepilovali takzvanou diamantovou šňůrou okenní mříž, připraveny měli dva improvizované provazy z několika silonových vlasců. Vězeňská služba o detailech Vlasákova pobytu na Kajínkově cele vůbec neinformovala a přiznala to až včera na přímý dotaz. "Vlasák byl na cele v momentu, kdy Kajínek utíkal. Ale byl u něj bez vědomí ředitele věznice. Povolil mu to vychovatel a údajně hráli šachy," potvrdil náměstek generální ředitelky Bohuslav Burkiewicz, poté co si tuto informaci ověřil přímo u šéfa mírovské věznice Milana Kohoutka. Ministr spravedlnosti Pavel Rychetský, který do Mírova dorazil v pondělí, navíc přiznal, že po útěku Kajínka se skutečně našla dvě improvizovaná lana. Proč však Martin Vlasák nakonec neutekl? S nejvyšší pravděpodobností mu v tom zabránil momentální zkrat. "Podle mě se lekl střelby, kterou dozorci zahájili po prchajícím Kajínkovi. Jinak si to vysvětlit nedovedu. Určitě měl spolu s Kajínkem jít i on, byli to kamarádi," uvedl jeden z mírovských dozorců, který oba trestance znal. Martin Vlasák měl všechny předpoklady k tomu, aby se o útěk minimálně pokusil. "Z toho, co se píše o Kajínkovi, a z toho, co já vím o Vlasákovi, si troufám říci, že jsou si dost podobní," řekl státní zástupce Miroslav Antl, který pro Vlasáka úspěšně navrhoval doživotní vězení. Žalobce Antl považuje Vlasáka za chladnokrevného vraha. "Je tam taková chladná agresivita, vraždil s rozvahou a je schopen to zopakovat. Jedná promyšleně, nechová se nijak ukvapeně. Prostě je to velmi nebezpečný člověk," dodal Antl, který si Vlasáka dovede představit jako uprchlíka. "Nemá co ztratit a mohl by se o útěk pokusit." Vlasák si definitivně vyslechl rozsudek o doživotním trestu loni v létě. Soud ho potrestal za to, že kvůli penězům zastřelil v Hradci Králové taxikáře a pracovníka čerpací stanice. Vlasák svou vinu nikdy nepřiznal. Soud ovšem konstatoval, že byl nade vši pochybnost vrahem, neboť ho usvědčily například povýstřelové zplodiny ze zbraně a krevní stopy obou zavražděných mužů na jeho oblečení. Kajínek i Vlasák patřili mezi ty vězně, kteří mají podléhat nejpřísnějšímu režimu. Doživotně odsouzení zpravidla bývají na celách po dvou, sami jsou pouze ti nejnebezpečnější. Přesto dozorci umožnili, aby se oba muži stýkali. "Ona ta samovazba u doživotně odsouzených je problematická. Zákon ji striktně nevyžaduje, takže zákon nebyl porušen. Je však pravda, že Kajínek měl samostatnou celu a Vlasák byl u něj jakoby na návštěvě. Byl tam i v tom momentu, kdy bylo okno volné, bohužel," řekl Burkiewicz. Za to, že Vlasák mohl nedělní odpoledne strávit na cele s Kajínkem, ředitel věznice potrestal vychovatele, který jim setkání umožnil. Do konce vyšetřování je vychovatel mimo službu, spolu s dalšími pracovníky káznice, kteří umožnili, aby si Kajínek s Vlasákem nashromáždili výbavu na útěk.

02.11. 2000 MF dnes

Po Kajínkovi pátral i vrtulník

M í r o v - Několik vytipovaných objektů v okolí věznice Mírov na Šumpersku prohledali včera příslušníci speciálních policejních jednotek, zda se v nich neskrývá dvojnásobný nájemný vrah a velmi nebezpečný zločinec Jiří Kajínek, který je již čtvrtý den na útěku. V neděli v podvečer se mu podařilo uprchnout z nejpřísněji střeženého žaláře v zemi - z mírovské pevnosti. Policejní složky včera do akce nasadily kolem dvou stovek čerstvých mužů, asi desítku psovodů a opět také vrtulník ministerstva vnitra s termovizí, ale ani to zatím nepomohlo uprchlého vězně odsouzeného na doživotí najít. "Práci policistů při bezpečnostní pátrací akci ztěžuje velmi nepříznivé deštivé a chladné počasí. Zkoumáme vytipované lokality a objekty, kde by se mohl Kajínek ukrývat, a místa, kam se někdo vloupal. Policisté prověřují také postupně veškeré získané poznatky od občanů," sdělila mluvčí severomoravské policie Dagmar Bednarčíková. Ačkoliv současný ministr spravedlnosti Pavel Rychetský a ředitelka Vězeňské služby Kamila Meclová již v pondělí oznámili, že pravděpodobnost, že by se Kajínek ukrýval někde v okolí Mírova, je mizivá. Policie přesto v pátrání na Šumpersku pokračuje. "Pokud se nevyvrátí verze, že se tady někde neschovává, tak v okrese musíme pátrat dál. Alespoň kvůli lidem, aby se v okolí věznice mohli cítit bezpečně," vysvětlil mluvčí šumperské policie Josef Ostřanský. Také starosta Mírova Jaroslav Jílek potvrdil, že již hovořil s policií o bezpečnostních opatřeních v obci a o tom, co dělat, kdyby se někdy v budoucnu útěk nebezpečného vězně opakoval. "Zítra máme navíc pracovní jednání zastupitelstva, kde všechno podrobně probereme," řekl Jílek. Policistům při pátrání nabídli pomoc podle ČTK i senzibilové. "Zatím nás kontaktovali pouze telefonicky," řekl Ostřanský. Policii se dosud ozvali dva lidé, kteří nabídli, že za určitých podmínek mohou úkryt mírovského vězně vypátrat. Tvrdili, že když dostanou fotku, dokážou podle ní určit místo, kde se Kajínek schovává. Mluvčí Ostřanský dodal, že policie se zabývá všemi tipy občanů a ani tuto pomoc neodmítá, potřebuje si však ověřit, zda je nabídka solidní. "Vyzvali jsme volající, aby se k nám dostavili," dodal mluvčí. Policie však do včerejšího večera neobjevila nic, co by ji přivedlo na Kajínkovu stopu.

02.11.2000 MF dnes

Telefonáty: Viděli jsme Kajínka

krimi

S e m i l y - Tři telefonáty oznamující, že se v okolí Harrachova potuluje vrah na útěku, Jiří Kajínek, zaznamenali včera semilští policisté. "Je dobře, že veřejnost při pátrání pomáhá. Lidé se zřejmě domnívají, že by se Kajínek mohl pokusit přejít hranice do Polska. A tak, když vidí někoho neznámého, podezřelého, zavolají nám," uvedl ředitel semilské policie Milan Franko. Podle semilské policejní mluvčí Soni Šídové, policisté všechna podobná oznámení prověřují. "Hlídka vždy vyjede na místo a zkontroluje situaci," řekla Šídová.

02.11.2000 MF dnes

Policie měla zprávu o Kajínkovi pozdě

M í r o v - Policie se v neděli večer dozvěděla o tom, že z nejtěžšího vězení v zemi v Mírově na Šumpersku uprchl nebezpečný zločinec Jiří Kajínek s velkým zpožděním. Zprávu o útěku vězně sice měly bezpečnostní složky již za deset minut, skutečnost, že jde o dvojnásobného vraha Kajínka, však Vězeňská služba sdělila až za hodinu a dvacet minut po útěku. "Věznice policii hlásila útěk vězně o půl sedmé večer. Až hodinu dvacet poté ale potvrdili, že šlo o Kajínka," řekl mluvčí šumperské policie Josef Ostřanský. Ředitel mírovské věznice Milan Kohoutek to ovšem včera popřel: "To nebudu komentovat. Je to dezinformace." Policie ovšem prohlásila, že hned od půl sedmé začala pracovat na veškerých možných opatřeních, které se v podobných případech dělají bez ohledu na to, jak nebezpečný odsouzenec uprchl. "Příslušná opatření jsme začali dělat okamžitě, ať to byl kdokoliv. Že to byl zrovna Kajínek, to celé věci dodává větší závažnost. Moc dobře však víme, že vězni na Mírově, kteří by chtěli uprchnout, nejsou žádní beránci. Opatření proto probíhala hned od chvíle, kdy jsme se to dozvěděli," ubezpečil mluvčí policie. Také ministr vnitra Stanislav Gross v televizi řekl, že policie byla o útěku dvojnásobného vraha informována poměrně pozdě. Lidé se kromě toho o útěku Kajínka dozvěděli až ze čtyřhodinovým zpožděním. Rozhlas totiž první informace hlásil v neděli po půl jedenácté večer. Ředitelka Vězeňské služby Kamila Meclová se za to již omluvila.

02.11.2000 MF dnes

Uprchlík mi volal, tvrdí novinář

P a r d u b i c e - Pardubický novinář Milan Derner tvrdí, že mu v úterý na mobilní telefon volal nájemný vrah Jiří Kajínek, který v neděli uprchl z věznice Mírov na Šumpersku. "Řekl, že je v České republice ve městě, kde jsou kolem něho šaliny. Opakoval, že je nevinný. Ti, kteří ho do vězení dostali, to prý odnesou," řekl Derner. Kajínek podle něho také tvrdil, že dozorci na jeho zmizení přišli pozdě. "Střelbu prý slyšel, až když byl daleko od vězení. Dozorci tak možná chtěli alespoň částečně zamaskovat svoje selhání," řekl Derner. Novinář tvrdí, že se s uprchlým trestancem zná z osmdesátých let. "Jsme taková kavárenská známost. On byl z nedaleké Třemošnice, jezdil do Pardubic za jednou servírkou. Vídali jsme se tehdy často," řekl. Derner si netroufne říci, že Kajínka po hlase poznal, přesto nevěří, že by se stal obětí mystifikace nebo žertu. "Viděl jsem ho naposledy před jedenácti lety. Hned na začátek hovoru však připomněl pár našich společných zážitků. To nemohl vědět nikdo jiný než on," míní novinář. Uprchlý vězeň údajně Dernerovi slíbil další kontakt. "Nevím ale kdy ani jak," sdělil Derner. Kajínkův telefonát si Derner vysvětluje jeho snahou o zviditelnění. "Zájem médií mu dělá dobře, vždy chtěl být středem pozornosti. Jsem zřejmě jediný novinář, kterého zná osobně," tvrdí Derner, který nyní pracuje jako redaktor jednoho z pardubických komerčních rádií. Novinářovo tvrzení prošetřuje pardubická policie. "K důvěryhodnosti tvrzení se zatím nemůžeme vyjádřit," uvedla tisková mluvčí policie Hana Fojtíková.

02.11.2000 MF dnes

Šéf věznice: Odejít? Byl bych zbabělec

M í r o v - Velmi vyhýbavě odpovídal včera na tiskové konferenci šéf věznice Mírov Milan Kohoutek na otázky ohledně okolností úniku Jiřího Kajínka, po kterém od neděle stále bezvýsledně pátrá policie.

Našly se stopy po kulkách?

Opakuji, že k prošetřování způsobu útěku se nebudu vyjadřovat. Je to věc, kterou šetří policie.

Můžete vyvrátit, že střely šly do vzduchu?

Já odpovídám tím způsobem...

Je to pravda, nebo ne ?

Neodpovídám na tuto otázku.

Byl Kajínek nedávno přeřazen z cely na celu?

Kajínek byl přestěhován na nové oddělení, neboť platí nový zákon o výkonu trestu.

Dostal se z cely s oknem do dvora na celu s oknem ven?

Chci říci ještě jednu věc...

Je to tedy pravda, nebo ne?

Stěhování odsouzených má i bezpečnostní hledisko. Nebudu odpovídat konkrétně na Kajínka.

Ale umístění cely hraje roli?

Cely jsou jak do dvora, tak ven. Informaci o Kajínkovi však nemám momentálně ověřenou.

Jakou roli hrál vězeň Vlasák, který Kajínka navštívil?

To je záležitost, která souvisí s útěkem, a rovněž zatím nemohu podat informace.

Kde vzal Kajínek diamantovou šňůru?

Co použil a jak použil, se vyšetřuje.

Ředitel věznice v Polsku po útěku vězně odstoupil. Považoval to za otázku cti...

Nyní máme tolik úkolů, že to z mé strany, pokud nebudu odvolán, nepřipadá v úvahu. Věznice potřebuje pevné řízení. Pokud budu uvažovat o rezignaci, tak až se to vyřeší. Odpovědnosti se ale nezříkám, nyní bych však považoval za zbabělost odejít od problému.

02.11.2000 MF dnes

Antl se cítí Kajínkem ohrožen

H r a d e c K r á l o v é - V souvislosti s útěkem nájemného vraha Jiřího Kajínka se cítí ohrožen i královéhradecký státní zástupce Miroslav Antl. Ten vloni navrhl trest doživotí pro dvojnásobného vraha Martina Vlasáka z Valdic, s nímž se Kajínek před útěkem v cele sešel a jenž mu také zřejmě pomáhal. "O kontaktu Kajínka s Vlasákem jsem se dozvěděl v úterý večer a je to pro mne zneklidňující. O ochranu jsem policii zatím nepožádal, jen jsem se s ní domluvil na určitých bezpečnostních opatřeních nejen pro mne, ale i pro další osoby, které se na odsouzení Vlasáka podílely," řekl Antl. Tisková mluvčí východočeské policie Iva Marková tyto informace potvrdila. "Policie již učinila opatření k zajištění bezpečnosti těchto osob," řekla pouze. Šestadvacetiletý Martin Vlasák byl odsouzen loni v dubnu za dvojnásobnou vraždu a přípravu další. V červenci verdikt potvrdil Vrchní soud v Praze. "Zajímalo by mne, proč se s ním sešel, proč mu pomáhal a zda za to Kajínek nepřevzal nějakou objednávku. Musím teď být ostražitější a bdělejší. Nosím zbraň," uvedl Antl. Antl měl obavu o život už v roce 1997, kdy se zabýval případem organizované skupiny obžalované z dvojnásobné vraždy. Několik dní se kvůli tomu také skrýval. Policie tehdy potvrdila, že existovalo podezření na útok proti státnímu zástupci, nikoho však neobvinila.

2.11 2000  Blesk

Kajínka dostal z "Alcatrazu" šlendrián

Mnohaletý mukl z Mírova zná slabiny a nedůslednost bachařů

"Žádné zázraky a nadpřirozené schopnosti! Je to docela obyčejný "bordel", který umožnil trénovanému Kajínkovi utéct z věznice, nejhnusnější ze všech, co znám," říká někdejší noblesní zloděj starožitností, který na Mírově prožil devět let. "Já mu ten útěk ze srdce předu. Jen aby , proboha, už nikoho nezabil." Nevylučuje možnost, že s Kajínkovým útěkem bylo všechno úplně jinak, než se oficiálně říká. Současný ministr spravedlnosti Pavel Rychetský včera oznámil, že do týdne rozhodne o tom zda v této souvislosti odvolá ředitelku vězeňské služby Kamilu Meclovou.

   Utekl Kajínek způsobem, jaký popsala vězeňská služba? "Kajínek není žádné "mejdlo". Šestnáct stovek kliků denně! Mohl klidně hradby zdolat. A že z Mírova nikdy nikdo neutekl? O tom útěku v roce 1976 se říká, že utekli dva, zlámali si nohy a pak je zastřelili. Já vím, že byli tři. Poslední to přežil. O tom se nemluví. Jestli šel Kajínek také přes hradby, tak po něm jistě nikdo nestřílel. To by ho dostali. Nejspíš vůbec nevědí, kdy a jak to udělal," míní bývalý mírovský vězeň.

    Bylo to v neděli v 18.20, nebo o mnoho hodin dříve? "Co já z českých věznic z Mírova vím, tak "sčíták", tedy kontrola muklů se dělá dvakrát denně - v šest ráno a v šest večer. Nikdo neřekl, že by ho během dne kontrolovali.  Mohl být pryč už od rána!" domnívá se bývalý mukl. Naprosto však vylučuji některé informace o tom, že komplic vrahovi poslal řeznou strunu v dobře vypečené bábovce. "Blbost! Každý kus žvance, co na Mírov přijde, rozřežou bachaři na kousky. Tak to nebylo! Klidně si ji mohl na Mírově koupit!"

   Bývalý mukl také zcela odmítá, že by lano, po němž se Kajínek spustil z okna a posléze přes hradby do příkopu, mohl uplést z jediného prostěradla. "Proč z jednoho? To je prosté. Když se vyměňuje prádlo, nedělá to bachař, ale chodbař, co jde s ním. To je taky vězeň, i když privilegovaný. Stačí mrknout a místo jednoho dá lajnuchy dva. Bachař většinou chytá lelky," vypráví exvězeň ze zkušenosti.

   Ale kam s prostěradly a rozpleteným lanem k útěku? Na celách pro odsouzené na doživotí se přece podle Vězeňské služby nejméně jednou denně provádí tzv. "filcunk", tedy zevrubná kontrola cely!? "Bachaři na to kašlou. Přijdou zvednou ubrousek, kouknou pod kavalec, zaťukají symbolicky na mříž okna ve výšce kam dosáhnou," líčí mírovský informátor bachařský šlendrián. "Nad oknem je prostor, kam se svinutých lajnuchů vejde klidně pět."

     Jak mohl Kajínek nepozorovaně přeřezat mříž, i kdyby někomu ušlo, že na to má nástroj? "Jó to je záhada. Ty mříže jsou důkladné. Kecy o tom, že mu s tím asi pomohl odsouzenec Vlasák na návštěvě? K smíchu! Ty mříže jsou pět cenťáků tlusté, poctivá kovářská práce. Musel to přepilovat na šesti, osmi místech, aby se protáhl!"

    Podivné jsou prý informace o kotvě, kterou musel Kajínek hodit. "A ta střelba?Bůh ví, kdy se střílelo! třeba to byly salvy na počest štědrého uprchlíka v době, kdy bylo jisté, že je dávno za kopečky!"

03.11.2000 MF dnes

Policie chrání ohrožené, ale ne věčně

P r a h a - Kdo se má nejvíce obávat toho, že je Jiří Kajínek na svobodě? Korunní svědek, vyšetřovatelé, žalobce, nebo soudce? Uprchlý vězeň odsouzený na doživotí bude mít zřejmě nejvíce spadeno na svého bývalého kamaráda Jaroslava Ďurčiho. Ten totiž vzal několik měsíců po zastřelení podnikatele a jednoho z jeho bodyguardů u borské přehrady v Plzni telefon, vytočil policejní horkou linku 158 a udal Kajínka. Toho policejní komando dopadlo 8. února 1994 v Praze a mělo s ním plné ruce práce. Kajínek měl v autě, které patřilo Ďurčimu, deset automatických a poloautomatických střelných zbraní a na deset tisíc nábojů. Přitom Ďurči vyšetřovatelům nejprve přiznal, že sám seděl za volantem favoritu, který v květnu 1993 vezl Kajínka do Plzně za obětí. U soudu dostal strach a vše popřel. "Domnívám se, že tato osoba je nejvíce ohrožena Kajínkovou pomstou," uvedl soudce Pravoslav Polák, který po Kajínkově útěku patří mezi osoby, jež jsou pod dozorem úřadů. Ďurči může být zatím klidný. Nepotřebuje ani policejní ochranu. Před mstou ho totiž chrání vězeňské mříže. Městský soud v Praze ho letos kvůli podvodu poslal na pět let do žaláře. Vrchní soud v srpnu zamítl jeho odvolání a šestatřicetiletý muž po roce a půl stráveném ve vazební věznici přešel mezi trestance. "Kajínek není ten typ, který by vylezl z kriminálu a střílel na potkání. Není impulsivní tvor. Má všechno přesně naplánované, racionálně promyšlené. Muž, který Kajínka nejprve vezl autem a poté udal, je určitě jedním z nejvíce ohrožených lidí. Kajínek však nikam nebude spěchat. Počká, až vše utichne, třeba několik let. Je trpělivý," řekl psycholog, který Kajínka zkoumal. Právě očekávané Kajínkovo vyčkávání a taktizování, než se případně rozhodne někomu se mstít, se může úřadům prodražit. Policisté nechtějí prozradit, kolik lidí a jak dlouho chtějí chránit, připouštějí však, že to není levná záležitost. "Zajištění takové ochrany po několik let je proto téměř nemožné," uvedla mluvčí policie Ivana Zelenáková. V praxi vypadá policejní ochrana asi takto: policista, který slouží na obvodním oddělení, střeží v rámci běžného výkonu služby zvenku vytipovaný objekt. Je přitom ve spojení s pracovníkem speciální ochranné služby, který po celých čtyřiadvacet hodin denně chrání konkrétního člověka. A podle jakého klíče se policejní ochrana přiděluje? "Musíme vycházet z určitého subjektivního pocitu jednotlivých osob, jestli se cítí nebo necítí ohroženy. Tyto pocity se snažíme vyhodnocovat na základě našich informací," řekl Českému rozhlasu ministr vnitra Stanislav Gross.

03.11.2000 MF dnes

Po Kajínkovi se slehla zem

Š u m p e r k - Pátrání po dvojnásobném vrahovi Jiřím Kajínkovi, který v neděli vpodvečer uprchl z těžkého žaláře v Mírově na Šumpersku, je zatím bez výsledků. "Žádné indicie, které by nám zásadně pomohly, nemáme," řekl včera mluvčí šumperské policie Josef Ostřanský. Policie již prověřila desítky telefonátů od lidí z celé země, kteří se domnívali, že Kajínka spatřili, nebo vědí, kde by se mohl skrývat. Mluvčí Ostřanský potvrdil, že občas také na policejní linky zavolají lidé, kteří se představí jako Kajínek. "Většinou je ale na první pohled zřejmé, například z chichotání, že jde o žert," řekl Ostřanský. Řediteli mírovské věznice Milanu Kohoutkovi jeho nadřízení na několik měsíců snížili plat a odvolán již byl jeho náměstek Květoslav Vlasák. Ředitel kromě toho postavil mimo službu dalších sedm příslušníků Vězeňské služby z Mírova

4. 11. 2000  Večerník Praha

Bývalý policista: Kajínek nemusí být vrahem

Jiří Kreuzer se domnívá, že Janda mohl být policejním důstojníkům nepohodlný

Unikající vězeň Jiří Kajínek nemusel být v květnu 1993 vrahem podnikatele Štefana Jandy  a Juliána Pokoše z jeho ochranky. O Kajínkově vině pochybuje bývalý vysoký policejní důstojník Jiří Kreuzer, důvěrně obeznámený s okolnostmi případu. Jak nám včera řekl, není také jasné, kdo vlastně vraha najal. "V případu Jandy, který vydíral nejen svého dlužníka Vlasáka, ale i další podnikatele, měly totiž své zájmy policejní špičky. Policisté kryli Jandovi machinace s nelegálně dováženým zbožím i další nezákonné aktivity. Zvláštní je, že nikdy nebyla šetřena trestná činnost obětí. V určité chvíli se však pro tyto důstojníky mohl Janda stát nepohodlným", míní.

    V roce 1998 plzeňský krajský soud odsoudil Kajínka za dvojnásobnou vraždu a pokus o vraždu k doživotnímu trestu vězení. Korunním svědkem usvědčujícím Kajínka byl při přestřelce těžce zraněný Vojtěch Pokoš. Spolu s Kajínkem byl na šestnáct měsíců poslán za mříže Antonín Vlasák za návod k vydírání. O rok později oba rozsudky potvrdil Vrchní soud v Praze.

    Jak nám bývalý policista řekl, nejasností z místa činu je příliš mnoho. "Původní popis pachatele, sestavený svědky střelby v borských serpentinách, se Kajínkovi příliš nepodobal. Magnetofon s nahrávkou hlasu vraha i obětí z automobilu se ztratil. Janda navíc před smrtí hovořil o Lebedovi, v němž byl později určen Kajínek, jako o hubeném a malém střízlíkovi," popisuje policista.

    Ten rovněž poukazuje na to že vrah střílel zastaralými, a tudíž snadno poruchovými zbraněmi, zatímco Kajínkův policií zabavený arsenál obsahoval špičkové zbraně včetně samopalu s tlumičem.

     Kreuzer byl přímo angažován do akce zadržení Jandy při předání peněz Vlasákem. "Byla naplánována na pátek a na místě jsem měl už stažené svoje lidi, ale když jsem na plzeňské kriminálce řekl jména osob, jichž se týkala, přeložili ji na pondělí", podotýká policista, jemuž se dostalo podivného vysvětlení, že v pátek se na soudu nedělá. Vzápětí se Janda od svých policejních známých o pondělní akci dozvěděl. Ta už se ale neuskutečnila, protože Jandovi se stal osudným nedělní večer. "Kdo měl zájem na tom, aby Janda a spol. nebyli zadrženi, a nechal je odstranit? Kdo tuto neozbrojenou skupinu pozval na místo, kde byla zlikvidována?" ptá se muž, který byl nějakou dobu i ve vyšetřovacím týmu. Bývalý policista rovněž postrádá logiku v tom, že by si měl vydíraný podnikatel najmout vraha. "Antonín Vlasák policii celkem čtyřikrát oznámil, že je Jandou vydírán," říká Kreuzer.

    Na otázku, zda se prověřuje možnost, že Kajínkovi z vězení pomohli muži zákona, kteří mohli mít kdysi zájem na likvidaci podnikatele Jandy, odpověděl Josef Ostřanský mluvčí koordinačního štábu policie, neurčitě. "Využíváme všechny specialisty a nejlepší kriminalisty jaké máme, a pokud by tu byla taková stopa, pochybuji, že by nebyla prověřena. Jestli je nebo není, vám samozřejmě nikdo neřekne," uvedl. Podle něj je pátrání po Kajínkovi zatím bezvýsledné.

 04.11.2000 MF dnes

Kajínek do sítě vábený

Jiří Kajínek jako by se do země propadl. Všechno policejní pátraní se dosud míjí účinkem, stejně tak dojmy desítek lidí, kteří prý Kajínka někde zahlédli, byly falešné. A jisté rozpaky budí tvrzení pardubického novináře, že mu Kajínek zavolal na mobilní telefon a hezky si povídali. Nájemný vrah zmizel a mlčí. Bez povšimnutí nechal i výzvu internetového magazínu iDNES, zveřejněnou rovněž v MF DNES, aby se ozval prostřednictvím elektronické pošty nebo telefonu a odpověděl na pár otázek. Nevíme, kde Kajínek je, nevíme, zda takové oslovení mohl zaznamenat, nevíme, jaké má plány, nevíme, co by byl ochoten říci. "Jeho" soudce tvrdí, že vrahovi dělá radost zájem médií, vyšetřovatel upozorňuje, že se Kajínek bude chtít zviditelnit. Tím, že poskytne interview? Byť by posílal odpovědi elektronickou poštou a třeba přes prostředníka, riskuje. Chce takhle riskovat? Nevíme. Jednu otázku si musí položit sami novináři: je možné obracet se na prchajícího zločince pouze s ambicí pořídit s ním rozhovor? Proti takovému postupu je řada dobrých argumentů: víme, že takový rozhovor udělá dobře vrahově ješitnosti. Možná uspokojí "jen" poptávku po senzaci, nic víc. A především: neměl by i novinář v první řadě myslet na to, jak dostat nebezpečného zločince zpět za mříže? Pro pokus o rozhovor s Kajínkem mluví jeden základní důvod: novináři jsou tu proto, aby přinesli informace (a nebránili policii v práci). Informace o útěku, o stavu vrahovy mysli, o zárodcích jeho záměrů... Úkolem novinářů je prolomit mlčení. Zlověstné mlčení

4 - 5. 11  2000  Právo

Kajínek je sígr, ale prý i anděl

Prachovice a Třemošnice jsou od sebe vzdálené šest kilometrů. Do Seče je od sud co by kamenem dohodil. Uprostřed této nádherné přírody žil v mládí Jiří Kajínek. Od února loňského roku Vrchním soudem k doživotí odsouzený dvojnásobný vrah. Od minulé neděle, po útěku z káznice v Mírově, nejostřeji hledaný muž v Česku.

  Lidé v Prachovicích ho znají jako ďábla, v Třemošnici nemá daleko do anděla. "Byl to pěknej sígr," ulevil si pamětník alotrií Jiřího Kajínka, kterými byl coby dítě školou povinné v domovských Prachovicích pověstný. "Jak je to možné, že ho noviny vykreslily jako chytrého kluka, který neměl problémy, " podivoval se vrstevník otce nájemného vraha.

   "Učil jsem jeho synovce, dnes mu může být tak osmnáct let," doplňoval mozaiku rodinné anamnézy Jiří Ptáčník, nynější starosta Prachovic.  "S jeho strýcem jsem se míjel, přišel jsem do obce, když on už od sud odešel. Ale jestli byl Jiří Kajínek takový, jako já si pamatuji na Patrika, pak se nedivím, že lidé o tom, co prováděl, raději nemluví. " O tom, že těžký zločinec projevoval svou pravou povahu už jako dítě například tím, že týral zvířata, se v Prachovicích mluví zcela běžně, ale nikdo z oslovených to nechtěl Právu přímo potvrdit. Že by se skutečně báli?  "Od pondělka paní zástupkyně důsledně kontroluje, zda jsou dveře zamčené," tvrdila jedna z maminek, jejíž dítě navštěvuje základní školu v Prachovicích. "Možná právě proto, že jsou tu ještě dvě učitelky, které učily Kajínka. Prý to s ním neměli lehké a také prý od nich občas chytil pohlavek, pokrčila rameny mladá žena a rychle spěchala domů. "My jsme jej obdivovali. Byl to silák, ale rád měl jenom prachy," řekl zpravodajce Práva jeden z jeho spolužáků.

    "Kajínek měl asi smůlu, že mu brzy umřela matka, a že otec to asi sám nezvládl. Kluk měl tehdy podíl i na vykrádání chat. Jeho sestra žije sama, ztratila práci a je velmi uzavřená. Ani ona svého syna nezvládala, a ten na ni dokonce i vztáhl ruku. Patrik teď prý bere drogy a nepracuje," řekl právu Ptáčník.

    Když se rodina Kajínkova odstěhovala do blízkého města, do Třemošnice, jako by se kluk uklidnil. Učil se v místním strojírenském učilišti a ne špatně. "Měl takový cit v prstech, že v rukavicích točil šroubek pětku", vzpomíná jeho bývalý mistr. Hrál skvěle fotbal, jezdil na motorce, rád chodil v kůži. "Když jsme šli po utkání do hospody na pivo, on pil pouze limonádu", tvrdí spoluhráči.

      "Musel jsem se podívat na fotografii, abych si vzpomněl, jak tehdy vůbec vypadal," řekl Právu starosta Třemošnice František Novotný. "U nás se choval dobře a měl pověst skromného a tichého kluka. Neměl žádný delikt, to jako tehdejší předseda komise veřejného pořádku musím vědět. Jeho tátu jsem měl rád, byl to výborný chlap. Párkrát jsme spolu byli na rybách. Ale jak to nesl, když se Jirka odstěhoval do Prahy a začal dělat problémy, to nevím. Byl to mužský, který se uzavíral do sebe."

    V Prachovicích i Třemošnici se nikdo nebojí, že by se snad Kajínek vrátil. "Byl by blázen, a to on nikdy nebyl", tvrdí všichni oslovení do jednoho. Přesto jsou na všech silnicích vedoucích do Železných hor policejní hlídky. A nad hřbetem čas od času  krouží vrtulník.

6. 11. 2000  

Zeman: Za útěk Kajínka může ředitel Mírova

Odpovědnost za to, že se doživotně odsouzenému vězni Jiřímu Kajínkovi podařilo před týdnem uprchnout z věznice Mírov na Šumpersku, přisuzuje premiér Miloš Zeman řediteli věznice Milanu Kohoutkovi. Řekl to včera novinářům po skončení  pořadu televize Prima Nedělní partie. Vyslovil se rovněž proti znovuzavedení trestu smrti. Kvůli útěku Kajínka už bylo postaveno mimo službu osm lidí včetně náměstka ředitele Mírova Květoslava Vlasáka. Kohoutkovi snížili nadřízení plat.

    Desítky policistů opět včera zahájili rozsáhlé pátrání zejména v okolí věznice, neboť se stále nevzdali naděje, že se Kajínek skrývá právě zde. Mluvčí koordinačního pátracího štábu policie Josef Ostřanovský v sobotu nevyloučil, že policie dnes požádá občany o pomoc. "Získali jsme určité stopy, které nyní prověřujeme", uvedl bez dalších podrobností Ostřanovský.

6. 11. 2000  Plzeňský deník

Advokát chce obnovit proces s Kajínkem

Jaroslav Bárta má vězňovu plnou moc

Obnovit proces, v němž byl prchající vězeň Jiří Kajínek odsouzen na doživotí za vraždy plzeňského podnikatele Štefana Jandy a jeho ochránce Juliána Pokoše, se chystá Kajínkův obhájce Jaroslav Bárta.  Včera to našemu deníku Bárta potvrdil s tím, že mu Kajínek na přelomu roku poslal z vězení plnou moc. 

    Jaroslav Bárta vysvětlil, že připravoval a chystá se předat ministru spravedlnosti podmět ke stížnosti pro porušení zákona. "Ten pak rozhodne, jestli stížnost podá k Nejvyššímu soudu ČR," konstatuje obhájce. Podle něj Nejvyšší soud může posléze zamítnout, nebo věc vrátit k projednání. Tak by se případ Jiřího Kajínka mohl eventuelně dostat zpět k plzeňskému krajskému soudu. Případně i v jeho nepřítomnosti.

    Důvodem podání stížnosti je pro Bártu fakt, že při hlavním líčení nebyly provedeny všechny důkazy. "Především se to týká rekonstrukce na místě činu, spojené s vyšetřovacím pokusem," podotýká advokát, podle něhož by se při rekonstrukci ukázalo, zda událost mohla proběhnout tak, jak byla popsána ve zdůvodnění rozsudku.  "Tento důkaz jsme navrhovali, ale nebylo nám vyhověno. Trvám na něm i s tím rizikem, že by mohl svědčit proti mému klientovi", připomíná Jaroslav Bárta.

   "Jsem přesvědčen, že u takto závažné věci, při níž se provádělo tak rozsáhlé dokazování, nesmí rekonstrukce s vyšetřovacím pokusem chybět", dodává a pokračuje, že je vždycky chybou, když se vyšetřuje pouze jedna verze, a neprověří se ostatní. Jaroslav Bárta si korespondenci s Jiřím Kajínkem schovává. "Napsal mi, že sice ve spravedlnost nevěří, ale ať podnět ke stížnosti podám," uvedl obhájce. Ten tvrdí, že jej Kajínkův útěk nepřekvapil i proto, že měl už dva za sebou. O tom, jak se mu mohl podařit z Mírova, nechce spekulovat. A jaký udělal Kajínek na Bártu dojem? "Je komunikativní a velice inteligentní."

6. 11. 2000  Blesk

Kajínka hledali v supermarketu

České Budějovice - V sobotu chyběli dvě minuty do jedné hodiny po poledni, když na operačním středisku policie v Českých Budějovicích oznámil ženský hlas, že v supermarketu Interspar je uprchlý vězeň Kajínek.

   Na místo se okamžitě začaly sjíždět  nejbližší policejní automobily. Krátce po nich dorazila zásahová jednotka a skupina kriminalistů. Ve velkoprodejně byl okamžitě zastaven běžný provoz a  zákazníci jeden po druhém vycházeli sledováni bdělými zraky policistů. Kajínek však mezi nimi nebyl. Když vyšel poslední zákazník, celá velkoprodejna byla bedlivě prohledána. Uprchlý vězeň se tam však neskrýval.

    Jestli se jednalo o omyl, nebo o nejapný žert, zatím není známo. Volající žena se nepředstavila. policejní akce skončila pět minut po 14. hodině. Poté mohl být v Intersparu obnoven běžný provoz.

7. 11. 2000  Blesk

Může být Kajínek opravdu nevinný?

Odsouzenec na doživotí už "sťal" deset hlav

K sedmi mírovským bachařům a zástupci ředitele věznice, kteří "zařvali" na zdařilý útěk dvojnásobného vraha Jiřího Kajínka (39) z Mírova, přibyli k včerejšímu ránu další dva "mrtví". O víkendu byl odvolán ředitel věznice Milan Kohoutek a v pondělí ráno - zřejmě za příliš otevřenou zprávu o žalostných poměrech ve vězeňské službě "exnul" její dlouholetý mluvčí Eduard Vacek. Zatímco Kajínek prchá dál, jeho někdejší advokát trvá na nevině svého mandanta. Sílí také hlasy, aby byl případ dvojnásobné vraždy znovu otevřen.

    Šlendrián na Mírově je jedna věc, a to, proč Kajínek utekl, druhá. On není vrah! Proto vzal "roha", tvrdí Kajínkův dlouholetý přítel. "Kajínek není vrah, ale obět policejního komplotu," říká i bývalý advokát uprchlíka.

Kajínka si totiž v roce 1990, pět měsíců po jeho propuštění z vězení na amnestii prezidenta, policisté spletli s někým jiným. Bránil se zadržení, odzbrojil je a ujel jejich vozem plným zbraní. "Policisté se mu pak začali mstít za to, že je zesměšnil", je přesvědčen advokát. Proto prý dostal Kajínek 11 let za loupež a později mu "přišili" dvojnásobnou vraždu!

     "Celá kauza je tak podivná, že mi nezbývá než připustit myšlenku, že vraždit vůbec nemusel. Jeho případ by se měl znovu otevřít a zjistit, jak to opravdu bylo a kdo za tím stojí," píše Blesku paní Magdalena Vinšová z Prahy. "Při zjištění nových skutečností, které dříve nebyly známy, nebo dospěje-li ministr spravedlnosti k názoru, že mohl být porušen zákon, a podá stížnost k nejvyššímu soudu, lze případ znovu otevřít," řekl Blesku mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Voráček.

    "Lidé v situaci křivého obvinění či nespravedlivého odsouzení se chovají různě. Pokud nemají jinou možnost, jak se domoci spravedlnosti, a jsou tak fyzicky a osobnostně vybavení, mohou volit i útěk z vězení," připouští soudní znalec Petr Weiss.

07.11.2000 MF dnes

Kajínek vždy vynikal, říká jeho známý z dětství

P a r d u b i c e - "Nevěřím, že by v devadesátých letech vraždil za sto tisíc, když stejné peníze měl už o deset let dříve," říká známý Jiřího Kajínka z dětství. Své jméno kvůli bezpečnosti a obavám z nadměrné publicity nechce zveřejnit. S Kajínkem se znali už od dětství, žili ve stejné obci a chodili spolu do stejné školy, jen Kajínek o rok výše. "Hráli jsme spolu fotbal, chodili jsme ven lumpačit jako kluci v našem věku," vzpomíná muž. Jak si ho pamatuje z dětství, byl Kajínek cílevědomý a od mládí pracoval na své kondici. "Když mu bylo deset let, někdo z kluků ho zmlátil a on si šel stěžovat k tátovi. Ten mu řekl, ať nežaluje a ubrání se sám. Jirka začal posilovat, koupil si pružiny a za dva roky byl ze všech nejsilnější," říká jeho kamarád. Dobrá kondice přišla Kajínkovi brzy vhod, protože v sedmnácti letech měl těžkou nehodu na motocyklu. "Několik měsíců marodil se zády a shodil skoro dvacet kilo. Vylízal se z toho jen díky své fyzičce." Už od patnácti let byl Kajínek středem dámské pozornosti. "Ženy po něm letěly, oceňovaly galantnost a gentlemanství, ale vadila jim jeho přílišná sebejistota. Muži mu záviděli, od patnácti měl milenky o deset let starší," připomněl Kajínkův bývalý spolužák. Na základní škole prospíval Kajínek nejhůř na dvojky. "Šlo mu všechno, hlavně pak matematika a fyzika. Vůbec se nemusel učit," říká jeho známý. Místo vysněného studia práv však kvůli prvním potížím se zákonem putoval na zemědělské učiliště. Ještě na základní škole ho vyslýchala bezpečnost kvůli krádežím v domě v Tasovicích u Prachovic. Budoucímu recidivistovi hrozila polepšovna, ale zaručili se rodiče. Do vězení se poprvé dostal v roce 1982 za vykrádání chat v okolí Seče, za mřížemi strávil půl roku. "To ho dost změnilo. Když se vrátil, řekl nám, že se už do vězení nechce nikdy vrátit." Poté se díky jednomu ze svých kamarádů dostal do Prahy. "Zlomilo mu to vaz. Tady hrál karty maximálně o desetitisíce, ale v Praze se svými triky nemohl uspět. Musel začít krást," myslí si muž. Na svobodě pobyl Kajínek pouhé tři roky a pak znovu putoval do vězení. V té době si však žil na vysoké noze. "Všechno musel mít nej, bral si i auto z půjčovny. Také veksloval s bony. Žil prostě jako ve filmu Bony a klid. Jedinou výjimkou bylo auto, kterým jezdil tady po okolí. Měl trabanta, aby nebyl nápadný." V roce 1985 putoval Kajínek opět za vykrádání bytů za mříže. Z vězení ho propustili v květnu 1990 na amnestii, ale už na podzim byl zase ve vazbě. "V půjčovně aut k němu přišli policisté, aby s nimi šel kvůli nějakému vloupání. Odmítl, oba odzbrojil a ujel s jejich autem. Chytila ho až německá policie. Dostal jedenáct let. Když ho pak v roce 1993 za dobré chování pustili na tři dny domů, už se nevrátil." Uprchlého Kajínka policie začala stíhat za vraždu podnikatele Jandy a jeho bodyguarda. "Nevěřím, že to udělal. Neměl zapotřebí vraždit za sto tisíc, jeho cena je jistě mnohem vyšší," tvrdí. Kajínka už odmalička přitahovaly zbraně: "Už na základní škole měl u postele vyrovnané vzduchovky. Ze 75 metrů dokázal kamaráda trefit do bambule u kulicha, tak si byl jistý. Ale i tehdy si počkal, až se otočí, aby ho náhodou netrefil do oka." Bývalý spolužák věří, že o Kajínkovi ještě uslyší: " Dřív nebo později se objeví v Prachovicích, vždycky se tam ukázal. A budoucnost? Podle mě by mu sedla služba v cizinecké legii. Říkal, že by si tam přál jít."

2000  Blesk

Teď se bojí i Miroslav Antl

Nedopustili se mírovští bachaři trestného činu

Obavy z útěku Jiřího Kajínka má i královehradecký státní zástupce Miroslav Antl. V útěku z vězení podle všeho pomáhal Martin Vlasák, kterému vloni Antl navrhl doživotí za dvojnásobnou vraždu a soud se k němu přiklonil.

   "Nechci nic rozdmýchávat, ale osobnostně jsou oba stejní, a tak nezbývá než přijmout určitá opatření. Stejně to vyhodnotili i policisté a kromě mě poskytnou určitou ostrahu i soudci, který Vlasáka poslal do vězení." řekl včera Blesku Miroslav Antl s tím, že takovém případě se podceňování nevyplácí. "Zajímalo by mě, proč byli spolu v kontaktu, proč si navzájem pomáhali a zda Kajínek třeba nepřevzal nějakou objednávku jakoby na oplátku," řekl včera také novinářům Antl.

    Z celého Kajínkova útěku je Antl rozhořčený. "Nedovedu to pochopit. Vždyť věděli, že jde o útěkáře, a přesto nepřijali odpovídající opatření. Podle mého názoru by se mělo prošetřit, zda nedošlo ze strany zaměstnanců věznice v Mírově k trestnému činu," řekl nám ještě Antl.

08.11.2000 MF dnes

Na zdi českobudějovické věznice zůstaly stopy prchajícího Kajínka

Č e s k é B u d ě j o v i c e - Bleskové promáčknutí plotu kolem vycházkového prostoru, skok na sedlovou střechu třípatrové budovy, běh po hřebenáčích ve více než dvacetimetrové výšce a slanění po hromosvodu. Asi tak vypadal jeden z vězeňských útěků Jiřího Kajínka. Popis je z února 1995, kdy už téměř legendární vězeň pobýval ve vazební cele českobudějovické věznice. O události, která dopadla dobře pro personál věznice a nešťastně pro Kajínka, mluví tehdejší dozorci s neochotou. "Z pochopitelných důvodů. Nechci, aby se moje jméno dávalo do souvislosti se zadržením Kajínka," uvedl budějovický dozorce, který byl s vězněm v neustálém styku. "Nedivím se mu. Má strach, jako všichni. Má ženu a děti, sám také nechci být jmenovaný," žádá jeho nadřízený, který byl v den útěku velitelem směny. Vrah Jiří Kajínek, kterému se podařilo před jedenácti dny překonat důmyslnou ochranu pevnosti Mírov, nahání hrůzu policistům, soudcům a dozorcům slibem pomsty. Celá záležitost s útěkem v Budějovicích byla přitom podle velitele směny záležitostí patnácti minut. "Kajínek tehdy improvizoval. Prostě se pokusil o útěk v nahodilý moment, nic předem nepřipravoval, nikdo mu venku nepomáhal. Také proto jsme ho rychle zadrželi v součinnosti s policií," vzpomíná dozorce. Mimořádnou událost hodnotí muž z pohledu velitele, kterému ji nahlásil podřízený. "Bylo to dopoledne. Vězeň utekl během hodinové vycházky, na kterou mají vězni ze zákona nárok. Místo pro tyto vycházky máme prakticky na střeše," líčí dozorce. Vězni se podařilo tělem odtlačit jeden díl pletiva a tak, jak byl - jen v tričku a teplácích, se v mžiku ocitnul na sousední střeše. "Vyhlásil jsem poplach a nechal zajistit vnitřní prostory věznice. Současně jsem o útěku informoval policii a vyslal za vězněm dvoučlennou hlídku," líčí velitel směny. Střecha věznice je společná s budovou krajského soudu. Poznal to i Kajínek a po chvíli běhání na hřebeni objevil drátěný svod hromosvodu vycházející od tyče v nejvyšším bodě po šikmině střechy přes římsu s okapem. Na průběh kaskadérské cesty dolů ukazují ještě dnes oloupaná místa na fasádě. Po hromosvodu se Kajínek spustil do ohrady staveniště, kde se přehoupl přes plot a zamířil do parku přes silnici směrem ven z města. To už ho zpozorovali dozorci spolu s policisty, kteří měli dost času sledovat blok domů s věznicí. Kajínek s pronásledovateli v patách proběhl kolem hvězdárny. Po lávce se dostal přes Malši a utíkal ke všesportovní hale. "Všude bylo plno chodců, střílet se nemohlo. Ale naštěstí byl pořád na dohled," vypráví šéf směny vězeňských dozorců. Křik pronásledovatelů upoutal pozornost i chodců. Jeden z nich se přitom podle informací zástupce ředitele věznice Františka Melky zachoval statečně: Kajínka dostal na zem tím, že vězni nastavil nohu. Další okamžik už byl plně v režii dozorců a policistů. Jak hodnotí vězeňská stráž Jiřího Kajínka po pěti letech? "Dostal se z prostoru, odkud byl až do té doby považován útěk za nemožný," sdělil Melka. "Byl velmi slušný a až na ten útěk s ním nebyly žádné problémy," vzpomněl si velitel směny. "Je mimořádně inteligentní," poznamenal osobní dozorce Kajínka. Českobudějovičtí dozorci mimo jiné potvrzují i vynikající fyzickou formu vězně, i když žádné kliky ani denní cviky mu nepočítali. V Budějovicích byl ve vazební cele sám, po útěku ho přeložili do věznice ve Valdicích. Opatření technického charakteru přinesl Kajínkův útěk u vycházkového dvorku. Kromě drátěného pletiva chrání dnes prostor vysoké kovové mříže.

08.11.2000 MF dnes

Kajínkův advokát žádá nový proces

P r a h a - Jiřímu Kajínkovi, který je již desátý den na útěku z mírovské pevnosti, svitla naděje, že se jeho případ znovu otevře. Ministr spravedlnosti Pavel Rychetský řekl, že chce předejít všem spekulacím o Kajínkově vině či nevině, a hodlá si jeho spis prostudovat a sejít se se soudci, kteří Kajínka poslali za dvojnásobnou nájemnou vraždu na doživotí. Ministr se totiž musí rozhodnout, zda vyhoví Kajínkovu advokátovi Jaroslavu Bártovi, který se jej chystá požádat, aby k Nejvyššímu soudu podal stížnost pro porušení zákona. Jiná možnost na obnovení procesu neexistuje. Advokát už při soudním procesu namítal, že na podnikatele Štefana Jandu a jeho bodyguardy u borské přehrady zřejmě nepálil ze dvou pistolí jeden člověk. K tomuto tvrzení ho vedlo například rozmístění nábojnic nalezených na zemi. Soud však nepovažoval za nutné provést obhájcem požadovanou rekonstrukci na místě činu. Několik svědků, kteří přestřelku viděli zpovzdáli, shodně vypovědělo, že střílel a z místa poté utíkal pouze jeden člověk. Že to byl Kajínek, potvrdili Jandův osobní strážce, který střelbu přežil, a muž, který Kajínka přivezl do Plzně autem. Balistici navíc před soudem vysvětlili, že rozmístění nábojnic vůbec nezpochybňuje, že kohoutky dvou pistolí mačkal jeden střelec. "Důkazy byly dostatečné. Navíc tyto námitky obhajoby neuznal v odvolacím řízení ani vrchní soud," uvedl plzeňský soudce Pravoslav Polák.

09.11.2000 MF dnes

Kajínek na mne netlačil, říká advokát

P l z e ň - Advokát Jaroslav Bárta se netají tím, že chce obnovit proces s Jiřím Kajínkem, který nedávno uprchl z vězení v Mírově, kde si od loňského roku odpykával doživotní trest za dvojnásobnou vraždu. "Plnou moc k tomu, abych se mohl pokusit o obnovu soudního procesu, jsem dostal od Jiřího Kajínka letos v lednu," prohlašuje Jaroslav Bárta.

Proč jste se rozhodl navrhnout ministru spravedlnosti, aby zvážil podání stížnosti pro porušení zákon až poté, co váš klient v neděli devětadvacátého října utekl z mírovského žaláře?

To není pravda. Toto rozhodnutí nepochází z těchto dnů. Pouze nebylo dříve zveřejněné. Když jsem Kajínkovi navrhl, že se pokusíme obnovit proces, neměl o to příliš zájem, protože přestal věřit ve spravedlnost. Nakonec souhlasil a dal mi plnou moc. Nijak mne ovšem natlačil, abych vše sepsal co nejdříve. Materiál jsem připravoval pečlivě několik měsíců, nijak jsem nespěchal.

Při soudním procesu jste namítal, že na podnikatele Štefana Jandu a jeho bodyguardy u borské přehrady zřejmě nepálil ze dvou pistolí jeden člověk. K tomuto tvrzení vás vedlo například rozmístění nábojnic nalezených na zemi. Právě kvůli tomu chcete nyní obnovit proces?

Soud zamítl rekonstrukci na místě činu, kterou jsem navrhoval. Dělala se spousta vyšetřovacích pokusů, takže nechápu, proč nemohla být nařízena i tato rekonstrukce. Možná, že by její výsledek svědčil ve prospěch mého klienta, ale možná i proti němu.

14.11.2000 MF dnes

Je vysoká inteligence přitěžující okolností?

Jiří Kajínek odsouzený na doživotí za vraždu podnikatele a jeho "bodyguarda" stále úspěšně uniká policii. Soud ho poslal do vězení bez přímých důkazů na základě psychologického posudku v roce 1998. Proč tak tvrdý trest v zemi, kde sadističtí pedofilové dostávají za vraždy nezletilých dětí tresty odnětí svobody zpravidla v rozmezí od deseti a půl do jedenácti a tři čtvrtě roku? Podle psychologů je Kajínek chladnokrevný, vypočítavý a nadměrně inteligentní! Co je to nadměrná inteligence? V České republice přitěžující okolnost! V souvislosti s trestem doživotí pro Jiřího Kajínka se nabízejí další otázky? Kdo zkoumal odbornost a nezaujatost oněch psychologů? Jak je možné poslat na doživotí člověka na základě psychologického posudku, když jiní odborníci-psychologové tvrdí, že po šedesátém roce věku agresivita člověka natolik klesá, že doživotní trest je nesmyslný? Kdo byl onen zavražděný podnikatel a jeho "bodyguard"? S čím podnikal a jak čisté bylo jeho podnikání? Nebyly by náhodou sympatie veřejnosti na straně Jiřího Kajínka ještě větší, kdyby znala odpověď právě na tuto otázku? Jiří Kajínek za údajnou vraždu dostal zaplaceno sto tisíc korun. V souvislosti s jeho nadměrnou inteligencí působí tato informace značně nevěrohodně. Ačkoli odborníci shledali Kajínka neschopného nápravy, jeho známí a také např. učitelka ze základní školy o něm hovoří v kladném duchu. Komu měl sloužit jeho doživotní trest?

22.11.2000 MF dnes

Volal Kajínek Dernerovi?

P a r d u b i c e - Tvrzení pardubického novináře Milana Dernera, že mu na mobilní telefon volal uprchlý vězeň Jiří Kajínek, se policii zřejmě nepodařilo prověřit. "Volající, kterého Derner označil jako Kajínka, telefonoval z čísla, které nebylo zjistitelné. Kdo skutečně volal, se proto zřejmě nedovíme," uvedla tisková mluvčí pardubické policie Hana Fojtíková. Zástupce ředitele pardubické policie Josef Kurdziel byl ještě stručnější. "Vše jsme prověřili a nebudeme nic potvrzovat ani vyvracet," řekl. Policisté zřejmě vyslýchali řadu lidí, kteří Dernerovi volali na mobilní telefon v den, kdy údajně volal i Kajínek, klíčový telefonát jim však zůstal utajen. Derner tvrdí, že mu Kajínek, který uprchl z věznice Mírov na Šumpersku v neděli 29. října, volal následující úterý. "Opakoval, že je nevinný. Ti, kteří ho do vězení dostali, to prý odnesou," řekl tehdy Derner. Novinář tvrdí, že se s uprchlým trestancem, který byl odsouzen na doživotí pro nájemnou vraždu, zná z osmdesátých let, kdy společně navštěvovali pardubické kavárny.

22.11.2000 MF dnes

Policie neví, zda Kajínek telefonoval

P a r d u b i c e - Tvrzení pardubického novináře Milana Dernera, že mu na mobilní telefon volal uprchlý vězeň Jiří Kajínek, se policii zřejmě nepodařilo prověřit. "Volající, kterého Derner označil jako Kajínka, telefonoval z čísla, které nebylo zjistitelné. Kdo skutečně volal, se proto zřejmě nedovíme," uvedla tisková mluvčí pardubické policie Hana Fojtíková. Zástupce ředitele pardubické policie Josef Kurdziel byl ještě stručnější. "Vše jsme prověřili a nebudeme nic potvrzovat ani vyvracet," řekl. Policisté zřejmě vyslýchali řadu lidí, kteří volali na Dernerův mobilní telefon v den, kdy údajně volal i Kajínek. Klíčový telefonát jim však zůstal utajen.

29.11.2000 MF dnes

Kajínek utíká policii již měsíc

M í r o v - Měsíc po útěku Jiřího Kajínka z nejpřísněji střeženého žaláře v zemi v Mírově se po nebezpečném vězni a dvojnásobném nájemném vrahovi slehla zem. Trestance odsouzeného na doživotí sice hledá zvláštní tým kriminalistů, neboť pátrání v okolí žaláře nevedlo k jedinému výsledku, policie ovšem odmítá sdělit, zda je uprchlému vězni na stopě, či nikoliv. "Informace tohoto typu nejsou určeny ke zveřejnění," řekl mluvčí policejního prezidia Jiří Vokuš. "Při pátrání v okolí žaláře se nenašla jediná stopa. Ani ťuk. To už pomalu zavání teorií, zda je Kajínek ještě vůbec v zemi a zda je naživu," dodal šumperský policista, který je s případem podrobně seznámen. Policejní prezidium odmítá, že by nyní spoléhalo na náhodu. "Pátrání probíhá s využitím všech metod a prostředků, které má policie k dispozici, včetně operativních postupů. Kriminalistická práce nestojí na náhodě, i když i ta může sehrát svou roli. Ale jak známo, náhoda přeje připraveným," tvrdí mluvčí Vokuš. Náhody už do Kajínkova případu několikrát zasáhly. Při útěku z věznice v Českých Budějovicích, kdy při vycházce přeskočil zeď, byl například dopaden také díky tomu, že nešťastně zakopl o obrubník a upadl. Při útěku z Valdic zase přeřezal mříž a dostal se až na střechu. "Vyprávěl mi dokonce, že ho náhodou přistihli dozorci,

kteří šli střílet přemnožené holuby," vzpomněl Kajínkův advokát. Vězeňská služba to však tehdy popřela. Kajínek nakonec dostal doživotí u plzeňského krajského soudu. Předsedu senátu Pravoslava Poláka nepřekvapilo, že pátrání dosud nic nepřineslo. "Když se Kajínek nevrátil do příbramské věznice po přerušení výkonu trestu, trvalo jedenáct měsíců, než byl zatčen. Byla to pro něj cenná zkušenost, a proto bude nyní mnohem opatrnější," soudí Polák. Soudce je podle policie jedním z lidí, kterým by se uprchlý vězeň mohl mstít, a proto stále chodí v doprovodu osobních strážců, i když o policejní ochranu sám nežádal. "Byl bych rád, kdyby to byla otázka několika týdnů, ne měsíců," doufá soudce, kterému ochranka zkomplikovala především osobní život. "Když zjistí, že chci někam jít ve volném čase a považují to z hlediska mé bezpečnosti za rizikové, nedoporučí mi to a já se nevzpírám," přiznal soudce. Vedení mírovské věznice nyní zpřísnilo režim. Policie je totiž přesvědčena, že za útěkem Kajínka je nedbalá práce některých dozorců, a vyšetřovatel také již dva z nich obvinil z maření úkolu veřejného činitele a porušování dozorčí služby. "O obvinění třetího dozorce se rozhodne, až přijdou výsledky expertiz," řekl šumperský policista. Kvůli útěku je mimo službu celkem sedm dozorců a vychovatel, o místo přišel i šéf věznice a jeho zástupce. Dalších osm mírovských dozorců dalo výpověď. "Kajínek o útěku často mluvil, a dokonce si dělal srandu, že nám pošle pohled. Upozorňovali jsme na to, ale nic se nedělo. A nyní se z dozorců dělají hlupáci," vysvětlil jeden z nich. "Ještě s nimi promluvím. Pracovníci, kteří budou akceptovat přísnější režim, tady budou mít místo vždycky," reagoval dočasný šéf mírovské věznice Ladislav Mička. Na lepší zabezpečení dost al nyní žalář dotaci milion tři sta tisíc korun. "Pustili jsme se například do nového oplocení," řekl Mička. V přilehlé obci se lidé už nebojí. "Jsme rádi, že už je konečně klid," potvrdil starosta Jaroslav Jílek, který navíc požádal policii, aby v obci zřídila stálou služebnu. Ministr spravedlnosti Pavel Rychetský se po Kajínkově útěku rozhodl prozkoumat jeho trestní spis, zda by v případu nepřicházela v úvahu stížnost pro porušení zákona k Nejvyššímu soudu. "Ministr zatím nerozhodl a určitě to není otázka dnů, ale spíš týdnů," sdělil mluvčí resortu Vladimír Voráček.

09.12.2000 MF dnes

Policisté dopadli Kajínka

Členové komanda proskočili oknem bytu a překvapili uprchlého vězně v posteli

P r a h a - Jiří Kajínek je znovu za mřížemi. Policie dopadla dvojnásobného vraha odsouzeného na doživotí včera v šest hodin večer v jednom bytě na pražském sídlišti Velká Ohrada. "Byl ozbrojen a domníváme se, že chystal nějakou akci," řekl ministr vnitra Stanislav Gross na mimořádné tiskové konferenci. Kajínek se téměř měsíc skrýval v bytě vraha Ludvíka Černého odsouzeného na doživotí za "orlické vraždy" Jiří Kajínek podle policejní verze nevycházel z bytu a měl komplice, kteří mu nosili jídlo. Byt v pátém patře v Kurzově ulici, kde se Kajínek skrýval, patří dalšímu nájemnému vrahovi, Ludvíku Černému. Ten si rovněž v mírovské věznici odpykává doživotí za vraždy podnikatelů, jejichž mrtvoly byly ukryty v orlické přehradě Ladislav Kadeřábek z policejního prezidia potvrdil, že Kajínek byl po celou dobu útěku v Praze. Policie po dopadení Kajínka vyslýchala několik osob. Šéf policie Jiří Kolář na otázku, jestli byl zatčen některý z trestancových kompliců, odpověděl nejednoznačně: "Dnešního dne ne." Kajínek, který z mírovské pevnosti uprchl před jedenačtyřiceti dny, je prozatím v cele pražské vazební věznice na Pankráci. "Je tady, víc vám ne;řeknu. Kam bude převezen, se z bezpečnostních důvodů dozvíte, až tam bude," řekl druhý muž Vězeňské služby, Bohuslav Burkiewicz. Policejní prezident Kolář prohlásil, že Kajínka dopadli díky dlouhodobé policejní práci. "Byla to dlouhodobá akce," prohlásil Kolář. Je zřejmé, že policie na stopu přišla díky prověřování veškerých Kajínkových kontaktů. Zátah na Jiřího Kajínka policie zahájila v šest večer. Muži z elitního protiteroristického komanda se ze střechy domu spustili po lanech, rozbili okna a vhodili do bytu zásahové rozbušky. Následně trestance bez potíží zatkli. Kajínek byl sice ozbrojen - v bytě se našlo několik krátkých palných zbraní -, ale nevystřelil. Rána nepadla ani z policejní pistole. V okamžiku zásahu byl Kajínek právě v pokoji v rozestlané posteli, kde měl schovaný granát a jednu pistoli. "Asi spal. Stačil ještě vzít do ruky pistoli, ale už nevystřelil. Je to hráč a poznal, že spadla klec. Vůbec o nic se nepokusil. Při zásahu jsme ho lehce poranili na hlavě," popsal operaci jeden z členů protiteroristické jednotky. V době policejní akce byl Kajínek v bytě sám. "To není náhoda. Bylo to dlouho připravované právě proto, aby tam nebyl nikdo další. Manželka Černého má malé dítě, chtěli jsme mít jistotu, že nenastanou komplikace," dodal policista. Potvrdil, že policie měla byt vyhlédnutý už několik dní a čekala na vhodný okamžik. Kde je v tuto chvíli manželka Černého a jestli ona je tím, kdo se o Kajínka staral, policie tají. V jejím bytě se i dvě hodiny po razii svítilo, do telefonu se ozývala žena, která hned zavěsila. Nelze vyloučit, že tímto způsobem chce policie zjistit, kdo bude do bytu volat, a monitoruje číslo, z něhož se volá. Policie si je stoprocentně jistá, že se nespletla a zatkla skutečného vraha Kajínka. Nejenže vypadá stále stejně, jako když utíkal (od jediné veřejně známé fotografie, dva roky staré, se liší jen v tom, že má bradku), ale na policejním videozáznamu zatýkání sám říká: "Ano, jsem Jiří Kajínek." Šestitýdenní "epizoda" na svobodě se nemůže promítnout do výše trestu, který si Kajínek odpykává - dostal doživotí. "Přísnější režim než doživotí neexistuje, bude mít naprosto shodné podmínky jako doposud," řekl náměstek ředitelky Vězeňské služby Burkiewicz. Přesto nový ředitel mírovské věznice Ladislav Mička řekl, že pokud Kajínka dostanou zpátky, už se u nich nebude mít tak jako dřív. "Rozhodně už bychom mu nepovolovali návštěvy spoluvězňů a umístíme ho do takové cely, ve které bude stále pod přísným dohledem speciálně vyškolených dozorců. Jeho útěk se již rozhodně nesmí opakovat," řekl Mička. Ministr vnitra Gross nyní tvrdí, že v tuto chvíli nemá obavu z dalšího Kajínkova zmizení. Veškeré přesuny nebezpečného vězně nyní organizuje protiteroristická jednotka.

Anabáze uprchlíka
Jiří Kajínek

- Odsouzení červen 1998

- Plzeňský krajský soud odsoudil Kajínka na doživotí za dvojnásobnou nájemnou vraždu a pokus o vraždu.

- Útěk - 29. října 2000

- Kajínek utekl z přísně střežené věznice na Mírově.

- Dopadení 8. prosince

- Policejní komando zadrželo Kajínka po bleskové akci

Jak vypadalo zatýkání Kajínka

* Dva členové elitního komanda se spustili po lanech ze střechy domu až k oknům v pátém patře, vhodili do bytu rozbušku a skočili dovnitř.

* Ve stejný okamžik vrazili ze schodiště dveřmi do bytu další zakuklení policisté. Jiří Kajínek v tu chvíli byl v pokoji s rozestlanou postelí. "Asi spal," řekl jeden z členů protiteroristické jednotky.

* Kajínek sice ještě stačil popadnout pistoli, ale už nevystřelil. Policie ho bleskově spoutala, dala mu ručník na hlavu a eskortovala do pankrácké věznice.

Praha 5, sídliště Velká Ohrada, Kurzova ulice 19, byt Ludvíka Černého doživotně odsouzeného za vraždy v kauze Orlická přehrada.
Graf JaN

09.12.2000 MF dnes

Co dělal Kajínek při akci

P r a h a - Rezignovaně, bez sebemenšího odporu rozmlouval Jiří Kajínek se členy zásahového komanda. Nahý, ruce i nohy spoutané, se z postele bez výrazu díval do rohu místnosti - právě do míst, kde skončila jedna z pistolí, které měl při zatýkání u sebe. Poté, co si nechal ošetřit ránu na hlavě, kterou mu způsobila střepina jedné z policejních výbušek, se stejně klidně nechal ustrojit. "Nemám slipy," protestoval s lehkým úsměvem na tváři ve chvíli, kdy mu ozbrojenci navlékali kalhoty. Už oblečený se pak snažil policisty, kteří mu téměř beze slova naslouchali, přesvědčit o své nevině. "Neudělal jsem to ... Lidem, kteří nebyli nikdy trestaný... a svědčili pro mě, neuvěřili," stěžoval si. Lidi, kteří vypovídali u soudu proti němu, vulgárně urážel. "Tady není spravedlnost," snažil se přesvědčit členy komanda.

09.12.2000 MF dnes

Pokoš: Obava trvá

P l z e ň - Kajínkovo zadržení vnímá rodina Vojtěcha Pokoše, který jako jediný ze tří mužů přežil masakr v květnu 1993 na okraji Plzně a stal se korunním svědkem soudního procesu, jako nečekaný vánoční dárek. "Nebezpečí pomsty se značně snížilo, ale úplně nevymizelo," uvažuje Pokoš, od něhož se po útěku vězně z Mírova nehnuli policejní bodyguardi.

Proč tak soudíte, Kajínek vám už ublížit nemůže.

Lidé z policejní ochranky tvrdili, že si to se mnou nemusí přijít vyřídit přímo Kajínek. Může poslat někoho známého z kriminálního podsvětí. Pokud si to domluvil v době, kdy byl na útěku, nemohu se cítit úplně bezpečně, i když bude za mřížemi.

Jak jste snášel spolu s rodinou osobní strážce?

"Musím ocenit jejich profesionální přístup. Byli perfektní. Pochopitelně, že je asi každému nepříjemné, když nemůže jít, kam chce, a musí se podřizovat rozhodnutí někoho jiného. Nepříjemné hlavně bylo, že jsem nemohl chodit do zaměstnání a byl jsem bez příjmu.

Nyní už se můžete pohybovat zcela volně?

Vůbec ne. Ochranka mi řekla, že opatření stále trvá. Doufám, že to už nebude nadlouho.

09.12.2000 MF dnes

Snad všichni rychle spěchali do hospody

M í r o v - V Mírově se včera vpodvečer krátce poté, co se zpráva o zatčení vězně dostala na veřejnost, začala plnit místní hospoda. "Pomalu se to tady začíná scházet. Všichni vyrazili na pivo, aby se dozvěděli čerstvé novinky a případ Kajínka probrali," řekl jeden z hostů. Zpráva o zatčení však neměla jen pozitivní odezvu, protože Kajínek získal u řady lidí obdiv díky svému téměř kaskadérskému útěku, a občas objevily se dokonce i pochybnosti o jeho vině. "Je to moc čerstvé, sám jsem se přišel zeptat do hospody, co na to lidé říkají. Ani za sebe nemohu říct, zda jsem rád, či nikoli, " řekl včera večer starosta Mírova Jaroslav Jílek. Věřím, ať už bude kdekoli, že Vězeňská služba udělá takové opatření, aby se to už nikdy neopakovalo," doufá starosta Mírova Jaroslav Jílek, který před časem policii požádal, aby v obci zřídila stálou služebnu.

09.12.2000 MF dnes

Jak akci viděli přímí svědci

... zločinec po čtyřiceti dnech za mřížemi

P r a h a - Žádná policejní auta, žádné uniformy, klid. Tak vypadala Kurzova ulice na pražském sídlišti Velká Ohrada včera večer před osmnáctou hodinou - jen pár okamžiků před tím, než speciální komando zadrželo uprchlého zločince Jiřího Kajinka. "V té době tu nebylo moc lidí. Bylo to tu úplně normální, jako vždycky, nic divného se tady nedělo," uvedl chlapec, který celý pozdější zásah sledoval. "Najednou se ze střechy paneláku spustily dvě černě oblečené postavy na lanech. Viděl jsem výbuchy a plameny, pak bylo chvíli ticho a další výbuchy. Po chodníku v té době šla paní s dítětem, z poza rohu vyběhl policista se samopalem a křičel na ní, ať jde okamžitě pryč. Nás si nikdo nevšímal. Celkem to celé trvalo nejméně pět minut," doplnil mladíkovo svěděctví jeho zhruba stejně starý kamarád. Podobně celou situaci popsala Jindra R., která bydlí poblíž. "Odehrálo se to za rohem, kousek od našeho domu. Manžel viděl dva maskované muže, kteří se na lanech spouštěli ze střechy. Rozbili okna jednoho z bytů. Muž si jich skoro ani nevšiml, jak byli potichu. Zpozoroval je až když se ozvala rána a začalo řinčet sklo. Pak manžel viděl, jak si muži tyčemi čistí rám okna od střepů, ale pak šel dál a jak skočili do bytu už nic neviděl," řekla. Ženu bydlící jen dvě patra nad bytem, kde se hledaný vrah Kajínek schovával, upoutalo na podezřelé dění ve vchodu podivné zvuky. "Někdo hrozně dupal. Myslela jsem, že jsou to děti, tak jsem je okřikla. Pak jsem ale zjistila, že zvuky přicházejí ze střechy, bydlím totiž v posledním patře. Vyšla jsem na chodbu, ale policajt, který stál před mými dveřmi, mě hned poslal zpátky. Řekl jen, je tu policejní akce, paní," uvedla svědkyně. "Před tím, než se to celé odehrálo, jsem si žádných policajtů nikde nevšimla," dodala. Svědkyně z druhého patra potvrdila, že se o dopadení Kajínka dozvěděla až z televize: "Vůbec nám nikdo nic neřekl. Myslela jsme si, že hoří, ale pak jsem viděla, že někoho vyváděli z baráku, měl na hlavě ručník nebo nějaký hadr, tak jsem byla zvědavá, jestli o tom ve zprávách něco uslyším." Chlapec, který postával nedaleko od místa Kajínkova úkrytu, si povzdechl: "Jsme z toho vykulení, vůbec nás nenapadlo, že se tu někdo takový skrývá."

11.12.2000 MF dnes

Policie: Kajínek nebyl superman

P r a h a - Doplatil dvojnásobný vrah Jiří Kajínek na upovídanost či pomstu někoho z podsvětí? Nebo to není takový superman a jeho dopadení je výsledkem několikatýdenní práce desítek policistů, kterým nakonec přálo i štěstí? Oficiální a detailní verze Kajínkova dopadení zatím není k dispozici. Ta neoficiální však jasně nasvědčuje tomu, že uprchlíka nikdo neudal. Před třemi týdny už policie měla vytipováno několik míst, kde by se Kajínek mohl po útěku z mírovské věznice skrývat. Prověřovaly se jak Kajínkovy kontakty z doby, kdy byl ještě na svobodě, tak vazby lidí, s nimiž přišel do styku ve vězení. Dva týdny před zásahem už bylo jasno: Kajínek je v bytě Ludvíka a Marie Černých na pražském sídlišti Velká Ohrada. "Když jsme tu informaci dostali, nebyla to jen jedna z možností. Zacházelo se s tím tak, že tam Kajínek prostě je," řekl důstojník elitního protiteroristického komanda, které Kajínka nakonec v pátek v šest večer zatklo. To potvrdil i ministr vnitra Stanislav Gross: "Policie šla skoro na jistotu." Detektivové totiž při prověřování uprchlíkova okolí přišli na to, že Kajínkova sestra se opakovaně sešla s Marií Černou. Její manžel Ludvík si odpykával doživotní trest v kauze orlické vraždy, a to právě na Mírově, kde seděl i Kajínek. "Černá několikrát s Kajínkovou sestrou mluvila. Už z minulosti navíc byly informace, že Kajínkova sestra je jedna z mála lidí, kterým on sám věří," uvedl další kriminalista, jenž je o okolnostech Kajínkova dopadení informován. Poté, co policie nabyla přesvědčení hraničícího s jistotou, že se uprchlý trestanec skrývá u Černých, posadila několik svých mužů před dům a nepřetržitě jej sledovala. Pod permanentním dohledem byla i Marie Černá, policie jí rovněž odposlouchávala telefon. Rozhodnutí, kdy protiteroristické komando půjde Kajínka zatknout, padlo až pár hodin před pátečním večerem. "Že jdeme pro Kajínka, se jednotka jako taková dozvěděla až v pátek. Do té doby kriminalisté vyčkávali na dobu, kdy Černá nebude doma. Má malé dítě a nikdo nechtěl riskovat, že by se mohlo něco stát," potvrdil již citovaný důstojník URNA. A jak se jednotka vypořádala s tím, že si jde pro dvojnásobného vraha, kterého psychologové hodnotili jako mimořádně inteligentního a všeho schopného zločince? "Takové věci neřešíme. Navíc si myslím, že jeho schopnosti byly značně přeceněné. Není to takový superman, jak to vypadá," dodal člen komanda. Policie už v pátek oznámila, že Kajínek zřejmě po celou dobu od svého útěku byl v Praze. Kdy přesně přišel do bytu Černých, zatím kriminalisté tají, říkají jen, že ho vůbec neopouštěl. Výroky policejního prezidenta Jiřího Koláře nasvědčují tomu, že Kajínek neměl peníze. Kolář v sobotním Radiožurnálu uvedl, že se uprchlík chystal spáchat další zločin, aby si opatřil peníze. Co přesně Kajínek plánoval, Kolář neprozradil.

Videozáznam a fotografie ze zatčení Jiřího Kajínka najdete na adrese www.idnes.cz/kajinek

anketa na www.idnes.cz

Očekávali jste, že se policii po téměř dvou měsících ještě podaří dopadnout dvojnásobného vraha Jiřího Kajínka?

ano (310)
ne (1311)

Stav hlasování ve 22.30 hodin

Vězeň č. 1

* Noc po svém zatčení strávil Jiří Kajínek ve věznici v Praze na Pankráci.

* Hned v sobotu dopoledne byl za mimořádných bezpečnostních opatření eskortován do Valdic na Jičínsku. Tato káznice patří mezi ty nejpřísněji střežené.

* Poslední pokus o útěk z Valdic se odehrál v září 1996. Uprchlíkem (tehdy ještě neúspěšným) nebyl nikdo jiný než Kajínek. Dozorci jej zadrželi na střeše jedné z budov.
(jak)

11.12.2000 MF dnes

Kajínek je hvězda? Nikoli

Všechno jiné, jenom ne hrdinu, hvězdu, supermana či mága velikosti Davida Copperfielda připomínal v pátek vpodvečer Jiří Kajínek při svém zatýkání. Tak to je ten neudolatelný chlapík, o kterém si lidé povídají v hospodách? Který někdy vzbudil dokonce i sympatie? Kterého napodobovaly děti? O němž pronikly vtipy a povídání do mobilní či internetové sítě? Takto že se dá polapit zločinec s mimořádnou inteligencí? Klec spadla a vnucuje se spíše věta z cimrmanovské hry Vražda v salonním coupé: "Co je to za eso, přátelé, když se dá chytit?" Kajínek není žádné eso, to jenom média celých čtyřicet dní od jeho útěku "přesvědčovala" veřejnost, že jde snad dokonce o prototyp moderního sofistikovaného zločince. Tomu však nenasvědčuje téměř nic. Přesto jsme se například dozvěděli naprosto bezvýznamný nesmysl, že Kajínek v mladém věku hrál lépe fotbal než jeho vrstevníci. Že to byl ve škole vlastně takový normální kluk. Údajně také skvěle ovládá bojová umění. Údajně četl ve vězení zajímavé knihy a hrál šachy. Údajně dělal v káznici na Mírově až 1600 kliků denně. Podle psychologů je mimořádně inteligentní. Podle pořadu Na vlastní oči na TV Nova zase v mnohém výjimečný. Pokud se inteligence a výjimečnost hodnotí podle podobných parametrů, tak by bylo nejlepší zamyslet se nad inteligencí těch, kteří podobné mystifikace šíří. Jiří Kajínek je totiž obyčejný zloděj, lupič a vrah. Několikrát byl pravoplatně odsouzen a ve vězení se poprvé ocitl už v roce 1982 za málo výjimečné krádeže ve víkendových chatách. Také jeho "slavné" útěky stojí za zaznamenání, abychom lépe viděli, že o žádnou zločineckou hvězdu, která by si zasloužila větší pozornost veřejnosti, nejde. První "útěk" Kajínek provedl v době, kdy mu byl přerušen trest na tři dny a on se prostě do vězení jenom nevrátil. Pak zabil dva lidi. Potom v Českých Budějovicích přelezl plot věznice, ale jeho útěk skončil ještě tentýž den. Ve Valdicích pak přeřezal mříže, ale dostal se pouze na střechu, kde byl opět zadržen. Jediný skutečně zaznamenáníhodný útěk se mu povedl letos z Mírova. Jenže v tomto případě se spíše nabízejí podezření, že selhala práce Vězeňské služby, která tak Kajínkovi "pomohla" uniknout. Co to je ovšem za sofistikovaného zločince, který po útěku vlastně neměl zajištěn bezpečný úkryt (což v pražském bytě dalšího na doživotí odsouzeného vraha nemohl očekávat), neměl podle všeho k dispozici žádné větší finanční prostředky a koneckonců asi ani významnější "spojence" na svobodě. Možná si Kajínek vydobyl mezi vězni určitou slávu, ale představovat jej veřejnosti jako zločince-hrdinu bylo a je zcela scestné. Neexistují pro to důvody. Objevily se, pravda, určité pochybnosti o věrohodnosti soudu v případě dvou vražd, které spáchal. Argumenty ovšem nejsou zatím příliš silné na to, aby byl proces obnoven. Ale ani pokud by byl proces obnoven, tak to z Kajínka nedělá žádné eso podsvětí. Ostatně i zde si můžeme s nadsázkou vypomoci citátem z již zmiňované cimrmanovské hry: "Když se vraha zeptáte, jestli zavražděného zavraždil, vždycky vám odpoví, že nezavraždil..." Polapení Jiřího Kajínka bylo asi pro mnohé zklamáním. Vždyť neprodělal ani plastickou operaci, ani nezmizel v cizině, ani nezastřelil svého soudce a svědky, ani si nedokázal zajistit bezpečný úkryt. Pověst superzločince nepotvrdil. To jenom některá média utvrdila část veřejnosti v tom, že s pomocí virtuální reality lze stvořit jakýkoli obraz kohokoli.

11.12.2000 MF dnes

Černá byla asi komplicem

P r a h a - Přestože Marie Černá, manželka jednoho z Kajínkových spoluvězňů, Ludvíka Černého, dosud nebyla obviněna, problémy s policií ji určitě neminou. Kajínek totiž zřejmě ihned po svém útěku z Mírova směřoval právě do bytu v Praze 13, kde Černá i se svou malou dcerkou bydlela. Vzhledem k tomu, že Kajínek dům z pochopitelných důvodů neopouštěl, musel mu někdo nosit jídlo a pití. I když Černá může vyšetřovatelům tvrdit, že netušila, kdo u ní šest týdnů přespával, nebo že ji Kajínek ke spolupráci a k mlčení donutil násilím nebo pohrůžkami, nemůže to znít moc věrohodně. Černá totiž Kajínkovi pomáhala zřejmě hlavně proto, že si to přál její manžel Ludvík, ústřední postava gangu takzvaných orlických vrahů, který si už tři roky odpykává doživotní trest. I přes naprosto "neprůstřelnou" obžalobu, která Černého vinila ze série brutálních vražd na objednávku, stále tvrdila, že něčeho takového její manžel není schopen. Zatímco policie a soudy se shodly na tom, že Černý je bezcitný a bezcharakterní zabiják, který dokonale mate svou téměř andělskou tváří, ona s ním měla naprosto opačné zkušenosti. Když těžce onemocněla a její život byl v ohrožení, Černý ji i přes její naléhání neopustil, příkladně se staral nejen o ni, ale i o dítě. "Nevěřila, že by tenhle vzorný manžel dělal to, co říkala policie. Její víra byla znát i z pohledů, které k němu směřovala během procesu. Tento moment se mi zdál velmi silný," uvedl před časem režisér Jiří Svoboda, který se chystal kauzu Orlík zfilmovat. Marie Černá také jezdila svého muže na Mírov navštěvovat tak často, jak jen to vězeňský řád dovoloval, psala mu dopisy, posílala balíky. "Takovou podporu rodiny tady neměl snad nikdo z doživoťáků," potvrdil jeden z bývalých mírovských dozorců. Zřejmě pro svou naprostou oddanost se nakonec Černá stala klíčovou osobou v plánech Kajínkova útěku. Riskovala přitom hodně: osud své malé dcerky. Pokud se totiž policii podaří nashromáždit dostatek důkazů, může soud Černou poslat za trestný čin nadržování až na tři roky do vězení. Na první pohled nepochopitelně riskoval také Kajínek, když se uchýlil do bytu manželky svého spoluvězně. "On ale neměl moc možností. Určitě si nemohl vybírat ze zástupu lidí, kteří by mu dobrovolně nabízeli pomoc. Během doby, kdy byl ve vězení, také ztratil kontakty s kamarády zvenku, takže vazby, které měl, byly jedině z kriminálu. Taky podle mě byla jen otázka dnů či týdnů, kdy by svůj úkryt opustil. Jenom sbíral síly a čekal na uklidnění situace," soudí náměstek ministra spravedlnosti Josef Baxa.

11.12.2000 MF dnes

Z Kurzovy ulice je Kajínkovská atrakce

P r a h a - Lidé procházejí Kurzovou ulicí, kde byl dopaden uprchlý vězeň Jiří Kajínek, s pohledy upřenými nahoru. Všichni kolemjdoucí míjejí pekařství Odkolek s vyvrácenými hlavami a i potom se stále otáčejí fascinováni zdemolovaným oknem v pátém patře panelového domu. "Ježíši, pardon, já nechtěl," omluvil se starší pán, jenž vrazil do muže středního věku. Ovšem i jeho pohled je upřen na místo bleskového policejního zásahu. Pražské sídliště Velká Ohrada má tak novou atrakci. "Ještě mi z těch detonací dělbuchů, co hodili na Kajínka, zvoní v uších," říká prodavačka pekařství Jana Nováková, nad jejíž hlavou se páteční akce odehrávala. "Nejdříve jsem si myslela, že vybuchl plyn. Pak mi ale došlo, že tenhle barák jede na elektřinu. Vyběhnu tedy ven a vidím, jak nějaké postavy visí na lanech a hází dovnitř další výbušniny. Volala jsem tedy policii, že tu mafiáni mordujou nějakou rodinu. Z jejich odpovědi jsem ale v tu chvíli docela ztumpachověla. Řekli mi: 'To nic, paní, buďte v klidu.'" Domů nakonec odcházela s přesvědčením, že byla svědkem policejního cvičení. Tam ji však čekalo překvapení. "Volala mi kolegyně z práce, prý jestli se dívám na televizi. Ptám se jí, co se děje, a ona mne děsí zprávou, že ta střelba nad námi byla kvůli Kajínkovi, který se nad naším pekařstvím týdny schovával." Dnes už prodavačka ví, u koho trestanec přebýval. "Vím, kdo je paní Černá. Chodí k nám pravidelně nakupovat. Vím také, že její manžel sedí na Mírově kvůli těm orlickým vraždám." Marii Černou líčí jako zamlklou, slušnou paní, vždy perfektně oblečenou, s četnými šperky a prsteny na rukou. "No a vidíte: kupuje si u nás vždy jen pár kousků pečiva. Jen jednou jsem ji viděla pousmát. Snad je tak smutná kvůli lidem, o nichž si možná myslí, že jí dávají manželovy vraždy za vinu. Pro mne je to ale zákaznice jako každá jiná." Kolem pekařství právě projíždí favorit autoškoly. Instruktor něco vysvětluje žačce za volantem, avšak ani on - jakmile míjejí pekařství - neodolá a jako v hypnóze sleduje okno bytu, v němž se přes měsíc ukrýval Kajínek, zatímco se dívka potýká s řadicí pákou. Také manželé Jungwirthovi patří k lidem, kteří si nedělní procházku prodloužili o návštěvu Kurzovy ulice. Chvíli se se zájmem dívají z chodníku do okna v pátém patře a pak pokračují dál. "Kajínka se nebojíme. Nepřepadával lidi na ulici. Strach máme hlavně z pouličních zločinců," říká beze stopy zášti k dvojnásobnému vrahovi pan Jungwirth. Sdílnější je Jaroslav Šetřil, jenž v Kurzově pravidelně venčí dva jezevčíky. Z jeho bytu je navíc velmi dobře vidět do oken pokoje, v němž byl Kajínek zadržen. "Věšel jsem zrovna lustr, když se z bytu odnaproti ozvala série výbuchů. Jen tak tak jsem to, sakra, ustál. Zahlédl jsem dva chlapíky na lanech, zatímco vevnitř se míhaly stíny. Hned mne napadlo, že je to policejní zátah. Až z televize jsem se ale dozvěděl, že jsme sousedili s Kajínkem, jenž se proslavil útěkem z Mírova." Jaroslav Šetřil nabízí zajímavou hypotézu, podle níž si policisté v přestrojení za opraváře tři dny před ostrou akcí ověřovali reálnost zásahu. "Dva chlapíci v montérkách slaňovali kousek od Kajínkova pokoje a montovali cosi na balkonech. Rovněž na střeše jsem viděl pohyb nějakých lidí. Až teď si to ale dávám do souvislosti se zadržením trestance." Lidé z Kurzovy ulice se pomalu přestávají ohlížet nahoru a začínají znovu žít všedními starostmi. Jen pekařka Nováková si stále stěžuje na pískání v uších z pátečních detonací. "Asi k tomu doktorovi opravdu zajdu. Byl to horor, který bych si už nechtěla znovu prožít. Jestli tu byla poblíž těhotná ženská, asi nejspíš předčasně porodila. A člověka se slabým srdcem to muselo rovněž porazit," tvrdí svědkyně Kajínkova zadržení. A proč se uprchlík neprozřetelně schovával u manželky Ludvíka Černého, s nímž seděl na Mírově? "Nebyl to zase tak hloupý nápad. Bydlí tu totiž dost policajtů. A říká se přece, že pod svícnem je nejvíc tma," připomíná jeden z obyvatel sídliště Velká Ohrada, jenž také neodolal a přišel se podívat na místo pátečního dramatu.

11.12.2000 MF dnes

Kajínek nebude potrestán

P r a h a - Jiřímu Kajínkovi za jeho útěk z mírovské věznice nehrozí žádný trest. Soud může rozhodnout, že uprchlík mařil výkon úředního rozhodnutí, za což smí uložit až pětileté vězení. Doživotní vězeň Kajínek si však už pohoršit nemůže. Něco podobného se stalo i v případě masového vraha Ivana Roubala. Za dvě dodatečně objasněné vraždy také vzhledem k již odpykávanému doživotí nemohl být potrestán.

12.12.2000 MF dnes

My, lidé, potřebujeme romantické darebáky

Jiří Kajínek je nejspíš vskutku obyčejný zloděj, lupič a vrah. V tom má Viliam Buchert svatou pravdu ("Kajínek je hvězda? Nikoli", včerejší MFD). Jenomže i svaté pravdy bývají někdy necelé. Z hlediska zákona a zásad racionálního fungování lidské společnosti vskutku nelze vytvářet ze zločinců nějaké idoly. Nicméně existuje ještě cosi jiného, co posunuje chvění lidských duší do netušených, tajemných a začasté velmi tmavých třináctých komnat. Není proto psychóza vytvořená kolem Jiřího Kajínka pouhou virtuální realitou, jak tvrdí Buchert. Zvykli jsme si tímto už téměř banálně užívaným termínem vysvětlovat mnohé. Objevil se zdánlivě neuvěřitelný obecný fenomén? Vytvořili ho novináři v časech postmodernistických. Jak snadné. Avšak právě případ Kajínka není tak docela spjat s tvorbou "nové" reality. Je naopak pevně zakotven v obyčejných starých tradicích člověka. Přestože jsme si vědomi toho, že je třeba dodržovat zákony a chránit se před jejich přestupníky, táhne se historií lidstva odvěký obdiv pro ty, kteří se zákonem tak či onak bojují. Samozřejmě takovým hrdinou se nemůže stát někdo, kdo znásilnil dítě nebo zavraždil starého člověka pro padesát korun. Ovšem o jiných lumpech stačí si zalistovat ve sbornících kramářských písní, zhlédnout romantické francouzské filmy či poslechnout si některé country balady. O starých českých (a jiných) pověstech nemluvě... Loupežníci stávají se symboly odporu proti establishmentu. Kdo byli všichni ti Babinští, Jánošíci, Nikolové Šuhajové, Lips Tulianové, Chartouchové, Jesse Jamesové, Butch Cassidyové a Sundance Kidové? A nakonec asi i ten Dalibor, jehož naučila nouze housti? Samozřejmě jenom zloději, lupiči a vrahové. Nicméně stali se legendami. A to, prosím, za jejich časů a v následných dobách, které z nich ty legendy udělaly, pražádná virtuální realita neexistovala. A kdyby to sousloví tenkrát někdo použil, byl by bit, neboť takové nesmysly do hospody nepatří, zatímco přece: "Jesse James chlapík byl..." můžeme si, chlapi, zanotovat... Kdyby se případ Kajínek neodehrál dnes, ale před pár stoletími či desetiletími, nebyl by středem pozorností médií, ale táhl by se ústním podáním. A to šimrání vzpoury vůči zákonu běželo by po šíjích tehdejších sedláků a zaříkávaček, stejně jako dnes vzrušuje bankéře a prodavačky. Kdepak, vzrušení z Jiřího Kajínka není novinářským vytvářením virtuální reality. Je to odvrácená tvář naší duše vzrušené vzpourou (i nemravnou) proti tomu, co my ostatní dodržujeme (a někdy cítíme, že jsme surově nuceni dodržovat). Téhle naší druhé tváře se nikdy nezbavíme. Člověk potřebuje romantické darebáky. Vzhledem k tomu, že běžně k mání nejsou, vždycky si je nějak vytvoří. I z těch neromantických.

Autor je publicista

12.12.2000 MF dnes

Policie netuší, zda Kajínek promluví

Š u m p e r k - Až výslech Jiřího Kajínka by měl naznačit, jestli policie bude moci obvinit toho, kdo zavinil, nebo dokonce pomohl zorganizovat jeho útěk z mírovské pevnosti. Vyšetřovatelé jej proto hodlají vyslechnout co nejdříve. "Pokud se však rozhodne mlčet, nikdo s ním nic nenadělá," podotkl jeden z nich. Není zatím jasné, zda policisté pojedou za Kajínkem do věznice ve Valdicích, nebo zda ho eskorta dopraví na šumperskou policii. Vyšetřovatel dosud obvinil dva dozorce z Mírova z maření úkolu veřejného činitele a z porušování povinností dozorčí služby, za což jim hrozí až dva roky vězení. Jsou podezřelí mimo jiné z toho, že Kajínkovu celu v den jeho útěku neprohledali. Ostatní dozorci, kteří svou nedbalostí umožnili vězni uprchnout, buď přišli o část peněz, nebo dali výpověď. Kajínek je nyní v postavení svědka, který nemusí vypovídat, pokud by si tím mohl přivodit trestní stíhání. Vzhledem k tomu, že má doživotí, pohoršit si už nemůže. "Zkuste ale přinutit takového vězně, aby něco řekl policii. A když odmítne, máme mu dát například padesátitisícovou pokutu?" ptá se šumperský vyšetřovatel. "Zatím si vždycky nechával řadu věcí pro sebe, a pokud vím, po dopadení není vůbec sdílný," dodal i šéf šumperských vyšetřovatelů Stanislav Harciník. Policii zajímá také to, kdo a jak mu pomáhal ztratit se z Mírova a ukrývat se v pražském bytě, kde ho zásahová jednotka v pátek po šesti týdnech objevila. Úřady sbírají důkazy i proti majitelce bytu a manželce doživotně odsouzeného Ludvíka Černého Marii. "Zatím ale obviněna nebyla," řekla mluvčí policie Ivana Zelenáková.

12.12.2000 MF dnes

Policie na pochvalu, ale co justice?

názory čtenářů

Tak nám chytili Kajínka! Chytili vraha Kajínka, nebo pana Kajínka? Po zhlédnutí několika reportáží v českých televizích mám pocit, že vraha Kajínka. Snad je to pravda a pak bych pochopil, že televize vysílají záběry zadrženého v obnaženém stavu. Policie zaslouží gratulace, ale co česká justice? Opravdu odsoudila správného pachatele za plzeňské vraždy? Chci tomu věřit, abych mohl klidně spát, že žiji v právním státě. Jak je však možné, že jsem za onu dobu, co pan Kajínek byl na útěku, neslyšel jediný názor, že je stoprocentně vrahem? Neodvažuji se představit si, že vše mohlo být jinak, že by jen tak někomu promarnili život. Mohu klidně spát?

13.12.2000 MF dnes

Černá byla komplic, tvrdí policie

P r a h a - Policie včera obvinila Marii Černou, v jejímž bytě zásahová jednotka v pátek večer zatkla uprchlého vězně Jiřího Kajínka, z trestného činu nadržování. Vyšetřovatel je přesvědčen, že Černá, jejíž manžel Ludvík si také odpykává doživotní trest v mírovské pevnosti, Kajínkovi vědomě pomáhala a útočiště mu poskytla dobrovolně. Jednala zřejmě právě na popud svého muže. "Já neměla jinou volbu!" říká Černá, "kdybych ho nechala odejít někam jinam, tak on neměl jinou volbu. On mi vždycky říkal: já nechci nikomu ublížit, ale on by musel do jiného bytu a tam by někomu ublížil. To jsem přece dopustit nemohla!" "Pravděpodobně už od 29. října až do zatčení paní Černá ve svém bytě Jiřího Kajínka ukrývala, ačkoli věděla, že se jedná o uprchlého vězně, který se skrývá," uvedl ředitel pražského úřadu vyšetřování Zdeněk Janíček a dodal, že není důvod proč by obviněná musela jít do vyšetřovací vazby. "Nehrozí jí nijak velký trest a není ani obava z toho, že by mohla ovlivňovat svědky nebo nějak jinak mařit vyšetřování," řekl. Pokud vinu uzná i soud, hrozí Černé až tři roky vězení. Policisté zatím nechtějí spekulovat, zda Černá pomáhala Kajínkovi i s útěkem z Mírova. "Rozhodně to ale nemohlo být tak, že prostě u ní jen tak jednou večer zazvonil a ona ho pustila dál. Bude na vyšetřovateli, jaké důkazy ještě opatří," uvedl šéf kriminální policie Ladislav Kadeřábek. Podle jeho slov však obhajoba Černé zatím spočívá v tvrzení, že Kajínkovi vyhověla z obavy před možnou mstou. "Tvrdila, že měla také strach z toho, že by Kajínek na svobodě mohl někomu ublížit," řekl. Kriminalisté také vysvětlili, proč si pro zatčení Kajínka vybrali právě páteční večer, když o jeho úkrytu na pražském sídlišti Velká Ohrada věděli zhruba dva týdny. V tu chvíli totiž bylo jasné, že v bytě bude Kajínek sám. Černá i s dítětem byla ten den na pravidelné a předem řádně ohlášené návštěvě u svého manžela na Mírově. Ludvík Černý si tam už třetím rokem odpykává doživotní trest za takzvané orlické vraždy. "Nebyla to ale rozhodně ona, kdo by Kajínka udal. Přišli jsme na to jinak," podotkl Kadeřábek. Další informace by úřady mohly získat dnes, kdy bude Černou vyslýchat vyšetřovatel. Od Kajínka, za kterým byli policisté ve Valdicích v jeho speciálně upravené cele už včera, se toho podle očekávání moc nedověděli. "Odpovídal spíše stručně. Něco objasnil jen z části, na některé otázky nereagoval vůbec," řekl ČTK šéf šumperských vyšetřovatelů Stanislav Harciník. Přestože je Marie Černá stíhána na svobodě, do zaměstnání (je učitelkou v mateřské školce v Praze-Motole) kvůli pracovní neschopnosti nechodí. Ředitelka školky Milada Fišerová však z potíží své podřízené zatím žádné závěry vyvozovat nechce. "Paní Černá je dobrou učitelkou. Byla jsem s ní velmi spokojená," uvedla. Reakce rodičů dětí na vzniklou situaci jsou podle ní různé. "Někteří zastávají stejný názor jako já. Někteří jsou rozhořčeni," konstatovala.

Marie Černá o Jiřím Kajínkovi

... Byl bezmocný, byl odsouzený nevinně. Proč nechtějí otevřít jeho případ. Vždycky říkal: "Maruško, ty jsi jiná. Ty věříš ve spravedlnost, ale tady neexistuje spravedlnost. A já to nakonec vidím, že ta spravedlnost neexistuje...

... Já se musím srovnat, protože to je strašná rána. Proč myslíte, že jsem neodjela k rodičům? Musím se s tím srovnat sama. Já jsem zažila tolik nespravedlnosti, opravu tolik nespravedlnosti a furt jsem zrazovaná a furt věřím...

(Plačící Marie Černá hovořila za zavřenými dveřmi svého bytu)
Markéta Dlouhá, TVD

14.12.2000 MF dnes

Policisté: Kajínek možná i nakupoval

P r a h a - Marie Černá, v jejímž bytě policie objevila Jiřího Kajínka, stále trvá na tom, že ona mu v útěku nepomáhala. Tvrdí, že neměla jinou možnost, než uprchlíka u sebe na nějakou dobu nechat. "Sliboval však, že to bude jen na pár dní," uvedla do protokolu. Šéf pražského úřadu vyšetřování Zdeněk Janíček potvrdil, že zatím neexistuje důkaz o tom, že by Černá pro Kajínka k Mírovu přijela nebo transport nějak organizovala. I tak stále ženě hrozí až tři roky za trestný čin nadržování. Policisté včera nevyloučili informace Lidových novin, že Kajínek byt Černé několikrát opustil a chodil například nakupovat. Podle deníku si Kajínek pořídil například činku, aby mohl cvičit, a také "něco na sebe". Při vycházkách se maskoval pouze tmavými brýlemi. "Ten dům jsme monitorovali, neznamená to však, že by jeho vchod někdo nepřetržitě hlídal. Je tedy možné i to, co říká p aní Černá, tedy že z bytu párkrát odešel," konstatovala mluvčí policie Ivana Zelenáková. Dodala, že zatím neexistuje žádný svědek, který by Kajínka na ulici spatřil. "Měli jsme několik upozornění, ale z té doby a z toho místa to nebylo," dodala mluvčí.

16.12.2000 MF dnes

Kajínek: Černou jsem ke spolupráci přinutil

P r a h a - Znovu zatčený dvojnásobný nájemný vrah Jiří Kajínek vypověděl, že manželku orlického vraha Marii Černou přinutil, aby jej ve svém bytě ukrývala. Českému rozhlasu to včera řekl vyšetřovatel Mirko Hůlek. Kajínek tak potvrdil výpověď Černé. Vyšetřovatel ho vyslechl ve čtvrtek ve valdické věznici kvůli obvinění Černé z nadržování, kterého se údajně dopustila tím, že Kajínka po útěku z věznice Mírov ukryla. "O zastavení trestního stíhání Černé se nyní neuvažuje," dodal Hůlek. Kajínek popsal i vpád zásahové jednotky do bytu Černé. "Uvedl, že měl dostatek času na to, aby mohl použít zbraň," prohlásil Hůlek. Podle něj Kajínek vysvětlil, že zbraň nepoužil, neboť útěkem z vězení na sebe chtěl upozornit a dosáhnout prošetření svého případu. Podle vedoucího odboru pražského úřadu vyšetřování Pavla Osvalda se Kajínek téměř nehodlal bavit o okolnostech svého útěku. "V tomto ohledu vypovídal velmi povrchně," uvedl Osvald. Dodal, že ze strany odsouzeného nepadlo ani žádné jméno možného pomocníka.

18.12.2000 MF dnes

Stíhání Kajínka asi končí

Š u m p e r k - Ačkoli státní zastupitelství nyní šumperským vyšetřovatelům nařídilo, aby pokračovali ve stíhání trestance Jiřího Kajínka, obviněného v souvislosti s jeho útěkem z Mírova na Šumpersku z maření výkonu úředního rozhodnutí, trestní stíhání bude brzy zastaveno. I kdyby se Kajínek kvůli útěku dostal až před soud, nemůže tam totiž dostat větší trest než doživotí, na které již byl odsouzen. " Vyšetřovatel zastavil trestní stíhání pana Kajínka a státní zastupitelství toto rozhodnutí zrušilo. Neznamená to ale, že bychom celý případ chtěli hnát až k soudu. Bylo to jen z formálních důvodů, pro právní čistotu celé věci. Rozhodnutí o zastavení stíhání je věcně správné," vysvětlil okresní státní zástupce v Šumperku Jaroslav Horák. Ten předpokládá, že bude trestní stíhání Kajínka na 99 procent zastaveno. Dvojnásobný vrah uprchl z Mírova koncem října a čtyřicet dní se skrýval v Praze.

20.12.2000 MF dnes

Kajínkova sousedka chtěla zabít policistu

P r a h a - Příslušník protiteroristického komanda, který při nedávném zatýkání Jiřího Kajínka slaňoval k oknu bytu v pátém patře, byl smrtelně ohrožen. "Najednou se z okna o patro výš vyklonila ženská a začala nožem pižlat lano, na kterém visel můj chlap. Tak tak se z té výšky nezřítil," popsal situaci šéf Útvaru rychlého nasazení Libor Lochman. Ve chvíli, kdy Kajínkova sousedka svou "práci" dokončovala, ji zpět do bytu zatlačil jiný policista, který se musel k málem již odřezanému a bezmocnému kolegovi spustit po jiném laně. "Zdálo by se, že na stokrát nacvičených modelech zásahu není co zdokonalovat. A najednou vás překvapí ženská s dranžírákem. Počítat se musí se vším," říká jeden z členů komanda. Šéf protiteroristického komanda Libor Lochman netuší, proč se Kajínkova sousedka pokoušela zmařit uprchlíkovo dopadení. "Opravdu to nevím. Zkuste se zeptat vyšetřovatelů - pracují na tom," omluvil se. Soňa Jindráková z republikového úřadu vyšetřování však nebyla včera k zastižení. Ovšem expert, jenž je s případem obeznámen, tvrdí, že Kajínkova sousedka nejednala v pominutí smyslů: "Věděla naopak až moc dobře, co dělá. Její příbuzní totiž sedí v souvislosti s orlickými vraždami v kriminále." (Kajínek bydlel o patro níž v bytě Marie Černé, jejíž manžel je ve vězení také za účast na orlických vraždách.) Žena bude pravděpodobně stíhána pro pokus o policistovu vraždu a maření akce. Ministr vnitra Stanislav Gross přiznal, že detaily Kajínkova zadržení nezná: "Pokud tam ale opravdu nějaká žena policistu z lana odřezávala, je nutné uvažovat o právní kvalifikaci jejího jednání. Zda nespáchala trestný čin. Osobně si myslím, že o trestný čin jde. Vyhodnotit to však musí vyšetřovatelé." Policista, který je s operací proti Kajínkovi seznámen, tvrdí, že žena mohla koordinaci akce vážně narušit. "Postup slaňujících mužů je do detailů synchronizován s lidmi, kteří vnikají do bytu dveřmi. Kdyby se policista zřítil, asi by vykřikl, což mohlo Kajínka varovat," řekl. Policisté na příhodu reagují pobaveně nebo s rozpaky. "Pokud by to udělala ve Spojených státech, sejmul by ji ze střechy protějšího domu odstřelovač jistící akci. U nás si to ale nedovedu představit," míní policista zásahové jednotky.

21.12.2000 MF dnes

Žena, která bránila Kajínka, je obviněna z pokusu o vraždu

P r a h a - Žena, která chtěla zabránit zatčení uprchlého vraha Jiřího Kajínka, je obviněna z pokusu o vraždu. Na její čin, jenž mohl stát jednoho policistu život, upozornila včera MF DNES. Třicetiletá žena chtěla podle obvinění přeřezat lano, na němž se spouštěl policista na balkon bytu Marie Černé. V něm se Kajínek skrýval. "Motiv jejího jednání je předmětem dalšího šetření a vyšetřovatel se k němu v tuto dobu nebude vyjadřovat," uvedla mluvčí republikového úřadu vyšetřování Soňa Jindráková. Vyšetřovatel bude ženu stíhat na svobodě. Obviněnou, která bydlí v Praze 13 v Kurzově 13 na sídlišti Velká Ohrada, tedy ve stejném domě jako Černá, včera vyšetřovatel vyslechl a poté na místě činu provedl rekonstrukci celé události. "V dalších dnech jsou naplánovány výslechy dalších svědků..., vyžádání znaleckých posudků a odborných vyjádření," uvedla Jindráková. Obviněná žena je již čtvrtým člověkem, kterého policie stíhá v souvislosti s Kajínkovým útěkem. Letos 12. prosince vyšetřovatel obvinil manželku orlického vraha Ludvíka Černého Marii z nadržování pachateli trestného činu. Za neplnění povinností při prohlídce Kajínkovy cely stíhá od listopadu šumperský vyšetřovatel dva dozorce mírovské věznice pro maření úkolu veřejného činitele a z porušování dozorčí služby.

23.12.2000 MF dnes

Kajínek: Chtěl jsem lidi upozornit

krátce

P r a h a - Jiří Kajínek tvrdí, že svým útěkem z mírovského vězení chtěl poukázat na to, že byl odsouzen nespravedlivě. Řekl to v rozhovoru, který včera večer vysílala televize Nova. Kajínek, jenž je ve vězení na doživotí za dvojnásobnou vraždu, řekl, že organizace jeho útěku selhala. Protože nemohl do utajeného bytu, musel se ukrýt u ženy svého spoluvězně Marie Černé, kde ho policisté později zatkli. "Tam to byla jen otázka času," řekl Kajínek v televizi. Prohlásil, že se po svém útěku z věznice nechtěl nikomu mstít: "Nejsem mstivý člověk."




hlavní strana, pokud jste se ztratili..